Hory Pribylina

Během túry v Západních Tatrách určitě okamžitě rozpoznáte horu Tri kopy. Tyčí se do výšky 2 163,3 m n. m. a kromě toho, že je výrazná, je i velmi snadno identifikovatelná díky třem samostatným skalním vrcholům. Ty mají minimální výškové rozdíly, avšak poměrně hluboká sedla a časovou vzdálenost přibližně 5 minut. Hora Tri kopy zasahuje do dvou malebných regionů – na Liptov a na Oravu. Katastrálně spadá na území okresů Liptovský Mikuláš a Tvrdošín.

Na vrcholu každého cípu Tří kop Vás čeká úžasný výhled na oba regiony, ve kterých hora leží. Výstup až nahoru však vůbec není jednoduchý a pořádně prověří Vaši kondici. Masiv je totiž místy dosti exponovaný a přechod je i pro zkušeného turistu náročný jak fyzicky, tak technicky. Střídají se pasáže volného lezení s úseky zajištěnými řetězy. Výstup zkrátka v žádném případě není radno podcenit, ale je třeba si ho pořádně naplánovat – s čistou hlavou, odpočatým tělem a kvalitními turistickými botami.

Vrcholem vede červená turistická značka. Táhne se od Sivého vrchu po Pyšné sedlo. Výchozím bodem túry z liptovské strany je Žiarska dolina. Nachází se v ní jediná celoročně otevřená horská chata na území Západních Tater. Z opačné, oravské strany, turisté startují od chaty Zverovka. Nahoru na vrchol se dostanete přechodem ze Smutného sedla i z hory Baníkov. Záleží samozřejmě na trase – jak cestou nahoru, tak i dolů je možné naplánovat si trasu i kolem Roháčských ples. Tri kopy se často lezou v kombinaci právě s již zmíněným Baníkovem.

Výstup je náročný, túru je vhodné začít hned ráno. Abyste to neměli s přesunem z domova příliš zdlouhavé, zarezervujte si ubytování v blízkosti hory Tri kopy, například na našich stránkách ubytování Žiar nebo ubytování Zuberec. Kromě toho, že se už ráno probudíte v krásném prostředí, nabízí okolí mnoho dalších lákadel, která můžete vyzkoušet během dalších dní. Když už jste totiž na Liptově nebo na Oravě, nevyplatí se přijet jen na noc. Celoročně zde totiž najdete vše, co k perfektnímu odpočinku patří – vodní nádrže v létě, skvělá lyžařská střediska zase v zimě. A samozřejmě během každého ročního období perfektní hory určené pro turisty začátečníky i zkušené horolezce.

Na polsko-slovenské státní hranici se majestátně tyčí vrch Volovec. Na slovenské straně zasahuje do okresů Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Je součástí pohoří Západní Tatry a patří mezi nejoblíbenější štíty Roháčů. Se svou výškou 2 063 m n. m. ho řadíme k těm vyšším vrchům, avšak ze všech dvoutisícovek je asi nejsnadněji dostupný. Túra je krásná, mírně náročná, podtržená nádhernými výhledy do okolí, které nenechají nikoho chladným. Uvidíte jak slovenskou, tak polskou stranu Západních Tater.

Z jeho vrcholu se Vám naskytne čarokrásný panoramatický výhled. Záleží však samozřejmě na počasí, co všechno uvidíte. Budou to vrcholky Deravé, Barance, Plačlivého, Kasprovského vrchu, Ostrého Roháče, Spálené, Brestové či přímo Vysoké Tatry? Cestou k Ťatliakově chatě, která je jedním z výchozích bodů na vrchol Volovce, projdete i naučnou stezkou Roháčská plesa. Pohled na ně také patří mezi okouzlující. Samotná Roháčská plesa uvidíte taktéž i z vrcholu Volovce, když se zahledíte směrem do Smutné doliny.

