Kam na výlet Rejdová

Souvislá vrstva sněhu či teploty pod bodem mrazu jsou jasným signálem k tomu, abyste se vydali do obce Rejdová, kde si můžete dopřát opravdu netradiční adrenalinový zážitek. Nemusíte být hned sportovně založení, abyste navštívili místní lyžařské středisko. Tím slibovaným zážitkem nejsou ani lyže, ani snowboard, ale rovnou sněžný skútr. Přesně tento dopravní prostředek Vám umožní prožít nepopsatelné dobrodružství na sněhu.

Jízda na sněžných skútrech v obci Rejdová je zajímavá právě kombinací aktivního odpočinku, relaxace, ale i zábavy. Obec Rejdová, která se nachází v rožňavském okrese, poskytuje možnost užívat si nejdelší upravené trasy pro sněžné skútry. Můžete si podle obtížnosti zvolit, zda se vydáte na trať pro začátečníky, nebo si jako zkušený jezdec provětráte tělo i mysl na náročnějších trasách. Během jízdy si můžete užívat úchvatné přírodní scenérie panenské přírody a na záchytných bodech se v případě potřeby i občerstvit.

Délka trasy závisí na Vašich schopnostech. Některé mají délku 10 km, jiné až 65 km. Celkově trvá jejich absolvování od půl do šesti a půl hodiny. I děti si mohou zajezdit na menších skútrech ve vyznačeném kruhovém prostoru. Zajímavostí této atrakce jsou večerní a noční jízdy, které mají svou magickou atmosféru. I díky celkovému počtu skútrů si mnohé firmy volí tento typ zážitku jako jednu z forem teambuildingu.

V rámci zvláštní nabídky společnost zajišťuje také vývozy turistů na horské chaty, převozy materiálu a výpomoc při organizování turistických a sportovních akcí. Můžete si také zvolit prohlídku lesních porostů při kalamitách v zimním období právě na skútrech nebo různé jiné aktivity ve spojení se sněžnými skútry. Vězte, že tento zážitek ve Vás vždy vyvolá krásné pocity a budete na něj do konce života vzpomínat s úsměvem na rtech.

Pokud máte raději aktivní pohyb, přímo ve středisku Ski Rejdová můžete využívat upravované svahy. Během plužení nebo rychlé jízdy si můžete všímat neposkvrněné přírody ve středisku i v okolí. Osvěžující nápoj přijde vhod v bufetu, ale můžete se vydat i k prameni Hronu a načepovat si do lahve tuto na minerály bohatou vodu. Krásné procházky s pořizováním úchvatných záběrů se Vám podaří realizovat, pokud si zvolíte jako cíl Grófskou ledovnu ve Vlachově. I v zimě funguje možnost vození se na koni na Ranči pod Ostrou skalou.

Po ježdění je dobré se na chvilku ohřát. Nejlépe v posteli Vašeho předem zarezervovaného ubytování u sněžných skútrů Rejdová. Zde prohřejete své tělo a načerpáte novou sílu do následujících dní. Pokud se rozhodnete pro delší pobyt, doporučujeme Vám vybrat si cenově dostupné ubytování v soukromí Rejdová. Pro rodinný výlet si můžete zarezervovat i chatu v Rejdové nebo si zvolit o něco větší luxus v podobě pokoje v hotelu. Rádi Vám pomůžeme vybrat to nejlepší ubytování.

Gemer je krásným, ale bohužel dosti zapomenutým krajem. Noha turisty zde vkročí jen málokdy, totéž platí i o nohách náruživých lyžařů. Je to velká škoda, protože Gemer ukrývá bohatství, které se nachází jen na velmi málo místech. Jde o neposkvrněnou přírodu. Je to nejvzácnější klenot přesto, že se zde nenacházejí žádná výraznější střediska cestovního ruchu.

Poměrně omezené jsou na Gemeru i možnosti lyžování. Středisek zde až tak mnoho není, ale je tu jedno, které zmínit jednoduše musíme. Jde o lyžařské středisko Ski Rejdová. Rejdová je nenápadná gemerská vesnička. Najdete ji přibližně 30 km severně od nejdůležitějšího gemerského města, Rožňavy. V těsné blízkosti, jen něco více než 10 km, je i známá Dobšiná, kterou jistě znáte díky překrásné Dobšinské ledové jeskyni.

Věnujme se už ale sjezdovkám v lyžařském středisku Ski Rejdová. Středisko je jako stvořené pro nejširší lyžařskou základnu. Najdete zde sjezdovky značené červenou a modrou, tedy střední a lehké náročnosti. Zajezdí si na nich celá rodina, ale na své si přijdou i o něco náročnější lyžaři.

Lyžařské středisko leží v rozmezí nadmořských výšek 575–775 metrů nad mořem. Sjezdovky jsou zasněžovány i technickým sněhem, díky kterému jsou krásně bílé, i když venku není zima právě ukázková.

Středisko se nachází přímo pod nejvyšším vrcholem Slovenského rudohoří, kterým je Stolica. Ta s výškou téměř 1500 metrů zaručuje lyžařům nádherné přírodní prostředí. Výhledy do okolí jsou skutečně překrásné. Naplno si je užijete při jízdě na jedné ze sjezdovek. Pýchou lyžařského střediska Ski Rejdová je také dlouhý lyžařský vlek, který dosahuje téměř 1000 metrů. Obsluhuje dvojici červených sjezdovek, které jsou vždy perfektně upravené.

Dvojice vleků ve spodní části střediska je určena začínajícím lyžařům, kteří se na svazích nad obcí Rejdová naučí všechny potřebné základy lyžování.

Lyžařské středisko nabízí dostatek doplňkových služeb. Samozřejmostí je lyžařský servis, půjčovna lyžařského vybavení či možnosti občerstvení. Přímo u vleků najdete i bezplatné parkoviště. To, čím se Ski Rejdová odlišuje od jiných okolních středisek, je něco pro milovníky adrenalinu. Jde o půjčovnu sněžných skútrů. Nechte se zlákat její nabídkou a vyzkoušejte opravdové dobrodružství, které si můžete vychutnávat na rozmanitých trasách v okolí. Opravdoví extremisté mají možnost absolvovat noční jízdu či až 65 km dlouhou trasu vhodnou na celodenní výlet.

Lyžařské středisko Ski Rejdová je vhodné i pro vícedenní dovolenou. V obci leží hned několik penzionů a privátů. Někdo upřednostní raději turistickou ubytovnu nabízející dostatečný standard ubytování a zároveň nízké ceny. Pokud hledáte lyžování, které je klidné, není uspěchané a dokonale si při něm odpočinete, zavítejte do Rejdové.

Jeskyně přitahují mnoho turistů. Jejich krása a tajemno, které je běžně našim zrakům skryto, dokáže vyrazit dech. Představte si místo, kam sluneční paprsky nedopadají, kraj bájných permoníků. Pohádková představa. Na takové místo Vás zavedeme. A ještě něco víc. Dobšinská ledová jeskyně je křišťálově čistým královstvím zamrzlým ve věčném ledu.

Dobšinská ledová jeskyně není ani zdaleka obyčejnou. Unikátní je její ledová výzdoba i její umístění. Jeskyně je v porovnání s ostatními ledovými jeskyněmi níže položená. Vzhledem ke všem těmto unikátům je zapsána ve světovém přírodním dědictví UNESCO. A do tohoto seznamu se jen tak něco nedostane.

Jeskyni najdete blízko vesničky Stratená v katastru obce Dobšiná. Ta leží na hlavním tahu mezi Popradem a Rožňavou v krásném prostředí blízko Slovenského ráje. Když dorazíte do Stratené, určitě se na prohlídku budete těšit. A věru je na co. Očekávání zvýší naučná stezka vedoucí ke vchodu do jeskyně. Cestou minete 5 informačních tabulí, které Vás seznámí s přírodou Slovenského ráje, jeho roklinami, ale i s rostlinami a živočichy. Před jeskyní jsou další informační panely plné poutavých informací zaměřené přímo na Dobšinskou ledovou jeskyni.

Jeskyně kdysi neměla dnes známé honosné jméno, místní ji kvůli šířícímu se chladu přezdívali „ledová díra“. Do jejích útrob vstoupili první objevitelé v roce 1870 a již o rok později ji zpřístupnili veřejnosti. Tak se stala jednou z nejdříve zpřístupněných jeskyní na světě. Definitivní elektrické osvětlení jeskyně bylo zavedeno v roce 1887. Zajímavostí je, že po jistou dobu zde bylo povoleno veřejné bruslení.

Délka trasy přístupné pro turisty je 515 metrů ledové nádhery. Půlhodinová prohlídka Vám ukáže to nejvzácnější, trvale zaledněné části jeskyně. Hlavně Velkou a Malou síň. Připravte se na pořádný tepelný šok, v nejchladnějších částech jeskyně může být až -4 stupně Celsia. Takže si nezapomeňte vzít teplé oblečení.

V jeskyni budete obdivovat nejen podlahový led, ale i ledové sloupy či ledopády. Buďte si jisti, že led v jeskyni se hromadil celá staletí. Důkazem je jeho největší tloušťka více než 26 metrů.

Okolí Dobšinské ledové jeskyně je plné zajímavostí, za vše hovoří překrásná příroda Slovenského ráje. Jelikož jde o turisticky jednu z nejvyhledávanějších lokalit na Slovensku, nebudete mít nouzi o příjemné ubytování. Převládají zde příjemné malé penziony s rodinnou atmosférou, kde se budete cítit jako doma. Pestrá je i nabídka chat v krásném horském prostředí, kde Vás bude probouzet štěbetání ptáků. Prostředí Dobšiné je čarokrásné a vězte, že se sem budete chtít brzy vrátit.

Chmarošský viadukt u Telgártu představuje jednu z nejelegantnějších a nejfotografovanějších technických památek na Slovensku, která svou monumentální cihlovou architekturou připomíná scenérie z historických filmů.

Lokalita se nachází na okraji obce Telgárt, v okrese Brezno, v Banskobystrickém kraji, na rozhraní tří národních parků. Viadukt je součástí trati číslo 173, známé jako středoslovenská transverzální dráha, a byl postaven ve třicátých letech dvacátého století. Stavba o délce 113,6 metru a výšce 18 metrů pozůstává z devíti kamenných a cihlových oblouků, které vytvářejí působivou křivku v otevřené krajině. Viadukt dodnes slouží železniční dopravě, přičemž průjezd vlaku po této historické konstrukci patří k největším zážitkům pro cestující i fotografy čekající pod mostem. Architektura viaduktu byla navržena s důrazem na estetiku, což z něj dělá unikátní příklad inženýrského stavitelství z období první Československé republiky. Díky své poloze v blízkosti sedla Besník nabízí okolí viaduktu čistý horský vzduch a typickou atmosféru Horehroní, kde se louky v každém ročním období zbarvují do jiných odstínů. Viadukt se stal důležitým bodem pro cestovní ruch v regionu, přičemž jeho popularita neustále roste díky sociálním sítím, které z něj udělaly jednu z nejnavštěvovanějších technických památek střední Evropy.

