Hory Radoľa

Velká Rača je vrch tyčící se do výšky 1 236,1 m n. m. v pohoří Kysucké Beskydy. Současně je to i nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Vrcholem prochází státní hranice se sousedním Polskem, která odděluje Žilinský kraj od Slezského vojvodství. Katastrálně Velká Rača spadá pod kysuckou obec Čadca, zasahuje však i obec Klubina. Vrch patří celoročně mezi velmi oblíbené turistické cíle, jelikož se výstup dá ozvláštnit i díky lanovce.

Část Velké Rači je pokryta Národní přírodní rezervací Kysuce, která byla vyhlášena v roce 1976. Snaží se o zachování původních pralesovitých lesů na území. Dokonce zde najdete i na Kysucích velmi ojedinělé pseudokrasové jevy. Vrch leží také v beskydské části Chráněné krajinné oblasti Kysuce.

V létě Velká Rača nabízí kromě krásné přírody a výhledů také adrenalinové dobrodružství. Svezete se bobovou dráhou? Nebo raději zkusíte lanovou dráhu či lezeckou stěnu s trampolínami? Možností je mnoho. V zimě se z Velké Rači stává perfektní lyžařské středisko Snow Paradise Velká Rača Oščadnica, za kterým cestují lyžaři i běžkaři z mnoha koutů Slovenska. Lyžaře na vrchol vyvezou 3 sedačkové lanovky. A běžkaři? Ti se napojí na Kysuckou lyžařskou magistrálu. Stopa je kvalitní a udržovaná.

Po vystoupení na vrchol se dostanete na vyhlídkovou plošinu, která Vám nabízí panoramatické výhledy. Pokochat se můžete jak hřebenem Západních Tater, tak i hřebenem Malé Fatry, Babí horou a Pilskem. V případě vhodného počasí můžete zahlédnout také Oravské Beskydy, Oravskou Maguru i Tatry. Túra nepatří mezi náročné, proto je vhodná i pro rodiny s dětmi. Pokud je Vaším výchozím bodem Dedovka v Oščadnici, výstup si zkrátíte lanovkou, která Vás dostane na vrcholovou stanici Dedovky. Následně Vás čeká jen přibližně dvouhodinová nenáročná procházka.

Kromě již zmíněné trasy můžete samozřejmě využít i jinou alternativu. Startovat je možné i ze Staré Bystrice (zelená turistická značka), Nové Bystrice (modrá turistická značka) či Zborova nad Bystricou (žlutá turistická značka). Dokonce můžete startovat i z Polska, do cíle Vás dovede žlutá turistická značka. Ať už se vydáte z kteréhokoli bodu, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti Velké Rači. Klikněte například na stránku ubytování Čadca nebo ubytování Oščadnica, zaručeně se zde najde nocleh vhodný právě pro Vás.

Minčol je nejvyšším vrcholem Oravské Magury, přičemž se rozprostírá v její jihozápadní části, v podcelku Kubínská hoľa. Jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1 393,9 m n. m. Část území spadá do Národní přírodní rezervace Minčol. Zasahují sem i dvě ochranná pásma, konkrétně Národní park Malá Fatra a Chráněná krajinná oblast Horná Orava. Minčol katastrálně spadá pod město Dolný Kubín.

Když se dostanete na jeho vrchol, naskytnou se Vám krásné a skutečně daleké výhledy. Pokud si nejste jisti, které vrchy či pohoří vidíte, pomůže Vám s orientací tabule s podrobným popisem panoratu. Určitě tam budou uvedeny vrcholy Oravské Magury, Velká Fatra, Malá Fatra, Západní Tatry, Nízké Tatry, Vysoké Tatry, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i například Velký Choč. Výhledy jsou skutečně dechberoucí. Zejména v zimě, když jsou okolní vrcholky stromů pokryty sněhovou pokrývkou, kopce v dálce mají ocelově šedou barvu a obloha tomu všemu dodává chladný nádech. Tehdy máte pocit, že jste doslova v pohádce.

A když už tedy zmiňujeme zimu, na jihovýchodním svahu vrchu Minčol se rozprostírá vyhledávané lyžařské středisko Ski Park Kubínska hoľa. A kde se v zimě lyžuje, tam se v létě místo mění na bike park a zipline. Ten je dokonce nejdelší a současně nejmodernější ve střední a východní Evropě, byl by hřích ho nevyzkoušet. Pokud si ale přece jen nejraději obouváte toulavé turistické boty, vydejte se i na sousední vrchy. Z jedné strany je to Paráč, z druhé strany Kubínská hoľa.

Zmíněná Národní přírodní rezervace Minčol se rozprostírá na rozloze 96,1 ha. Vyhlášena byla v roce 1980 a příslušností spadá pod Národní park Malá Fatra. Nacházejí se zde vzácné porosty. Místy jsou pralesovitého rázu, jinde jsou smrkovo-bukovo-jedlové nebo čistě smrkové. Rezervace je bez ochranného pásma. K jejímu okraji se dostanete po veřejnosti zpřístupněných stezkách.