Kromě zmíněné Ťatliakovy chaty se na Volovec dostanete i od Chaty Zverovka, následně dále do Roháčské doliny. Další možností je cesta po červené turistické značce. Půjdete po hřebeni ve směru z Plačlivého nebo z Hrubého vrchu. Červená trasa je považována za nejsnadnější výstup. Můžete to zkusit i z Oravic. Tam se budete muset nechat vést modrou turistickou značkou.

Na túru budete potřebovat kvalitní boty, sportovní oblečení, láhev s vodou, dobrou náladu, hodně energie a čistou mysl. To poslední přichází spolu s odpočinkem, který nejlépe načerpáte vydatným spánkem. Zarezervujte si tedy ubytování v okolí vrchu Volovec, lépe se Vám bude šlapat do kopce hned zrána. Zkuste kliknout na stránku ubytování Zuberec nebo ubytování Oravice, určitě pro sebe najdete vhodné nocleh.

Baníkov je se svou výškou 2 178 m n. m. nejvyšším vrcholem v hlavním hřebeni Západních Tater. Nachází se v Žilinském kraji nad Žiarskou, Roháčskou, Bobroveckou a Jaloveckou dolinou. Ze severní strany jeho svahy sestupují směrem do Spálené doliny. Jeho poloha zasahuje do okresů Liptovský Mikuláš a Tvrdošín.

Tento majestátní vrchol je někdy označován také jako „král Roháčů“ či „zrádný krasavec“. Pokud se na něj turisté vydají přes Tři kopy, ocitnou se na nejnebezpečnější túře Západních Tater. Bohužel za krásný výhled z vrcholu každý rok průměrně jeden turista zaplatí životem. I z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme přechod přes Baníkovské sedlo, který se řadí k těm poměrně nenáročným.

Výstup na Baníkov je možný z několika směrů, při plánování však pamatujte na každoroční uzávěru turistických stezek TANAPu, která většinou platí od listopadu do poloviny června. Od Žiarské chaty půjdete po zelené turistické značce. Po žluté a červené turistické značce se vydáte z Roháčské doliny přes Baníkovské sedlo. Po červené turistické značce půjdete buď z Pachole, nebo ze Tří kop. A napokon ještě kombinací žluté, modré a červené turistické značky vyrazíte z obce Jalovec přes dolinu Parichvost.

Pokud se na kopec vydáte z oravské strany, a tedy z Roháčské doliny, doporučujeme Vám udělat si zastávku u Roháčského vodopádu. Ten budete mít po cestě ve výšce 1 340 m n. m. a rozhodně Vám nabídne ideální místo pro mírné vydýchání či příjemné zchlazení během horkého léta.

Po výstupu na vrchol budete mít krásný výhled na dominanty Oravy, Liptova a Tater. Uvidíte Babí horu, Ďumbier, Oravskou přehradu, ale i Liptovskou Maru. Vyplatí se chvíli zde posedět, nechat se pohladit paprsky horského slunce a vnímat energii, kterou Vám okolní příroda dá plnými doušky.

Túra nepatří mezi nejnáročnější, rozhodně však přípravu nepodceňte a dopředu si nastudujte, která trasa je pro Vás nejvhodnější. Například cestu přes vrcholy Ostrý Roháč a Tři kopy doporučujeme jedině turistům s dobrou kondicí a zkušenostmi. Některé cesty jsou také naprosto nevhodné za špatného počasí. Obecně je nutná kondice a při sestupu dolů „silné nohy“, aby nebyl pro kolena příliš bolestivý. Když však cestou nahoru nebo i dolů uvidíte okolní nádheru, budete mít chuť pokračovat ještě dál a zdolat i nějaký další kopec, dolinu či údolí. To není žádný problém, zarezervujte si ubytování v okolí Baníkova a vychutnávejte si kouzlo Západních Tater například celý prodloužený víkend. Zda to bude na stránce ubytování Liptov nebo ubytování Orava, necháme na Vás. Hlavně přijeďte a užijte si perfektní výlet.