Co zde můžete najít?

V areálu pod viaduktem najdete upravené travnaté plochy vhodné pro fotografování a piknik, informační tabule o historii trati a značkované stezky vedoucí k nejlepším vyhlídkovým bodům. K dispozici je nedaleké parkoviště u hlavní silnice a stylová kavárna umístěná v historickém vagonu, která nabízí občerstvení s přímým výhledem na oblouky mostu.

Pro koho je místo vhodné?

Lokalita je ideální pro fotografy, milovníky technických památek a rodiny s dětmi, které hledají nenáročnou procházku s atraktivním cílem. Vyhledávají ji také fanoušci železnic a turisté projíždějící přes Horehroní směrem k Dobšinské ledové jeskyni. Pro přístup k patám mostu postačuje běžná vycházková obuv, ale při pohybu v blízkosti trati se vyžaduje maximální opatrnost a respektování zákazu vstupu na samotné kolejiště.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v Telgártu se nachází další technická rarita, Telgártská slučka, a nedaleký Telgártsky viadukt. Navštívit můžete pramen řeky Hron v sedle Besník nebo vystoupat na legendární vrch Kráľova hoľa, který je kolébkou slovenské přírodní lyriky. Pro milovníky historie a geologie je v dostupné vzdálenosti Dobšinská ledová jeskyně nebo rázovitá obec Šumiac s unikátním muzeem zvonců.

Pokud patříte k milovníkům koní, určitě navštivte Ranč pod Ostrou skalou, který leží při vstupu do Národního parku Slovenský ráj v obci Stratená. Jen Vy, koně a nádherná příroda. Vychutnejte si drsnou scenérii vyčnívajícího skalnatého vrcholu Ostrá skála z koňského sedla. Ranč se nachází necelé 2 km od vstupu do světoznámé Dobšinské ledové jeskyně.

Prioritní činností ranče je chov různých druhů koní a krav bez produkce mléka. Chov koní je zaměřen na podporu a zachování některých plemen, jako je hucul a norik. Další činností, na kterou se ranč zaměřuje, je chov hovězího dobytka typu Angus a Charolais.

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Přijďte se přesvědčit o pravdivosti tohoto velmi starého výroku. Ranč nabízí výuku ježdění na koni pro úplné začátečníky i pokročilé. Na své si zde přijdou i zkušení jezdci, kteří si během své spanilé jízdy mohou vychutnávat krásu Slovenského ráje. Ranč také organizuje jedno- i vícedenní výlety na koních, které jsou spojené s tábořením pod širým nebem.

Vyzkoušet si můžete i tvrdou práci na ranči. Ošetřování koní, štípání dřeva či práce kolem hovězího dobytka – to vše, a ještě mnohem více, je součástí každodenní práce pravých kovbojů. Po skvělém zážitku se můžete občerstvit v restauraci, která je zařízena v typickém „country“ stylu. Najdete ji ve vedlejší budově. Nezapomeňte si svou návštěvu ranče předem telefonicky objednat.

Obec Stratená vůbec není ztracená a svou fantastickou polohou je výborným výchozím bodem pro podnikání výletů do vyhledávané turistické oblasti Slovenského ráje. Určitě nevynechejte Dobšinskou ledovou jeskyni, která svou ledovou krásou vyráží dech domácím i zahraničním turistům. Poznat Národní park Slovenský ráj za jeden den je nemožné. Proto si zarezervujte Váš pobyt ještě dnes. Širokou nabídku ubytování v okolí Ranče pod Ostrou skalou najdete na naší podstránce ubytování Stratená. Snad nejkrásnějším a nejvyhledávanějším místem ve Slovenském ráji je Tomášovský výhled. Přejeme Vám přenádherné zážitky při objevování tohoto nejkrásnějšího slovenského národního parku.

V lyžařském středisku Július, které se nachází nedaleko obce Vyšná Slaná v okrese města Rožňava, jsou pro všechny návštěvníky k dispozici dva lyžařské vleky, možnost večerního lyžování, lyžařských kurzů i WiFi připojení k internetu.

Překrásná příroda, kvalitně upravené svahy a dobré ceny skipasů jsou předpokladem lyžování snů. Můžete za ním jet do Alp či jinam, ale mnoho nepoznaných pokladů máte přímo za dveřmi. Jedním z nich je lyžařské středisko Telgárt.

Vesnička Telgárt je obklopena samými přírodními nádherami. Nachází se v zajetí Nízkých Tater, Slovenského ráje a Slovenského rudohoří. Najdete ji u hlavní silnice vedoucí z Popradu na Horehroní. Telgárt je zajímavý ještě jednou věcí – nedaleko této obce se nachází pramen řeky Hron. Můžete tak na vlastní oči vidět, jak vypadá tato jinak mohutná řeka na začátku své cesty.

Lyžařské středisko Telgárt leží na úbočí jedné velmi známé hory, Kráľovy hole. Nabízí nádherné výhledy a lyžování, jaké Vám budou moci všichni závidět. O dostatek sněhu se postará moderní zasněžovací systém.

V lyžařském středisku Telgárt si své místo najde každý – rodiny s dětmi, středně pokročilí, experti i snowboardisté. Najdete zde sjezdovky všech kategorií. Jejich celková délka je přibližně 4 kilometry a ta nejdelší z nich dosahuje téměř 2 kilometrů.

Středisko sestává ze dvou hlavních částí. První se nazývá Stodolisko. Nachází se ve spodní části střediska a nabízí sjezdovky modré barvy, tedy nejnižší náročnosti. Na své si zde přijdou začátečníci a ti, kteří se chtějí na lyžích osmělit a zdokonalit.

Ostatní si oblíbí lokalitu Tresník. Ta je pro pokročilejší lyžaře, její spodní část však zvládnou i začátečníci. Jinak zde najdete dvojici středně náročných sjezdovek a jednu černou, nejnáročnější. Ta je dominantou svahu a je vidět už z velké dálky. Jedna sjezdovka je samostatně vyčleněna snowboardistům, a proto můžete v Telgártu zapomenout na neshody mezi snowboardisty a lyžaři.

Celkem Vám lyžařské středisko Telgárt nabídne až 5 vleků. Je to skutečně dost a je jedno, na jakém svahu se rozhodnete lyžovat, ve frontách čekat nebudete. K tomu máte k dispozici lyžařskou školu, parkoviště přímo u vleků či restauraci a bufet s tradičními pochoutkami.

Jelikož se budete nacházet přímo pod Kráľovou hoľou, byla by škoda nevychutnat si pohled na ni. Jako na dlani ji budete mít z některé tratě pro běžecké lyžování. Nebo si udělejte rovnou výstup na tuto majestátní horu.

Telgárt je připraven na nápor turistů v létě i v zimě. Množství spokojených lyžařů je zárukou, že i Vy si zde přijdete na své. To se týká i ubytování. Najdete zde horský hotel, turistickou ubytovnu, mnoho chat a ubytování v soukromí, kde Vás rádi přivítají i s Vaší zimní výstrojí a přáteli. Prožijte zimu v Telgártu a určitě se sem budete chtít vrátit.

Lanový park Tarzania Dobšinka v malebném prostředí jižní části Slovenského ráje představuje adrenalinový areál plný překážek a výzev, které jsou citlivě osazeny v korunách stromů.

Atrakce se nachází v blízkosti města Dobšiná, v okrese Rožňava, v bezprostřední blízkosti rekreační oblasti Dobšinský kopec. Tarzania Dobšinka je postavena na vzrostlých smrčích a pozůstává z několika tras s různým stupněm náročnosti, které jsou barevně odlišeny. Pro dospělé a zdatnější lezce je připravena náročná modrá a červená trasa, které zahrnují množství lanových mostů, překážek ze dřeva a lanovek ve výšce několika metrů nad zemí. Děti a začátečníci mohou využít kratší a níže položenou dětskou trasu, která zajišťuje bezpečnou zábavu pod dohledem instruktorů. Celý systém překážek je navržen tak, aby rozvíjel koordinaci a fyzickou zdatnost, přičemž bezpečnost návštěvníků je prvořadá díky profesionální horolezecké výstroji a certifikovanému systému jištění. Lanový park plynule navazuje na okolní turistické stezky a díky své poloze na okraji národního parku nabízí i příjemný chládek během letních měsíců. Návštěva Tarzanie tak spojuje sportovní výkon s relaxací v čistém horském vzduchu, přičemž výhledy z korun stromů dodávají celému zážitku nový rozměr.

Co zde můžete najít?

V areálu lanového parku najdete několik lezeckých tras s různou délkou, soustavu lanovek (zipline) a různé druhy visutých mostů. K dispozici je půjčovna kompletního bezpečnostního vybavení, jako jsou sedací úvazky a přilby, a prostor pro krátkou instruktáž před vstupem na trasy. V blízkosti se nachází také odpočinková zóna s lavičkami a přístřeškem, vhodná pro občerstvení po sportovním výkonu.

Pro koho je místo vhodné?

Park je ideálním místem pro rodiny s dětmi od určité výšky, školní výlety, ale i pro party přátel či teambuildingové akce. Vyhledávají ho aktivní turisté, kteří chtějí oživit svou túru o adrenalinový prvek, a všichni ti, kteří mají rádi pohyb na čerstvém vzduchu. Vzhledem k charakteru aktivity je nezbytná pevná sportovní obuv a doporučuje se pohodlné oblečení, které neomezuje v pohybu.

Co můžete navštívit v okolí?

Jen několik kilometrů od města se nachází světoznámá Dobšinská ledová jeskyně (UNESCO) a malebná osada Dedinky s vodní nádrží Palcmanská Maša, která nabízí možnosti koupání a projížďky na loďkách. Navštívit můžete i unikátní technický památkový objekt Dobšinský kopec s výhledem na jižní část Slovenského ráje. Pro milovníky historie je v dostupné vzdálenosti lovecký kaštel Betliar s rozsáhlým anglickým parkem.

Magnetem pro dovolenkáře vyhledávající přírodní krásy a zajímavosti je v posledních sezónách region Horehroní a obec Telgárt situovaná v okrese Brezno. Jen několik stovek metrů severovýchodně od vesničky na úpatí Královy hole pramení naše druhá nejdelší řeka, Hron. Právě z tohoto místa vyvěrající tok doslova brázdí území Slovenska přes Nízké Tatry až na Podunajskou pahorkatinu. A všechno to začíná právě na nenápadném místě uprostřed zelené louky. Návštěva pramene Hronu je podobně jako výstup na Kriváň jedním z těch turistických počinů, které by měl alespoň jednou za život absolvovat každý Slovák.

Hron pramení v Horehronském podolí v nadmořské výšce 934 m n. m. Malebné místo v obklopení hor se může pochlubit především výbornou dostupností. Dostanete se sem krátkou příjemnou procházkou z obce Telgárt trvající přibližně 30 minut. Případně se můžete autem dovézt až na příjezdovou cestu k prameni. Právě dobrá lokalita a malebné okolí jsou důvodem, proč k prameni Hronu s oblibou přicházejí rodiny s dětmi, ale i dovolenkující senioři.