Dalším lákadlem vrchu Minčol by mohl být jeho severovýchodní svah. Nachází se zde totiž známé „Minčolské Mořské oko“. Místní tak přezdívají Puchmajerové jezírko. Je to jedinečné jezírko rašeliništního charakteru, které je zasazeno do oku lahodícího prostředí hustého jehličnatého lesa. Je hluboké téměř 6 m a plné krásné průzračné vody. Dokonce v hloubce vidíte staré kmeny obrovských stromů. Jde o typické rašeliniště, daří se zde zejména hydrofilní vegetaci. Dokonce se zde vyskytuje několik velmi vzácných a jedinečných rostlin. Jezírko má jen jedinou chybičku krásy. Jelikož se nachází ve 4. stupni ochrany a rašeliniště jsou naším nejohroženějším ekosystémem, vstup k němu je zakázán. Vzít Vás sem může jen osoba se speciálním povolením.

Jak se vlastně na Minčol dostanete? Můžete se vydat po červené turistické značce z obce Zázrivá, po zelené turistické značce přímo z Dolného Kubína nebo po modré turistické značce z Oravského Podzámku přes Kubínskou hoľu či ze sousedního Minčola (stejnojmenný vrch ležící na severu). Abyste si krásy okolí naplno užili, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti vrchu Minčol, například na stránce ubytování Dolný Kubín. Věříme, že se Vám na kouzelné Oravě zalíbí a nebude to naposledy, co tento malebný slovenský kraj navštívíte.

Malý Kriváň leží v nejatraktivnější části Krivánské Fatry, konkrétně v Krivánských Veterných holích. Díky své výšce 1 670,9 m n. m. je druhým nejvyšším vrcholem pohoří Malá Fatra. Katastrálně jej řadíme do Žilinského kraje a tvoří hranici okresů Martin a Žilina. Zasahuje jak do katastru města Turany, tak i do katastrů obcí Belá, Krasňany a Sučany. V jeho okolí se nacházejí další turisticky velmi atraktivní vrcholy Hole, Meškalka, Ostredok, Mojský Grúň, Stratenec, Koniarky i Kuriková.

Vrcholem túry na Malý Kriváň budou nepochybně krásné panoramatické výhledy do širokého okolí. Jako na dlani budete mít Žilinskou i Turčianskou kotlinu včetně okolních pohoří, stejně tak Krivánskou Fatru a Martinské hole. Pokud Vám bude počasí přát, možná zahlédnete také Nízké Tatry, Západní Tatry, Velkou Fatru, Kremnické vrchy, Vtáčnik, Javorníky, Súľovské vrchy, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy a jiné. Tipem od turistů, kteří na Malý Kriváň šlapou pravidelně, je přenocování ve stanu. Východ i západ slunce jednoznačně stojí za to. Zážitek budete mít naprosto dokonalý.

Malý Kriváň leží na hlavním hřebeni Krivánské Fatry, přes který prochází červená turistická značka. Túra je o něco náročnější, avšak rozhodně velmi atraktivní. Svůj výchozí bod si můžete vybrat hned z několika míst. Oblíbená je trasa z Vrátné, odkud pojedete lanovkou a projdete Snilským sedlem po červené značce na vrchol. Výchozím bodem může být i obec Krasňany, odkud Vás povede modrá značka přes vrch Príslopok a sedlo Priehyb, a následně se napojíte na zmíněnou červenou značku. Z obce Belá vyrazíte z části Bránica, odkud zelenou značkou projdete do sedla Malá Bránica, přes sedlo Na koni do sedla Bublen a následně se opět napojíte na hlavní červenou značku. Zajímavá je také stezka z Nezbudské Lúčky a odtud přímo po červené trase na vrchol.

Túra je atraktivní v létě i v zimě. Neplatí zde žádná sezónní uzávěra. V létě můžete obdivovat krásnou přírodu. Ta je tvořena převážně vápnomilnou a vysokohorskou vegetací. Na vrcholu Malého Kriváně jsou většinou vápencová skaliska. Severní strana spadá do Národní přírodní rezervace Prípor, která je součástí Národního parku Malá Fatra. To, co v létě hraje všemi odstíny zelené, v zimě pokrývá bohatá sněhová nadílka. Potkat skialpinistu je tedy naprosto běžná součást zimní turistiky.

Túru na tento krásný, ale náročný kopec jednoznačně doporučujeme všemi deseti. Jelikož je časově náročná, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti hory Malý Kriváň, například na stránce ubytování Nezbudská Lúčka. Ráno budete čerstvě odpočatí a do kopce se Vám bude šlapat mnohem snadněji.