Ačkoli Kriváň není nejvyšší slovenskou horou, je asi nejznámější a díky jedinečné siluetě se stal symbolem naší země, který najdete i na slovenských euromincích. Tyčí se nad Nefcerskou, Kôprovou a Važeckou dolinou. Túra na Kriváň začíná na Štrbském plese nebo na Třech studničkách, přičemž na vrchol vede středně náročná trasa.

S výškou 2495 m n. m. je Kriváň desátým nejvyšším slovenským štítem a zároveň je to druhý nejvyšší přístupný bod ve slovenských horách. Jižní a jihozápadní svahy ještě i dnes nesou stopy po hornické činnosti, která zde probíhala v 15. až 18. století. Horníci, kteří zde pracovali, byli jistě prvními dobyvateli vrcholu, avšak první písemně zaznamenaný výstup uskutečnil v roce 1772 spišskonovoveský evangelický kazatel a přírodovědec Andreas Jonas Czirbesz s přáteli. Prvním zimním výstupem se do historie Kriváně zapsal v roce 1884 Theodor Wundt s vůdcem Jakubem Horvayem.

Ke Kriváni se váže tradice národních vycházek, které jsou nejstarší kulturně-turistickou akcí na Slovensku. První výstup se konal 16. srpna 1841 a zúčastnili se ho i Ľudovít Štúr a Michal M. Hodža. Největší kriváňskou pouť uspořádal Štefan M. Daxner v roce 1861. Národní výstupy se nadále konají, převážně v druhé polovině srpna, a tradičně si připomínají památku SNP.

Pokud se chystáte na Kriváň, po sestupu se Vám pravděpodobně nebude chtít cestovat domov. Zarezervujte si proto prostřednictvím našeho portálu apartmán nebo pokoj v hotelu či penzionu na Štrbském Plese, případně vyhledejte útulnou chatu například v blízkém Tatranském Lieskovci nebo levný privát ve Štrbě.

Brestová je turisticky velmi oblíbený vrchol ležící na hlavním hřebeni Roháčů v Západních Tatrách. Tyčí se do výšky 1 902,7 m n. m. a v některých zdrojích ho můžete najít pod názvem Malá Brestová. Zasahují sem katastry obcí Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Vypíná se západně od Salatínské doliny, jižně od doliny Dlhá jama a východně nad známou Bobroveckou dolinou, v povodí řeky Váh.

Brestovou má většina návštěvníků spojenou s perfektním lyžováním. Právě na východním svahu Brestové, v Salatínské dolině, se nachází vyhlášené lyžařské středisko Zverovka – Spálená. Zde čeká perfektní vyžití na lyžaře začátečníky i profesionály. Brestová však nepochybně patří mezi oblíbené turistické cíle i mimo lyžařskou sezónu.

Turisté si výstup na Brestovou často kombinují s túrou po Roháčské hřebenovce Spálená – Salatín – Brestová. Brestová se nachází na hlavním hřebeni, ten následně pokračuje dále na vrch Baníkov, případně na druhou stranu do Hutianského sedla. Výstup na Brestovou se výborně kombinuje rovněž s jízdou lanovkou.

Jedna z nejoblíbenějších tras na Brestovou vede po červené turistické značce z obce Kvačany, následně pokračujete přes Hutianské sedlo a Sivý vrch. Po červené turistické značce projdete i z vrchu Baníkov přes vrch Salatín. Při plánování túry však myslete na zimní uzávěru, která platí v období od 1. 11. do 14. 6. Ve zbývajících ročních obdobích však túru rozhodně doporučujeme. Odměnou za výstup na vrchol Vám bude panoramatický výhled do Roháčské doliny a na severní stranu Roháčského hřebene.

Naplánujte si výstup na tento krásný vrchol Západních Tater. Zarezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Brestová, ideálně v blízkosti některého z výchozích bodů túry. Posloužit Vám k tomu mohou naše stránky ubytování Kvačany nebo ubytování Zuberec. Zabalte si batoh a vyrazte za dobrodružstvím. Stačí Vám kvalitní turistické boty, láhev s vodou a chuť strávit den v přírodě.