O pramen se místní vzorně starají a jeho okolí je velmi pěkně upravené. V areálu chráněném nízkým dřevěným plotem je postaven malý dřevěný přístřešek. Právě v této nenápadné miniatuře domečku začíná svou pouť řeka, jejíž povodí zabírá neuvěřitelných 11 % území Slovenska. Je těžké uvěřit, že nenápadný pramen se při své cestě mění v burácející tok o délce 279 km, který protéká až k Štúrovu, kde ústí do Dunaje. Samotné výletní místo Pramen Hronu je doplněno zajímavými informačními tabulemi a dřevěným přístřeškem s posezením. Zde můžete se svými blízkými strávit příjemné chvíle na místě, kde se rodí řeka v náručí krásné slovenské přírody.

Ať už se vydáte k prameni Hronu splnit si „vlasteneckou povinnost“, nebo se zde zastavíte v rámci svých toulek Horehroním, určitě si vyhraďte čas i na procházku k nedalekému Chmarošskému viaduktu, impozantnímu železničnímu mostu, který je součástí Telgártské smyčky. A pokud se v Telgártu rozhodnete strávit prodloužený víkend, určitě nevynechejte ani výlet na Ranč pod Ostrou skalou, kde si zajezdíte na koni nebo se pohoupete na obrovské houpačce postavené nad svažujícím se svahem, a návštěvu podzemního ledového království Dobšinské ledové jeskyně. V okolí Telgártu jsou výletní možnosti opravdu velmi pestré. Stejně jako nabídka ubytování v blízkosti pramene Hronu. Chaty a chalupy v Telgártu se mohou pochlubit velmi dobrou cenovou dostupností a malebným okolím protkaným výletními příležitostmi.

Východní Slovensko skrývá mnoho zajímavých zákoutí, která nejsou veřejnosti až tak známá. Jedním z nich je i Grófská ledovna ve Vlachovu, která se nachází v okrese Rožňava. Samotná obec Vlachovo je spojena zejména se jménem rodu Andrássyů, kteří zde měli kdysi sídlo. Na jejím okraji se zachoval i bývalý zámeček této rodiny, obklopený rozlehlým parkem s rybníky a lesem. Součástí tohoto areálu je i právě zmíněná ledovna.

Památka je zpřístupněna veřejnosti po celý rok, přičemž chodby vedoucí do podzemí jsou chráněny mřížemi. Ledovna je situována na okraji lesa a je postavena v prudkém svahu. Zajímavostí je, že má nádech egyptské architektury a kdysi její vchod zdobily takzvané Vlachovské sfingy. Sochy nádherných žen s rukama obsypanýma ovocem zvaly lovce na oslavu vydařeného lovu. Bohužel ani jedna ze soch nezůstala zachována, zahlédnout je však můžete na obraze Emanuela Andrássyho v muzeu zámečku v Betliaru.

Egyptská hrobka. Tak se Vám bude jevit dvoupodlažní stavba ledovny, která je zakončena kamenným jehlanem. K hornímu podlaží vede po obou stranách schodiště a stavba je jakousi přírodní chladničkou, která sloužila ke skladování uloveného masa po honech. Podlaha spodní části ledovny byla vždy v zimě pokryta slámou a následně se na ni pokládaly bloky ledu, které poskytly blízké vodní plochy rybníků. Chlad se tak udržel i v horních prostorách ledovny po celý rok. Po jejích stěnách byly umístěny silné železné háky, na které se věšelo maso ulovené zvěřiny, aby tak zůstalo déle čerstvé. Výlet si můžete zpestřit opékáním na blízkém turistickém odpočívadle, kde si uděláte příjemnou přestávku a malý rodinný piknik.

Na našem portálu najdete dostatek možností a tipů na ubytování v okolí Grófské ledovny ve Vlachovu. Vyberte si z nabídky chat, penzionů a apartmánů v rožňavském okrese, odkud to budete mít kousek i do roklí Slovenského ráje. Zapádlovat si a osvěžit se můžete na vodní nádrži Palcmanská Maša nebo poznejte historii v Huti Etelka v Nižné Slané, kde se nachází i zřícenina Hradu Muránčok. Daleko to nebudete mít ani do Betliaru, kde je situován již zmíněný známý zámeček. V zimním období si zalyžujete v lyžařském středisku Július – Vyšná Slaná či Alweg v Dobšiné

Tunel pod Homôlkou, který je známý také jako Slavošovský tunel, se nachází v přírodě Štítnické a Revúcké doliny. Tato stavba, která měla kdysi spojit zajímavá místa, je nedokončený železniční tunel situovaný v jednom z hřebenů Stolických vrchů pod vrchem Homôlka v nadmořské výšce 744,8 m n. m. Dnes se z něj stala turisticky vyhledávaná atrakce, která kromě prohlídky jeho tajemných prostor nabízí návštěvníkům i další možnosti rekreace a zábavy v tomto místě.

Dostat se k tomuto tunelu je možné, ať už z obce Slavošovce odbočíte z hlavní cesty směrem do doliny. Cesta k němu není sice velmi dobře označená, ale pokud se budete držet značené turistické trasy, vězte, že to úspěšně zvládnete. Trasa od centra obce trvá přibližně 20 minut pěší chůzí a je vhodná pro všechny – od malých dětí až po seniory.

Slavošovský tunel se začal stavět v roce 1941, kdy jsme se chtěli ještě více spojit s okolním světem a neměli jsme jiné východisko pro vlakové spojení na našem území. Hranice se totiž začaly měnit. K prvnímu proražení tunelu došlo v roce 1944. Tunel však kvůli konci války a SNP nebyl dokončen. Až sem zavítáte dnes, můžete si všimnout, že tunel je vybudován ve tvaru písmena S. Je dlouhý 2400 m a jeho prozkoumání všech úseků se s čelovkou na hlavě nebo baterkou v ruce dá zvládnout do 1 hodiny. Je to však závislé na tom, jak rychle kráčíte. Klaustrofobici se tomuto místu obloukem vyhýbají, protože tu vládne jakoby „hororová atmosféra“, je v něm cítit vlhkost a chlad, a všude kolem vás je tma. Návštěva tohoto tunelu tak nabízí nevšední adrenalinový zážitek. Vstup do tunelu není úplně dokončen. Sestupuje se dolů dřevěným schodištěm se zábradlím, přičemž kvůli kluzkosti je potřeba zvýšit opatrnost. Průchod tunelem je vždy na vlastní zodpovědnost. Jedinou jistotou, kterou tu máte, je ta, že vás určitě nepřejede žádný vlak.

Gemerská příroda ukrývá v sobě množství nepopsatelných krás. Jakmile sem vyrazíte, určitě nebudete litovat. Najdete tu pokoj, harmonii a možná i trochu nenapodobitelné pohádkovosti. V Slavošovské části tunelu je před vchodem dolů vybudovaný areál, který se zaměřuje na rozprávky od Pavla Dobšinského. Odpočinout si po nenáročné turistice můžete pod přístřeškem na táborisku. Zajímavé informace se tu dočtete na přítomné informačnej tabuli. Lokalita je vyhledávaná především cyklisty, kteří tu mají jedinečný a oficiálně cyklistický okruh. Na svoje si tu přijdou i sběratelé lesních plodů.

Region je dnes známý množstvím chodníků a tras pro cyklisty a turisty. Vydat se můžete také do krásné Ochtinskej aragonitovej jaskyne. Věděli jste, že aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen ve velmi vzácně? Přijďte se sem na něj podívat. Na celém světě jsou jen dvě takto krásné jeskyně. V zimě vás ohromí možnost vyzkoušet si snežné skútre v obci Rejdová. A pokud vás potěší natolik, že se budete chtít vracet, rozhodně musíte zavítat také na návštěvu hradu Štítnik. K významným industriálním památkám patří Huta Etelka. Kdysi se v této peci tavili hutní materiály vyráběné v gemerském regionu.

Máte zájem poznávat ještě více atrakcí? Tak si rezervujte ubytovanie v okolí Slavošovského tunela. V nabídce jsou mnohé ubytovací zařízení, ve kterých můžete strávit velmi příjemný pobyt. Zvolíte si na svoje přenocování útulné chaty Slavošovce nebo vám bude postačovat cenově výhodné ubytovanie v súkromí? Volbu necháme jen na vás! Jsme připraveni vám ochotně pomoci.

Máte rádi přírodu a chcete vidět něco unikátního? Něco jedinečného? Něco, co obdivují lidé z celého světa? Něco takového máme. Je to svět podzemní nádhery s názvem Ochtinská aragonitová jeskyně. Je zapsána ve světovém přírodním dědictví UNESCO.

Aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen velmi zřídka. Je zajímavý svou strukturou a Ochtinská aragonitová jeskyně je jen jednou ze čtyř zpřístupněných svého druhu na světě. Další najdete na Moravě, v Mexiku a v Argentině.

Nachází se 25 km od Rožňavy a její návštěvu můžete spojit s prohlídkou zámečku v Betliaru. Jeskyně leží na svahu Hrádok a z parkoviště to máte do jejích útrob jen pár metrů.

Ty nejlepší věci byly objeveny díky náhodě. To platí i v případě Ochtinské aragonitové jeskyně. Okolí Rožňavy bylo již odnepaměti proslulé bohatou hornickou historií. V roce 1954 se při geologickém průzkumu jedné ze štol uskutečnil mnohem významnější objev. Byla jím tato unikátní jeskyně. Zpřístupňování jeskyně bylo zahájeno v roce 1966 a první návštěvníci ji obdivovali v roce 1972.

Zajímavostí je mimořádně dlouhý vchod. Kvůli nedostupnosti jeskyně bylo nutné prorazit až 144 metrů dlouhý přístupový tunel. Celá trasa překrásným podzemím pod aragonitovou výzdobou měří 300 metrů a zabere Vám půl hodiny času. Teplota v jeskyni se pohybuje mezi 7 a 8 stupni Celsia, buďte na to připraveni. Aragonit v jeskyni neustále dorůstá a tvoří se, a Vy budete mít možnost vidět jeho krásu. Jemné jehličky a bizarní útvary zcela odlišné od klasických krápníkových jeskyní. I když svou délkou neohromí, tak zaručeně ohromí svou krásou a přírodním bohatstvím. Půl hodiny v podzemí určitě nebudete litovat, neboť uvidíte něco, co miliardy lidí na planetě ještě neviděly.

Tuto nádheru si můžete vychutnat téměř po celý rok s výjimkou pondělků. Na tento den v týdnu si raději udělejte náhradní program. Udělejte si výlet do Slovenského krasu či Slovenského rudohoří. Navštívit můžete i neméně známé jeskyně v okolí, jeskyni Domica či Dobšinskou ledovou jeskyni.

Blízké obce, jako například Slavošovce či Ochtiná, nabízejí především rodinné ubytování v soukromí. Najdete zde i dostatek příjemných chatek, kde budete mít vytoužené soukromí. O něco rušnější jsou městečka Jelšava a Rožňava, kde jsou Vám k dispozici i penziony či hotely. Vše záleží na Vašich preferencích, ale u Ochtinské aragonitové jeskyně není problém najít ubytování jakékoli kategorie.

Palcmanská Maša se nachází ve Slovenském ráji a je jeho největší vodní nádrží. Na březích přehrady se rozkládá obec Dedinky. Přestože turisty zajímá především rekreační využití nádrže, jejím hlavním účelem je shromažďování vody pro vodní elektrárnu Dobšiná a vyrovnávání průtoků řeky Hnilec. Časem získala Palcmanská Maša také environmentální význam. Nacházejí se zde zařízení rybného hospodářství a toto prostředí napájené vodami Hnilce a horských potoků umožňuje chov sivena amerického a pstruha duhového. I proto je vodní nádrž oblíbeným rybářským revírem.

Přehrada je v létě oblíbená zejména pro vodní sporty a projížďky na loďkách. Dá se v ní i koupat, ale je třeba počítat s tím, že je to jedna z nejchladnějších nádrží na Slovensku. Díky oblibě turistů postupně v oblasti vznikala ubytovací a restaurační zařízení, takže během pobytu u Palcmanské Maše pro Vás bude jednoduché zajistit si lehké občerstvení i kompletní oběd. V obci Dedinky jsou k dispozici rovněž půjčovny člunů, vodních šlapadel, ale i klasických kol pro ty, kteří chtějí lépe poznat okolí.

Ať už na kole, nebo pěšky, na výběr mají turisté množství rozmanitých tras, kam se vydat od vodní nádrže. Dlouhá okružní trasa kolem přehrady má délku 10 km, začíná v obci Dedinky, prochází přes Stratenskou pílu, Stratenou, rozcestí Pod Čižmou, Dobšinskou Mašu a zpět do Dedinek. V obci Stratená je vybudována bezbariérová naučná stezka Stratenský kaňon.

Při pobytu v této oblasti se doporučuje procházka do Zejmarské rokliny s Nálepkovými vodopády. Obdivovat můžete i další vodopády v okolí, včetně Korytového, Duhového či Závojového. Nevynechejte ani návštěvu Dobšinské ledové jeskyně, ti odvážnější zdolají Ferratu Kyseľ. Pokud se do Národního parku Slovenský ráj chystáte na lyžování, v těsné blízkosti Palcmanské Maše najdete hned několik lyžařských středisek: Dedinky, Mlynky – Biele Vody nebo Kruhová – Gugeľ.

Do Slovenského ráje se nejezdí na jednodenní výlety, doporučuje se zůstat déle a poznat toho co nejvíc. Proto budete potřebovat pohodlné ubytování, kde po celodenních túrách složíte hlavu. Za ubytováním nemusíte chodit vůbec daleko od Palcmanské Maše. V obci Dedinky jsou k dispozici víceré apartmány i chaty, Mlynky nabízejí i penziony či ubytování v soukromí.

Lyžařská střediska na Slovensku jsou často v pohádkovém prostředí, skrytá před pohledy turistů. Jedno takové Vám představíme, a aby toho nebylo málo, pohádkové je nejen jeho okolí, ale i samotný název. Vítejte v lyžařském středisku Dedinky.

Najdete ho přímo v ráji. Konkrétně ve Slovenském ráji, který je proslulý hlubokými roklemi a překrásnou přírodou. Jen málo míst se může vyznačovat takovou přírodní kulisou jako Dedinky. Nacházejí se v hlubokém lese nedaleko Dobšiné, která je proslulá Dobšinskou ledovou jeskyní.

Najdete zde tratě pro každého. Děti a začátečníci si otestují svou stabilitu na lyžích na modrých, nejméně náročných sjezdovkách. Středně pokročilí lyžaři si užijí sníh na červené sjezdovce a myslelo se zde i na skutečné experty. Lyžařské středisko Dedinky nabízí až 2 černé, nejnáročnější sjezdovky o celkové délce 1400 metrů. Ani nároční lyžaři se nudit nebudou.

Lyžařské středisko Dedinky se dělí na 3 lokality. Na Dedinky, Mlynky Biele vody a Mlynky Gugeľ. Dedinky jsou určeny začátečníkům. Nachází se zde jedna modrá sjezdovka a jeden vlek. Zajímavostí je, že při lyžování budete mít krásný výhled na Palcmanskou Mašu. Jde o nejvyhledávanější vodní plochu v oblasti a oblíbené rekreační středisko. Mlynky Biele vody jsou rovněž určeny začátečníkům, z dvojice vleků jeden slouží dětem. Dvě modré sjezdovky zaručí, že se zde naučí lyžovat i to největší „dřevo“. Hlavní částí střediska jsou Mlynky Gugeľ. V provozu jsou zde 3 vleky, z toho jeden dětský, a sjezdovky všech náročností. Od kopečku pro lyžařskou školu přes rodinné modré, středně náročné červené až po dvojici strmých, černou barvou značených sjezdovek. Vrcholová stanice vleku je zároveň nejvyšším bodem střediska v nadmořské výšce 996 metrů nad mořem. Nejnižší bod je o více než 250 metrů níže.

Středisko má výborné sněhové podmínky. Tomu napomáhá systém umělého zasněžování na velké části sjezdovek. Jejich celková délka ve všech částech je přibližně 7 km, přičemž o Vaši přepravu se stará celkem 6 vleků.

Lyžařské středisko Dedinky kromě toho nabízí běžkařské tratě, kluziště na bruslení, sáňkařskou dráhu a množství turistických tras. Využít můžete půjčovnu lyží, kde najdete i skialpinistické vybavení. Nic Vám tak nebude bránit v poznávání neupravených svahů Slovenského ráje.

Dedinky Mlynky jsou spolu se svým lyžařským střediskem mimořádně vyhledávanými po celý rok. To dokazuje i pestrá nabídka nejrůznějších ubytovacích kapacit. Najdete zde vše od stylových penzionů přes útulné chaty až po jednoduché ubytování v soukromí. Pořádně si navoskujte lyže a těšte se. V Dedinkách máte na co.

Lyžařské středisko Ski Gugel Mlynky, které je známé také pod názvem Kruhová – Gugeľ, se nachází v nádherném prostředí Národního parku Slovenský raj, v obci Mlynky. V tomto lyžařském středisku si na své přijde každý. Čeká zde na Vás šest uměle zasněžovaných sjezdovek a tři vleky, které poskytují komfort bez zdlouhavého čekání ve frontách.

Lyžařské středisko se nachází v nadmořské výšce 730 m, přibližně 30 km od Spišské Nové Vsi. Začínající lyžaři a děti si zalyžují na dvou sjezdovkách označených modrou barvou, která symbolizuje lehkou obtížnost. „Dětská“ sjezdovka má 150 m a „Turistická“ 1 400 m. Pro zkušené lyžaře jsou zde tři středně těžké sjezdovky označené červenou barvou. Sjezdovka „Letná studňa“ má délku 900 m, „Zimná studňa“ 700 m a sjezdovka „Komín“ rovných 1 000 m. Pro profi lyžaře je připravena sjezdovka „Koleso – free ride“ s délkou 700 m, která je označena černou barvou, což znamená těžkou obtížnost.

O pohodlnou přepravu na tratích se starají 3 lyžařské vleky. Vlek POMA H300 s délkou 780 m a přepravní kapacitou 900 os./hod., vlek VL500 s délkou 637 m a přepravní kapacitou 450 os./hod. a vlek S1, jehož délka je 150 m a přepravní kapacita 250 os./hod.

Součástí lyžařského střediska Mlynky – Kruhová je i snowpark, sáňkařské dráhy i závodní tratě. Vaše vybavení zkontrolují, případně opraví šikovní specialisté v servisu sportovního vybavení a o Vaše hladová bříška se postarají dva bufety. Každý lyžař se při vstupu zavazuje dodržovat pravidla chování a ohleduplnosti ve středisku, tzv. Bílý kodex.

Po parádním lyžování si užívejte teplo krbu v některé z okouzlujících chat. Pokud máte rádi „full service“, ubytujte se v Penzionu Salamander, který Vás mile překvapí svými nízkými cenami a vysokou kvalitou poskytovaných služeb. Celou nabídku ubytování v okolí lyžařského střediska Kruhová – Gugeľ najdete na naší stránce ubytování Mlynky. V nedaleké obci Stratená na Vás čeká nádherná Dobšinská ledová jeskyně, která Vás očarí svou dechberoucí ledovou výzdobou. Věříme, že si svou zimní dovolenou v obci Mlynky užijete dosyta a domů se vrátíte spokojení a odpočatí.

Během návštěvy obce Nižná Slaná se zastavte u její významné industriální památky. Je jí huta Etelka, která je často označována také jako železné srdce Gemeru. Kdysi se v této peci tavily hutní materiály vytěžené v gemerském regionu, který byl bohatý na zlato, stříbro, měď i další nerostné suroviny.

V obci Nižná Slaná, která leží v nadmořské výšce 360 m n. m., se můžete pokochat také krásou unikátní vesnické zvonice nebo povznést svou víru návštěvou evangelického kostela z první poloviny 14. století. Po sestoupení z Dobšinského kopce se před Vámi objeví budova huti Etelky, která byla postavena v roce 1867. Dal ji vybudovat hrabě Emanuel Andrássy. Zajímavostí je, že dostala jméno po jeho matce. I díky této huti mohla v 60. letech 19. století naplno ožít železářská výroba. V té době patřila huta Etelka k velmi dobře prosperujícím podnikům na Gemeru. V dnešních dobách Vám při její návštěvě možná pukne srdce, když uvidíte, v jakém stavu se nachází.

Kdysi nejkrásnější vysoká pec na Slovensku dosahovala výšky 11 m a její objem byl až 60 m³. Základem byla pilířová konstrukce a „otevřená hruď“. K ohřevu sloužil litinový ohřívač, vysokopecní dmychadlo bylo poháněno vodním kolem. Huta byla aktivní až do roku 1907. Po jejím uzavření byly snahy o její opětovné otevření se specializací na mokrou gravitační úpravnu rudy. To se však bohužel neosvědčilo, a tak hutu opětovně uzavřeli v roce 1910.

Dnes tuto technickou památku navštěvuje mnoho jejích obdivovatelů nebo milovníků zajímavých snímků. Místní obyvatelé z neziskové organizace se snaží o její záchranu. V budoucnu je v huti Etelka plánováno muzeum, které by přiblížilo fungování této pece, případně historii hornictví této oblasti.