Sivý vrch je impozantní skalnatý štít Západních Tater. Přístupný je z Bobrovecké doliny na Liptově nebo z vesnic Zuberec či Huty na Oravě. Díky svému skalnatému povrchu je považován za jeden z nejkrásnějších vrcholů této části Tater.

Sivý vrch leží v nadmořské výšce 1 805 m n. m. Pyšní se vápnomilnou flórou. Najdeme zde přes 500 druhů rostlin, z nichž některé jsou skutečně vzácné, neboť se nevyskytují nikde jinde na Slovensku. Rostou zde například hvozdíky, šafrán, ale i hořce. Geomorfologická skladba a členitý reliéf dělají ze Sivého vrchu ráj pro botaniky.

Pokud se na Sivý vrch vydáte z oravské strany, zabere Vám to méně času. Z obce Huty Vám bude trvat cesta na vrchol přibližně 2,5 hodiny. Svou túru začněte od hájovny pod Bielou skalou, která je výchozím bodem mnoha tras Západních Tater.

Strmým stoupáním se dostanete k bradlům nad Hutnianským sedlem. Zde možná objevíte podle legendy skrytý Jánošíkův poklad. Pokud ho i nenajdete, nevadí. Pokladem pro Vás budou výhledy na všechny světové strany, protože cesta na Sivý vrch dále vede po hřebeni. Na této trase budete míjet Radové skaly. Zajímavý přírodní úkaz, který připomíná lidské postavy. Až na vrchol Sivého vrchu překonáte převýšení přes 1 000 výškových metrů.

Alternativní výstup na Sivý vrch je z liptovské strany z obce Bobrovec, respektive Jalovec. Z parkoviště od Bobrovecké vápenice se vydáte nejprve po asfaltce. Hned na začátku můžete obdivovat skalní stěny vrchů Mních a Sokol. Turistická značka Vás dále povede k Chatě pod Náružím. Té si Bobrovčané velmi cení, protože ji postavili vlastníma rukama místní brigádníci a přispěla na ni snad každá rodina v Bobrovci. Dnes je ve správě obce a střídají se v ní chataři. Tato trasa je o něco delší. Na Sivý vrch vystoupáte přibližně za 4 hodiny. Cestou dolů můžete ještě udělat okruh přes vrch Babky (1 566 m n. m.), populární zejména u fotografů kvůli panoramatickým výhledům.

V obou případech túru zvládnou již mírně pokročilí turisté, pro malé děti však takový výlet není úplně vhodný kvůli délce trasy, strmým úsekům, sypké hornině na vrcholu a v případě výstupu z oravské strany i kvůli několika řetězům. Nezapomeňte proto na pevnou obuv, dostatek tekutin a před túrou si určitě zkontrolujte předpověď počasí. V dešti se na stezkách velmi smýká a úseky mohou být nebezpečné. Během slunečného počasí se však nebudete moci vynadívat na okolní krásy.

Majestátní Sivý vrch je dominantou Západních Tater a oblíbenou destinací pro turisty. Pokud jste milovníci turistiky, připravili jsme pro Vás další tipy na vrcholy v Tatrách. Rozhodně se Vám vyplatí strávit dovolenou v této lokalitě. O ubytování se postará náš portál. Nabízíme Vám kvalitní ubytování v Západních Tatrách, určitě najdete i ubytování v blízkosti lokality Sivý vrch. Ať už hledáte chaty, apartmány nebo penziony, na naší stránce si máte z čeho vybírat.