Objevování krás této obce zabere určitě více než jeden den. Vždyť kdo by se nešel podívat také na Hrad Muránčok? Klidně si můžete obout boty na turistiku a zajít do blízké Hraběcí ledovny ve Vlachovu. Ta je vyhledávaným místem pro sbírání zajímavých snímků do Vaší fotoknihy. Po aktivitách si můžete dopřát trochu odpočinku na koupališti Vlachovo. Nebo si ještě zajdete do dechberoucího zámku v Betliaru? Je to honosné šlechtické sídlo ze 17. století, ve kterém se nacházejí různé zajímavé exponáty. Okouzlí Vás i jeho přilehlý anglický park.

Abyste se unavení nemuseli nahlit domů, doporučujeme Vám rezervaci ubytování u huti Etelka. Můžete si jako rodina vybrat své pohodlí v chatách Nižná Slaná, nebo si zvolit i jednodušší ubytování v soukromí. Záleží to jen na Vašich preferencích a na tom, jakou délku pobytu si zvolíte.

Nálepkovy vodopády představují soustavu vodopádů v Zejmarské roklině v jižní části Slovenského ráje. Soustava vodopádů je vysoká asi 22 metrů, přičemž nejvyšší z nich má odhadem 6 metrů. Krása Nálepkových vodopádů vyniká nejvíce v čase jarního tání nebo po vydatných deštích. V zimě naopak vodopády zamrzají a vytvářejí krásné ledopády.

Zejmarská roklina je s délkou 800 metrů nejkratší roklinou Slovenského ráje, ale patří zároveň k nejkrásnějším a na průchod méně náročným. Přesto je třeba počítat se vším, co je pro tuto lokalitu typické, se stoupačkami, žebříky a lávkami. Zejmarská roklina i vodopády jsou součástí okružní naučné stezky NCH Slovenský ráj. Stezka začíná v obci Dedinky, měří téměř 10 km a průchod trvá přibližně 3 hodiny. Trasu doporučujeme absolvovat jen za suchého počasí.

Nálepkovy vodopády jsou pojmenovány po kapitánu Jánu Nálepkovi, hrdinovi 2. světové války, který před válkou působil v obci Mlynky – Biele Vody jako učitel. Sympatizoval s Masarykovými ideami, v roce 1939 byl nejprve demobilizován, později opět povolán do armády a odeslán na ruskou frontu. Tam se zúčastnil protipartyzánských operací. Ve skutečnosti ale Nálepka s partyzány spolupracoval pod krycím jménem Repkin, dodával jim informace a Němcům hlásil fiktivní počty zabitých povstalců. Nakonec s částí svého pluku přeběhl k partyzánům pod vedením generála Saburova. V květnu 1943 tak vznikl 1. československý partyzánský oddíl v SSSR.

Pokud se v této oblasti zdržíte, doporučujeme navštívit i další turistické cíle. Lokalita se může pyšnit i dalšími vodopády, jako jsou Korytový, Skalný či Závojový. Zaujmout může i Medvědí jeskyně nebo Dobšinská ledová jeskyně. Pro letní rekreaci je jako stvořená vodní nádrž Palcmanská Maša, v zimě se o zábavu starají lyžařská střediska Mlynky – Biele Vody, Kruhová – Gugeľ či Dedinky.

Pokud se rozhodnete pro ubytování u Nálepkových vodopádů, určitě budete mít z čeho vybírat. V Mlynkách se můžete poohlédnout po apartmánech, penzionech i chatách. Dobrá nabídka je i v obci Dedinky, kde jsou nejrozšířenější chaty a chalupy. Štěstí můžete zkusit i v Dobšiné.

Lyžování je pro mnohé zábava, pro jiné sport a pro některé jen část dne, ve které mohou naplno vypnout od každodenních starostí. Menší lyžařské středisko Bílé Vody Mlynky, známější pod názvem Ski Bílé Vody, je přesně takovým místem, kde se toto vše dá naplnit. Nachází se na jihu Slovenského ráje, takže se zde skloubí příjemné (v podobě úchvatné přírody) a užitečné (v podobě lyžování).

V lyžařském středisku Mlynky – Bílé Vody najdete jednu sjezdovku, jejíž délka je 450 metrů. Její povrch je pravidelně udržovaný, zasněžovaný a upravovaný tak, abyste si tento sport dosyta užívali. V rámci střediska se vyvezete dvěma lyžařskými vleky v délkách 150 m a 400 m, které jsou vhodné právě pro začátečníky, snowboardisty nebo převážně rodiny s dětmi.

V případě, že nemáte své sportovní potřeby jako lyže, sáňky nebo jiné komponenty, nezoufejte. Přímo ve středisku můžete využít půjčovnu i servis lyží a snowboardů. Zatoužili jste spíše po vlastních? Tak je kupte v prodejně u střediska. Pokud jste již déle nestáli na lyžích nebo se to chcete naučit, ve středisku je k dispozici lyžařská škola a lyžařská školička.

U svahu je umístěn bufet, ve kterém Vás obslouží milá a komunikativní obsluha. Pokud přijedete během soboty v čase, kdy je již slunce dávno pod obzorem, potěší Vás možnost večerního lyžování. Takové lyžování má jinou atmosféru než přes den. Do střediska se dostanete přímo z obce Mlynky. Zaparkujte Vaše auto na blízkém parkovišti a začněte den lyžováním. Nejlepší pro Vás bude mít zarezervované ubytování u lyžařského střediska Mlynky – Bílé Vody.

Bez dobrého tipu na ubytování to nejde. Obec Mlynky má v nabídce mnohá z ubytovacích zařízení, kde Vás mile a s úsměvem na tváři ubytují. Zvolte si pokoj v penzionu Mlynky nebo zavítejte do ubytování v soukromí. Možná právě u toho druhého Vám domácí doporučí zajímavé atrakce v obci a jejím okolí. Vždy potěší nenáročná procházka k Nálepkovým vodopádům. Krásy národního parku Slovenský ráj jsou zajímavé, je na čase je začít poznávat i po napadnutí sněhové přikrývky. U nás si jen zvolte Vaše vysněné ubytování!

Dovolená na středním Slovensku, v dědině Šumiac, Vás okouzlí nejen svými přírodními krásami a malebnými chalupami, ale také množstvím aktivit, které v okrese Brezno najdete. Jednou z nich je i možnost zapůjčit si elektrokola a prozkoumat tak okolí s rodinou či přáteli. K dispozici je široký výběr bicyklů pro dospělé i děti a také dětské sedačky a cyklistické vozíky.

Půjčovny elektrokol můžete využít za každého počasí. Ať je venku sucho a slunečno nebo mokro a bláto či dokonce sníh, nabídka bicyklů je připravena na každé počasí. Vydejte se prozkoumat blízké lesy nebo si zajeďte po loukách a stráních, či zdolat známý vrch Králova hoľa. Trasu dlouhou 13 km projedete díky elektro pohonu za přibližně 1 hodinu. Na výběr máte bicykly z kategorie hardtail, celoodpružené, fatbiky se širokými plášti vhodné do blátivého či sněhového terénu, ale i klasické bicykly. Pro děti si můžete vybrat dětské elektrokolo a nejmenší jezdce vzít s sebou v kvalitní sedačce či vozíku. Jednoduchý zážitek pro celou rodinu.

Okolí Šumiace nabízí další cyklotrasy, které je možné využít. Navštivte na kole Muránsky hrad, Sysľovisko Muránska Planina či Telgárt, který proslavil Chramošský viadukt a je jakousi ikonou Horehronia. Se správným výběrem Vaší trasy Vám v půjčovně ochotně poradí. Pokud Vás lákají náročnější trasy a adrenalin, ale sami si netroufáte, využijte služby průvodce a instruktora.

Rádi byste si s kolegy užili trochu zábavy a odreagovali se na aktivním teambuildingu? Co tak společná jízda na elektrokolech? S organizací či dovozem Vám v půjčovně ochotně pomohou. Ať už na svůj výlet vezmete rodinu, přátele nebo zmíněné kolegy, nezapomeňte si rezervovat ubytování v blízkosti půjčovny elektrokol Králova hoľa v Šumiaci. Na výběr máte malebné útulné dřevěnice či stylově moderní chalupy. A pokud se na výlet vypravíte jako větší skupina, můžete si vybrat z nabídky hotelů či penzionů.

Přesvědčili jsme Vás navštívit Šumiac a poznat krásy středního Slovenska? Stačí si vybrat ten správný termín a vyrazit si užít společné chvíle.

Malebná krajinná oblast Muránska planina nabízí návštěvníkům kromě širokých turistických možností také jedinečné kulturně-historické památky a zajímavosti. Jednou z nich je i kaštel Predná Hora, který zde nechal jako zimní sídlo svého času postavit bulharský car Ferdinand Coburg. Impozantní kaštel, ke kterému patří i reprezentativní lovecký zámeček, se nachází v obci Muránska Huta v okrese Revúca. Jedinečnou atmosféru tohoto místa dotváří rozsáhlý park a malebná okolní příroda, která svého času učarovala i bulharskému panovníkovi. Necháte se tímto překrásným prostředím spojujícím poznávání historie s relaxací v přírodě zlákat i Vy?

Ferdinand Coburg začal stavět kaštel Predná Hora jako své zimní sídlo na začátku 20. století. V té době zde již měl situovaný svůj reprezentativní lovecký zámeček, který koupil na lovecké výstavě ve Vídni. Budování impozantní stavby překazily válečné roky a car Ferdinand své dílo dokončit nestihl. Kaštel později přešel do majetku státu a byl využíván jako tuberkulózní sanatorium. Od roku 1973 sídlí v jeho prostorách Odborný léčebný ústav psychiatrický pro léčbu závislostí. Interiér kaštelu aktuálně není veřejnosti přístupný. Historická budova a její malebné okolí však vytvářejí ideální kulisy pro procházky a odpočinek.

Stálou Expozici Ferdinanda Coburga najdete v nedalekém loveckém zámečku. Zde na Vás čeká poutavá přednáška o životě panovníka a jeho rodiny spojená s prohlídkou sedmi místností a ukončená promítáním dokumentu s názvem Panovník přírodovědec. Součástí jedinečné expozice jsou fotografie dokumentující výstavbu zámečku, malířská díla Johanna Eliase Ridingera, umělecké výrobky z parohoviny, historický nábytek z exotického dřeva, sbírka loveckých trofejí, ale i autentická pracovna Ferdinanda Coburga či kuchyně s původním měděným nádobím a zajímavými jídelními lístky. Originální přírodovědná místnost potěší zejména malé milovníky přírody, kteří budou mít příležitost najít v replice překrásného slovenského lesa ukrytá zvířátka.

Pokud Vás láká malebné prostředí Muránské planiny, určitě si do svého výletního plánu zařaďte i návštěvu skvostného kaštelu Predná Hora. Putování historií si spojíte s relaxací v rekreačním areálu Predná Hora, s prohlídkou zříceniny Muránského hradu nebo s výstupem na Kráľovu hoľu. A to se nám již rýsuje zajímavý dovolenkový plán. Zbývá jen najít vhodné ubytování v blízkosti kaštelu Predná Hora a můžete začít s přípravami. Věříme, že ubytování v Muránské Hutě a v blízkém okolí dokáže naplnit všechna Vaše očekávání.

Predná Hora je oblíbený rekreační areál v obklopení panenské přírody Národního parku Muránska planina. Rekreační areál v sobě spojuje špičkové wellness centrum, různé druhy rekondičních pobytů, relaxačně-rehabilitační programy pro své klienty, možnosti ubytování a výbornou restauraci. Relax v areálu ozdraví Vaše tělo, pobyt v malebné přírodě ozdraví Vaši duši. Návštěvníci odtud odcházejí odpočatí, plní energie a dobré nálady.

Historie nejen léčebny Predná Hora, ale i celého okolí se datuje do dob panování bulharského cara Ferdinanda Coburga. Ten miloval celý kraj, dokonce i po své abdikaci na Slovensko pravidelně jezdil. Jeho sídlem byl Antolský zámeček, který byl ještě v dřívějších dobách loveckým zámkem rodiny Coburgů. Car Ferdinand však začal stavět i své zimní sídlo, zámeček, ale výstavbu se mu bohužel nepodařilo úplně dokončit. Stala se z něj léčebna.

Dnes je z ní využívaný Odborný léčebný ústav psychiatrický, n.o. Predná Hora. Původně sloužil jako tuberkulózní sanatorium. Léčí pacienty, kteří dobrovolně nebo z nařízení soudu podstupují léčbu závislosti na alkoholu, drogách a patologického hráčství. Pacienti potřebují nejen odbornou pomoc, ale i přírodu, která od nepaměti pomáhá léčit. Přesně toho se jim zde dostává plnými doušky. Pak už stačí jen pevná vůle, podpora nejbližších a uzdraví se celá mysl.

Rekreační areál Predná Hora nabízí wellness centrum (jako součást penzionu), kolibu, hvězdárnu, sportoviště, dětské hřiště a ubytovací zařízení. Je oblíbenou destinací pro různé skupiny hostů. Rodiny s dětmi, firemní zákazníci, skupiny seniorů či turisté, všichni jsou zde vítáni. A všichni zde najdou přesně to, co potřebují. Areál je multifunkční a díky tomu, že Muránska planina ještě není mezi turisty příliš rozšířená, zažijete zde i v současnosti tak vzácné soukromí.

Rodiny s dětmi ocení dětský koutek – Vodní svět, ve kterém se vyřádí i ti nejmenší. Vyšplhají se na hrad, dětský domeček, svezou se dolů na skluzavce a zahrají si s množstvím hraček. Interaktivní obrazovka s mnoha hrami je také velkým lákadlem. Rodiče ocení vstup do dětského koutku, který je možný pouze z Wellness baru. To znamená, že zatímco si Vaše děti budou hrát a navazovat kamarádství, Vy si nerušeně vychutnáte nápoj. To vše bez strachu, že Vám dítě nepozorovaně uteče za okolními lákadly. Další dětský koutek – salonek se nachází hned vedle restaurace a baru. V případě příznivého počasí určitě strávte čas na venkovním dřevěném hřišti s prolézačkami, houpačkami, skluzavkou i pískovištěm. Starší děti potěší herna se stolním fotbalem, kulečníkem, šipkami a sadou na poker.

Areál je ideálním místem pro firmy, je přímo předurčen pro nejrůznější indoorové i outdoorové aktivity. Menší školení lze uspořádat v salonku s moderní technikou. Pokud Vám kapacitně nebude postačovat, využijete prostory restaurace. Nejedna firma zde již absolvovala školení či teambuilding, který jim pomohl vzpružit tým, upevnit vztahy a získat nový pohled jak na kolegy, tak i na firmu a celou svou práci.

Rekreační areál Predná Hora má dokonce i svůj vlastní pivovar. V omezeném množství, s důrazem nikoliv na kvantitu, ale na kvalitu, zde již od roku 2017 vaří pivní speciály. Mají různé příchutě a špičkové suroviny, což u běžně dostupných piv není vždy samozřejmostí. Odpočinek za tónů příjemné hudby, ochutnávání piva a různých pochutin, a k tomu výhled na překrásné Stolické vrchy i samoty Muránské Zdychavy.

Okolím procházejí různé turistické trasy, najdete zde červenou, modrou, žlutou i zelenou turistickou značku. Šindliarka, Salašná, Hrdzavá dolina či Jaskova Muka. Otevírá se před Vámi celý Národní park Muránska planina. Doporučujeme Vám navštívit Muráňský hrad, zříceninu třetího nejvýše položeného hradu na Slovensku. Skvělý výlet si uděláte i k Vodopádu pod Orlovou, k rozhledně Zbojská nebo ke Slavošovskému tunelu. V zimě si zalyžujete ve střediscích Bánovo a Rejkovo v Tisovci.

Abyste mohli toto všechno absolvovat, prvním krokem bude nalezení vhodného ubytování v blízkosti Rekreačního areálu Predná Hora. Ubytování v obci Muráň Vám nabídne to nejbližší možné ubytování, abyste to do rekreačního areálu měli jen kousek. Zbytek plánování výletu už necháme na Vás, pokud však chcete využít naše tipy na výlety v okolí obce Muráň, rádi Vás inspirujeme.

Kráľova hoľa je se svou výškou 1 946,1 m n. m. nejvyšším vrcholem Kráľovohoľských Tater. Patří mezi nejnavštěvovanější hory Nízkých Tater. Je otázkou, zda je to tím, že je již léta opředena pověstmi a opěvována básníky, nebo neskutečným výhledem, který se z ní naskýtá. Uvidíte z ní Spiš, Liptov, Horehroní, Vysoké Tatry a mnoho jiného, dokonce lze dohlédnout do Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a na Ukrajinu.

Kráľově holi se říká také „matka čtyř řek“. Vyvěrají pod ní totiž prameny největších slovenských řek, konkrétně Černého Váhu, Hnilce, Hornádu a Hronu. Na jejím vrcholu je od roku 1960 umístěn televizní a rozhlasový vysílač. Jeho stožár má výšku 137,5 m, antény rozhlasového vysílání jsou ve výšce 59 m. Signál pokrývá čtvrtinu území Slovenska.

Kráľova hoľa se pyšní jedním neuvěřitelným rekordem. Byly z ní pozorovány a zdokumentovány Apusenské vrchy v Rumunsku. To znamená, že byla zdokumentována vzdálenost pozorování více než 300 km. Jedná se o první pokoření tohoto rekordu na Slovensku, ale podle všeho i v rámci celé střední Evropy.

Tato známá hora je atraktivní jak v létě, tak i v zimě. V létě se to tam hemží turisty, cyklisty a běžci. Zajímavou akcí je trailrunningové podujetí Nízkotatranská stíhačka, ovšem na něj si troufnou jen kondičně velmi dobří běžci. V zimě zase není výjimkou potkat tam skialpinisty.

Na Kráľovu hoľu se dostanete jedině pěšky nebo na kole. Asfaltová cesta vede z obce Šumiac (přibližně 3 h), ale značené stezky vedou i z obcí Telgárt (červená značka nebo zelená značka přes vrchol Kráľova skala, přibližně 3,5 h), Liptovská Teplička (zelená značka, přibližně 5 h) a Spišské Bystré (modrá značka přes Smrečínske sedlo, přibližně 7 h). Turistická modrá značka vede přes Predné sedlo i z obce Šumiac a je ideální, pokud se chcete vyhnout asfaltce. Pokud si za trasu výstupu vyberete právě tu z obce Šumiac, přibližně v polovině cesty se můžete zastavit v Chatě pod Kráľovou hoľou.

Znáte známou větu: „Na Kráľovej holi stojí strom zelený.“? No jasně, vždyť kdo by ji neznal. Ale viděli jste ho na vlastní oči? On tam totiž opravdu je. Nebo není? Existuje jen jediný způsob, jak to zjistit. Přijít tam a osobně si to ověřit. Zarezervujte si pěkné ubytování u Kráľovy hole, například na stránce ubytování Šumiac nebo ubytování Telgárt, a vyrazte za dobrodružstvím.

Slovenský ráj a Nízké Tatry jsou jedněmi z našich nejoblíbenějších národních parků. Každoročně je navštěvují tisíce turistů, a ne náhodou. Vynikají svým překrásným prostředím. A představte si celou tu nádheru zahalenou pod pohádkově bílou sněhovou peřinou. Pokud se vydáte do obce Vernár, můžete si tento výhled vychutnat na vlastní oči.

Obec Vernár je poměrně velkou horskou obcí, ležící vysoko v horách. Několik kilometrů dále se nachází známý a obávaný horský přechod Vernár, který si hlavně v zimě vyžaduje extra dávku opatrnosti. Vesnička Vernár leží přibližně 20 km od města Poprad. Je unikátní i svou polohou vzhledem k národním parkům, protože leží přesně na rozmezí Nízkých Tater a Slovenského ráje.

Mezi turisty je velmi oblíbené také lyžařské středisko Vernár - Studničky, které se rozprostírá jen 500 metrů od obce. Přestože ani zdaleka nepatří mezi ta největší slovenská lyžařská střediska, může se pochlubit svou univerzálností. Najdete v něm tratě všech náročností. To zaručuje skvělé lyžování pro lyžaře každé výkonnostní kategorie, od úplných začátečníků až po pokročilé sportovní lyžaře.

Lyžařský areál Vernár - Studničky je známý i v létě, přímo přes něj vede značená turistická trasa až na vrchol Kráľovy hole. V zimě jsou zde však prvotřídně zasněžené sjezdové tratě. Zárukou dostatku sněhu je moderní systém umělého zasněžování. Tomu napomáhá i příroda, jelikož středisko leží v nadmořské výšce 800–980 metrů nad mořem, což není málo.

Najdete zde trojici sjezdovek. Každá z nich je určena jiné skupině lyžařů. Nejmenší a začínající lyžaři si na své přijdou na trati v dolní části střediska. Mírný sklon zaručuje ideální podmínky pro lyžařskou výuku. Jistá část místních sjezdovek je značena dokonce černou barvou. Ta je určena jen zkušeným lyžařům, kterým se ve Vernáru bude také líbit. No a zbytek tratí je značen červenou barvou, která symbolizuje střední náročnost. Tyto tratě jsou jako stvořené pro celé rodiny. Všechny sjezdovky lyžařského střediska Vernár - Studničky mají celkovou délku 1400 metrů.

O přepravu lyžařů ve středisku se starají 3 vleky. Jejich celková přepravní kapacita je 1800 lyžařů za hodinu, což je více než dostačující.

Z ostatního vybavení střediska zmíníme bufet, novou a moderní půjčovnu lyžařského vybavení, servis či úschovnu lyží. Pro ty, kteří mají rádi běžecké lyžování, je v okolí k dispozici 5 km běžeckých tratí. Vernár - Studničky jsou nenápadným lyžařským střediskem, které však poskytuje kvalitní služby.