Predné Solisko je poslední vyvýšeninou Soliskového hřebene, jehož celková délka je 4 km. Soliskové sedlo ho odděluje od Mlynického Soliska. Soliskový hřeben je hranicí dělící dvě doliny, Mlynickou a Furkotskou. Je také rozvodnicí dvou úmoří, jelikož ze strany Furkotské doliny vody odtékají do Černého moře, ze strany Mlynické doliny zase do Baltského moře. Predné Solisko se tyčí ve výšce 2 117 m n. m. jako jeden z nejnižších a nejdostupnějších, ale o nic méně oblíbených vrcholů Vysokých Tater.

První zaznamenaný výstup se připisuje H. Rumpeltovi z roku 1906. Svůj název nese vrchol podle soliska pro krávy a ovce, které se pásly v okolních dolinách. Následně název převzal celý hřeben se všemi svými vrcholy i štěrbinami, zářezy, věžemi i kopami. Většina lidí si Predné Solisko okamžitě spojí s Chatou pod Soliskom. Ta stojí nedaleko konečné stanice vleku v nadmořské výšce 1 850 m n. m. Chata už má svá léta, avšak prošla značnou rekonstrukcí. Jako znak 10. výročí její přestavby zdobí vrchol Predného Soliska od roku 2013 dřevěný dvojkříž.

V minulosti byl na prodlouženém hřbetu Predného Soliska postaven první lyžařský vlek na Slovensku. S výstavbou se začalo v roce 1942, ukončena byla v roce 1943, v roce 1944 se na něm už svezli první lyžaři a v roce 1969 byl vlek zrušen. V té době byly na Predném Solisku tři sjezdovky, vysekané v kosodřevině. Koncem 50. let vyrazilo na sjezdovku první vozidlo pro úpravu tratě. Dnes lyžařům, ale i turistům slouží moderní a pohodlná sedačková lanovka.

Na jižním hřbetu Predného Soliska byl v roce 1927 postaven dřevěný skokanský můstek pro lyžaře. O rok později se zde již konaly mezinárodní lyžařské závody. V roce 1935 se zde dokonce uskutečnilo první mistrovství světa v severském lyžování, pro jehož účely byl můstek upraven pro delší doskok. Zaznamenaný rekord doskoku byl 76,5 m. Můstek byl však zničen během vichřice v roce 1941. Následně po opravě sloužil do roku 1960. O 10 let později se však rozhodlo, že dějištěm dalšího mistrovství světa bude Štrbské Pleso. Tehdy byl vybudován nový moderní můstek včetně komplexu lyžařských zařízení.

Predné Solisko se nachází přímo nad Štrbským plesem, jehož okolí je za příznivých povětrnostních podmínek dobře vidět. Kromě toho uvidíte i Kriváň, Mlynickou dolinu, vodopád Skok, Satan, Patriu či Končistou. Neskutečný výhled směrem do doliny se otevírá i během inverzí, kdy máte pocit, že je pod Vámi sněhobílá hustá vata.

Celoročně se na Predné Solisko dostanete směrem ze Štrbského Plesa (obce i jezera). Vede odtud značená turistická trasa, ale svou stanici zde má i lanovka. Ta je oblíbená zejména u rodin s dětmi. Její stanice se nachází pod skokanskými můstky a vyveze Vás k Chatě pod Soliskom. Vyrazit však můžete i ze Štrby, Tatranské Štrby nebo od Tří Studniček. Na výstup je třeba si vyhradit dostatek času a rozumně si rozložit síly. Možná se to nezdá, ale túra Vám dá zabrat, zejména pokud nemáte potřebnou kondici.

Pojďte i Vy objevovat krásy Vysokých Tater. Pokud si hned netroufáte na složité výstupy, začněte právě zde, na Predném Solisku. Zarezervujte si ubytování v okolí Predného Soliska, například na stránce ubytování Štrbské Pleso, a vyhraďte si na tuto lehkou túru, nebo spíše středně náročnou procházku, dostatek času. Věřte nám, nebudete litovat. A navíc, pokud jste fanouškem sociálních sítí, tolik „selfie pozitivních“ míst, která cestou na vrchol projdete, Vám bude za tu námahu určitě stát.