Vzhledem k tomu, že je obec Vernár vzdálena ze střediska jen několik metrů, máte na výběr z pestré palety ubytovacích zařízení. Najdete zde penziony, ale i cenově dostupnější ubytování v soukromí či chaty k pronájmu. Každý z Vás si ve Vernáru určitě najde své ideální ubytování.

Národní park Slovenský raj je jedním z devíti slovenských národních parků a je považován za jeden z nejkrásnějších. Táhne se Banskobystrickým krajem, Prešovským krajem a Košickým krajem, kde zasahuje do regionu Spiš. Nachází se na území okresů Brezno, Poprad, Spišská Nová Ves a Rožňava. Území Slovenského ráje je opravdovým rájem turistů. Vodopády, kaňony, skály a překrásné výhledy – i tak by se dal charakterizovat náš nejnavštěvovanější národní park.

NP Slovenský raj je rájem pro zvířata i pro turisty

Slovenský raj byl za národní park vyhlášen v roce 1988. Nachází se zde 11 národních a 8 přírodních rezervací. Území parku leží na severu Slovenského rudohoří. Kvůli své fauně a flóře byl zařazen do nejvyššího pásma ochrany. Žijí zde medvědi, vlci, lišky, rysi a dokonce zde byl v roce 1963 uměle vysazen také kamzík horský. V potocích plavou pstruzi a najdeme zde různé druhy sokolů i orla skalního.

Rozloha Národního parku Slovenský raj je 19 414 hektarů. Parkem protékají dvě řeky, Hnilec a Hornád, které vytvářejí unikátní vodní úkazy – kaňony, rokle, soutěsky a vodopády. Nejdelší roklí je Prielom Hornádu, vyhlášený národní přírodní rezervací již v roce 1964. Úsek je dlouhý 16 km a patří do katastru obce Letanovce. Trasa je plná můstků, žebříků, stupaček a řetězů. Nádherné scenérie sem chodí obdivovat turisté z daleka.

Nejnavštěvovanější soutěskou Slovenského ráje je Suchá Belá, kterou protéká stejnojmenný potok. Dostanete se k ní z turistického centra Podlesok u obce Hrabušice. Údolí je protkáno několika vodopády, jako jsou Misové vodopády, Korytový či krásný Okienkový vodopád. S dobrou turistickou obuví zvládnou tuto nenáročnou a zajímavou túru i děti.

Prozkoumejte rokle, vodopády, i adrenalinovou ferratu 

Národní park Slovenský raj nabízí i další rokle k prozkoumání. Kláštorská dolina je poměrně krátká, ale oblíbená u rodin s dětmi. Na trase 1,5 kilometru můžete obdivovat Vodopád objaviteľov, Strakov vodopád či Dúhový vodopád. Výchozím bodem Vám bude Kláštorisko, které je zříceninou kartuziánského kláštera ze 13. století. Najdete zde turistické centrum i restauraci. Vstupem do této části Slovenského ráje je lanový most – lávka, která byla vybudována jako první při zpřístupnění soutěsky.

Doporučujeme Vám navštívit i další přírodní rezervace Slovenského ráje. V rokli Sokolia dolina, která je nejstrmějším údolím parku, najdete Závojový vodopád. Se svou výškou 75 metrů je nejvyšším vodopádem Slovenského ráje a navštívit ho můžete z Tomášovské Belé. Neméně známou soutěskou je Kyseľ, kde se nachází také druhý největší vodopád tohoto parku, Obrovský vodopád. Adrenalinové nadšence v rokli jistě potěší Ferrata Kyseľ. Místo, kde si můžete vyzkoušet skalní lezení.

Mezi další oblíbené soutěsky patří Piecky, Veľký Sokol či Tiesňavy. Rokle v NP Slovenský raj jsou zpoplatněny, ale jsou otevřeny celoročně. Počasí, tak jako na horách, zde bývá proměnlivé. Před Vaší návštěvou si vždy prohlédněte předpověď a zkontrolujte stav turistických stezek na stránce národního parku. Nezapomeňte na dobré a nepromokavé oblečení či pláštěnku. Slovenský raj svou vlhkostí připomíná prales.

Čeká Vás nejkrásnější výhled i kouzelná ledová jeskyňe

Nejkrásnější výhled ve Slovenském ráji se Vám nepochybně naskytne na Tomášovském výhledu. Na tento skalní výčnělek se dostanete z turistického centra Čingov nebo z obce Smižany. Výstup na něj zvládnou i senioři či rodiny s dětmi. Samozřejmě opatrnost je na místě. Z výšky 667 m n. m. uvidíte až na Vysoké Tatry.

V Národním parku Slovenský raj se nachází velké množství jeskyní, z nichž většina je stále neprozkoumaná. Veřejnosti je přístupná Dobšinská ledová jeskyně u vesničky Dobšiná. A jak už název napovídá, jeskyně je kouzelným krajem ledu. Takže pokud Vaše děti milují Ledové království, Elsu, Annu či sněhuláka jménem Olaf, návštěva jeskyně pro ně bude nezapomenutelným zážitkem.

Pokud budete hledat ve Slovenském ráji místo ke koupání či lenošení, abyste si po vydatné turistice odpočinuli, vyzkoušejte vodní nádrž Klauzy. Dokonalou relaxaci Vám poskytnou i břehy vodní nádrže Palcmanská Maša v obci Dedinky. Tato největší vodní nádrž Slovenského ráje pro Vás bude také ideálním výchozím bodem pro další toulky po národním parku.

Slovenský raj je díky svému nespočetnému množství přírodních krás tím správným místem pro aktivní dovolenou. Vydejte se sem na túry a obdivujte, co příroda vytvořila. Připravili jsme pro Vás tipy na výlety ve Slovenském ráji. Naplánujte si svou dovolenku už teď. Nabízíme Vám kvalitní ubytování v blízkosti Národního parku Slovenský raj. Rezervujte si ho na stránce ubytování Slovenský raj či ubytování Dedinky na našem portálu. Ze široké nabídky si jistě vyberete. K dispozici jsou možnosti pro rodiny s dětmi i ubytování pro turisty. Rezervujte si Vaši dovolenku ve Slovenském ráji už dnes.

Pouhých 3 kilometry severně od města Rožňava se nachází malebná vesnička Betliar, která se právem pyšní honosným šlechtickým sídlem ze 17. století. Zámeček Betliar vznikl původně jako předsunuté opevnění hradu Krásna Hôrka. Věděli jste, že zámeček v Betliaru je jediným sídlem na Slovensku, které se po skončení 2. světové války zachovalo se svým původním zařízením a sbírkami? Všechny exponáty, které si můžete prohlédnout v jeho interiéru, kdysi patřily uherskému šlechtickému rodu Andrássyů. Ten byl považován za jeden z nejvýznamnějších aristokratických rodů v Evropě. Na Slovensku byli známí díky čtyřsetletému vlastnictví hradu Krásna Hôrka a zámečku Betliar.

Na místě původního staršího renesančního zámečku vzniklo v letech 1881–1886 vskutku luxusní sídlo, které nechal zrenovovat hrabě Emanuel I. Andrássy. Poslanec Uherského sněmu a člen Uherské akademie věd se nechal inspirovat anglickými venkovskými sídly. O další modernizaci se zasloužil jeho syn Gejza I., čímž vznikla přepychová rezidence s elektrickým osvětlením, ústředním topením, 16 koupelnami, překrásnou knihovnou a četnými apartmány, které v časech pověstných honů obývala i společenská elita. Andrássyové byli vášnivými cestovateli, což se projevilo i na zařízení interiéru. Zámeček zaplnili množstvím vzácného nábytku, uměleckými díly i rozsáhlými sbírkami, které tvoří exotické předměty, lovecké trofeje a obrazy realistů 19. století.

Zámeček sloužil jako sídlo rodiny do roku 1945. V poválečném období byl zestátněn a v současnosti v něm sídlí muzeum zachycující život tohoto významného šlechtického rodu. Expozice bytové kultury šlechty v 18. a 19. století byla zřízena a veřejnosti zpřístupněna po celkové rekonstrukci budovy v roce 1994. Muzejní výstava je umístěna v prvním a druhém patře a zabírá plochu 2 308 m². Tvoří ji téměř 50 obytných místností a několik užitkových prostor, jako jsou koupelny, šatník či pracovní místnosti. Vedle exkluzivních kusů nábytku s vkusnými textiliemi a čalouněním si můžete prohlédnout i stříbrné předměty, užitkový porcelán, sklo a keramiku i orientální koberce a závěsy. Starobylý Egypt odedávna fascinoval nejen vědce a badatele, ale i vášnivé cestovatele, a nebylo tomu jinak ani v případě rodiny Andrássyů. Přízemí zámečku je proto věnováno unikátní kolekci egyptologických cenností. Snad nejatraktivnějším artefaktem je mumie kněze boha Amona dovezená z pohřebiště v Gíze. Její věk se odhaduje na 12. století před Kristem. Další vzácností je mumifikované tělo neznámého egyptského dítěte a hrobové nálezy ve formě amuletů a jejich fragmentů.

Andrássyové byli také vášniví lovci. Tomuto koníčku v kombinaci s fascinací exotickými krajinami je věnována Výstava exotických trofejí. Za zakladatele této unikátní sbírky považujeme hraběte Emanuela, který v roce 1849 podnikl dobrodružnou cestu do Indie. V jeho stopách pokračoval i jeho syn Gejza I., který proslul jako výjimečný lovec a nadšenec všeho napínavého a nebezpečného. Expozice obsahuje preparáty z Afriky a Asie a je instalována v prostorách zimní zahrady, aby v návštěvnících vyvolala poutavou a avanturistickou atmosféru. Mezi největší pozoruhodnosti muzea patří i hlavní knihovna, kterou v roce 1790 založil Leopold Andrássy. V době jejího vzniku měla 565 knih zejména z oblasti historie, medicíny, fyziky a filozofie. Dnes sestává z více než 14 tisíc svazků teologických, filozofických, historických i geografických děl z 15. až 19. století, která byla napsána v šesti různých jazycích. Nejvzácnějšími exempláři jsou prvotisky. Tím nejstarším je medicínská kniha vydaná v Benátkách v roce 1486. Vaše prohlídka končí v nádherném anglickém parku s vodopádem, jeskyní a třemi fontánami, který byl v roce 1977 zapsán do seznamu historických zahrad a parků světa.

Po vyčerpávající, ale o to vzrušující prohlídce zámečku si ještě udělejte procházku k nedaleké Hermesově studně. Pěkný den završte ve stylovém pokojíku rodinného penzionu. Pokud však hledáte více soukromí, klikněte na stránku ubytování v Betliaru a zobrazí se Vám kompletní nabídka ubytování v blízkosti zámečku Betliar. Najdete v ní množství romantických chat i stylových apartmánů. Následující dny si vyhraďte na poznávání krás Slovenského rudohoří a Volovských vrchů.

Korytový vodopád najdete v Národním parku Slovenský ráj, v rokli Suchá Belá. Patří do regionu Spiš, do okresu Spišská Nová Ves. Vydat se k němu můžete z obce Hrabušice. Korytový vodopád je jednou z přírodních vodních krás, které můžete obdivovat ve Slovenském ráji.

Rokle Suchá Belá je nejnavštěvovanější asi proto, že je dobře přístupná i pro rodiny s dětmi. Korytový vodopád je v pořadí třetím vodopádem, který zde můžete obdivovat. Vodopád je dvoustupňový. Stupně jsou od sebe odděleny takzvaným hrncem. Voda dopadá nejprve do jednoho hrnce a poté padá do druhého koryta. Tento zajímavý úkaz se jen tak někde nevidí.

Výška vodopádu je 8,5 metru, ale některé zdroje uvádějí až 10 metrů. Každopádně je Korytový vodopád desátým nejvyšším vodopádem Slovenského ráje. Jméno Korytový si vysloužil podle pěkně vytvarovaného koryta, které Vám hned padne do oka.

Zdolat Korytový vodopád můžete pomocí žebříku a několika stupaček a vystoupit tak na jeho vrchol. Naskytne se Vám pohled shora na hučící vodu. Dávejte si pozor, protože žebříky bývají od vody kluzké. Kromě vhodné turistické obuvi Vám doporučujeme i nepromokavé oblečení či pláštěnku, protože suší ze Suché Belé neodejdete.

Výlet ke Korytovému vodopádu si naplánujte z Hrabušic. Zelená značka Vás zavede z turistického centra Podlesok do tísňavy Suchá Belá. Projdete kolem Misových vodopádů, které byly probádány a zpřístupněny v rokli již v roce 1908. Druhým v pořadí je Okienkový vodopád a od něj je to už jen skok ke Korytovému vodopádu. Při výstupu můžete po své levé straně ještě pozorovat o něco menší, ale také nádherný Bočný vodopád.

Na konci tísňavy Suchá Belá se můžete rozhodnout vrátit přes úsek pod Vtáčím hrbem k Podlesku, nebo, pokud budete mít stále dost energie, vybrat se další roklí Slovenského ráje Piecky či Kyseľ. Národní park nabízí neomezené turistické možnosti. Všechny rokle jsou otevřeny celoročně a turistické chodníky jsou i díky zpoplatnění udržovány. Žebříky, lávky a stupačky jsou z důvodu bezpečnosti pravidelně kontrolovány správou parku.

Navštivte Korytový vodopád na jaře, když taje led a naskytnou se Vám nezaměnitelné výhledy. Slovenský ráj je ideálním místem pro turisty. Přijďte sem strávit svou aktivní dovolenou. Najděte si vhodné ubytování u Korytového vodopádu, inspirovat se můžete například na stránce ubytování ve Slovenském ráji nebo ubytování Hrabušice na našem portálu. Další tipy na výlety v tomto národním parku najdete na našich stránkách. Obujte turistické boty a hurá do ráje

Sysloviště na Bílých vodách u Muráně představuje jednu z největších a nejpopulárnějších kolonií sysla obecného na Slovensku, kde si tito drobní hlodavci zvykli na přítomnost lidí.

Lokalita se nachází na jižním okraji Národního parku Muránska planina, přibližně 2,5 kilometru za obcí Muráň směrem na Prednou Horu, v okrese Revúca. Sysloviště vzniklo na místě, kde se syslům daří díky pravidelné pastvě hovězího dobytka a oslů, kteří udržují trávu nízkou, což je pro tato zvířata klíčové z hlediska bezpečnosti před predátory. Díky dlouholeté práci ochranářů jsou místní sysli mimořádně krotcí a nebojí se přijít k návštěvníkům, pokud cítí potravu v podobě slunečnicových semínek, kousků jablka nebo mrkve. Kromě stovek syslů v areálu žijí i zmínění osli, kteří jsou stejně přítulní a dotvářejí idylickou atmosféru horské pastviny. Sezóna pozorování je limitována zimním spánkem syslů, proto je lokalita přístupná zejména od března do konce září. Celý prostor je citlivě udržován s důrazem na ochranu přírody a edukaci návštěvníků o významu biodiverzity v národním parku.

Co zde můžete najít?

V areálu najdete rozsáhlé louky poseté stovkami syslích děr a informační tabule o životě sysla obecného a ochraně Muránské planiny. U vstupu se nachází malý bufet nebo stánek, kde si můžete zakoupit vhodné krmivo pro zvířata, a k dispozici je také jednoduché posezení. Součástí lokality je pastvina pro osly, kteří se volně pohybují mezi lidmi a rádi se nechají pohladit.

Pro koho je místo vhodné?

Místo je naprostým rájem pro rodiny s malými dětmi, které budou nadšené z přímého kontaktu se zvířaty a možnosti krmení z ruky. Vyhledávají ho také milovníci přírody, fotografové volně žijící zvěře a turisté jako příjemnou a nenáročnou zastávku při poznávání Muránské planiny. Vzhledem k travnatému terénu se doporučuje sportovní obuv a během slunečných dnů netřeba zapomínat na pokrývku hlavy, jelikož louky nejsou zastíněny.

Co můžete navštívit v okolí?

Z blízké obce Muráň vede značená stezka na majestátní Muránsky hrad, který je třetím nejvýše položeným hradem na Slovensku. Navštívit můžete také rekreační areál na Predné Hoře s wellness centrem nebo se vydat na túru k loveckému zámečku na louce pod hradem. Pro cykloturisty jsou v okolí připraveny četné trasy vedoucí přes horská sedla planiny, jako je například Sedlo Zbojská s vyhledávanou kolibou.

Původně nížinný vodní Hrad ve Štítníku byl postaven ve 13. století a plnil funkci ochranné pevnosti. Stojí na rovině a před nepřáteli ho v minulosti chránily rozsáhlé bažiny. Do hradu se dalo dostat pouze jediným padacím mostem, který býval během noci a v případě hrozícího útoku zvednutý. Zříceninu protiturecké pevnosti najdete přímo v obci, nedaleko gotického evangelického kostela.

O jeho přestavbu a renovaci se v roce 1432 postaral šlechtický rod Bebeků. Jelikož pevnost musela odolávat častým tureckým nájezdům, v roce 1577 byla znovu přebudována na moderní pevnost. Vnější opevnění bylo zesíleno kruhovými dělovými baštami a zvýšila se i pozorovací hranolová věž. Do protitureckého obranného pásma byl zařazen v roce 1559.

Po ústupu tureckých vojsk se na hrádek opět vrátili zeměpáni. Na hradě se vystřídaly uherské šlechtické rody Baloghů, Pongráczů, Rákócziů a Bakošů. Po úmrtí posledního potomka z rodu Bakošů v roce 1666 opevněné sídlo převzal stoupenec Jiřího I. Rákócziho. Po jeho smrti zůstal hrad bez majitele a z kdysi mocné pevnosti zbyla už jen zřícenina.

V 19. století se do rekonstrukce zchátralé stavby pustila hornická rodina Sárkányů a z jednoho křídla se stal kaštel. Z původního vodního hradu se do dnešních dob zachovalo jen západní přízemní křídlo, jihovýchodní bašta a část vstupu na východní straně. Na místě severního křídla stojí v současnosti hospodářská budova. Po vzájemné dohodě přešel hrad v roce 2016 do vlastnictví obce Štítník, která se postarala o vyčištění areálu a pustila se do příprav jeho obnovy. Ta by se měla dotknout i legendami opředených katakomb, jejichž existence se traduje již po staletí.

V obci Štítník si můžete prohlédnout i další zajímavé stavby – morový sloup, radnici, kurie, měšťanské domy i zmíněný evangelický gotický kostel. Vesnice se proslavila také krajkářstvím, které zde v roce 1905 zavedly sestry Szontághovy, když ručně začaly háčkovat krajky technikou zvanou irská krajka guipure. Pokud máte ještě dostatek energie, udělejte si výlet do blízké obce Ochtiná a prohlédněte si nádherný podzemní svět Ochtinské aragonitové jeskyně. Tato nevídaná krása je právem zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zarezervujte si ubytování v okolí Štítnického hradu a pusťte se do objevování dalších zajímavostí Gemerského regionu. Bohatou nabídku ubytování si můžete prohlédnout na stránce ubytování ve Štítníku.

Přímo nad obcí Muráň se nachází 3. nejvýše položený hrad na Slovensku. V současnosti je Muránský hrad velmi vyhledávanou atrakcí pro pěší návštěvníky obce, jejího okolí či celkově Národního parku Muránska planina. Toto téměř 360 m dlouhé a 96 m široké rumiště Vás určitě uchvátí a vyplní celý program Vašeho dne.

Naplánujte si výlet na hrad Muráň, který se tyčí na vrchu Cigánka ve výšce 935 m n. m., přibližně 9 km severozápadně od města Revúca. Během jeho návštěvy si budete moci užívat krásy Muránské planiny i všechny atrakce Muráně.

Díky výborné rozlehlé plošině Cigánky, kterou obklopují strmá bradla, byl hrad vybudován na perfektním místě. Vznikl totiž na cestě spojující regiony Spiše a Gemeru. Při pohledu do historie zjistíme, že první písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1271. Bylo to v době, kdy Uhersko čelilo tatarským útokům. I proto měl hrad strážní funkci. Vybudoval ho rod Bebeků. Prošel však i rukama několika významných šlechtických rodů. Velmi významnou roli měl od poloviny 15. do začátku 18. století. Právě v té době se v prostorách hradu Muráň razily falešné mince, konaly se zde honosné hostiny, hony a rybaření, či se zde ukrývaly korunovační klenoty.

V 18. století hrad zasáhl požár, který ho sice zničil, ale v současnosti je vyhledávaným a oblíbeným místem pro rodiny s dětmi, zanícené turisty či starší věkové kategorie. Můžete si zde pořídit zajímavé fotografie se zbytky hradu, případně si vyfotit části jeho opevnění i velmi dobře zachovanou hradní bránu.

Věděli jste, že hrad se vzpomíná i v jedné z nejstarších dochovaných slovenských písní? Název je Píseň o zámku muránském (Pieseň o zámku Muránskom), v jejímž textu se popisuje působení Matěje Baši na hradě i jeho dobytí. O něco zajímavější jsou právě legendy a pověsti vážící se k tomuto místu. V jedné z nich se vzpomíná na to, jak se hradní kapitán zamiloval do cikánky. Protože se jeho žena neuměla přizpůsobit životu na hradě, povolávala si svou rodinu v době jeho nepřítomnosti. Jednou však neodjel pryč a přistihl manželku při zábavě a jejím typickém předchozím životě s její rodinou. Rozčílil se a hodil ji do propasti. O druhé pověsti, Muránské Venuši, se dočtete více na informačních tabulích.

Hrad je součástí naučné stezky Muránský hrad. Během jejího zdolávání můžete na 14 panelech a 2 informačních bodech získat informace o přírodních krásách a také o různých zajímavostech národního parku či hradu. V průběhu cesty si vychutnáte opravdu impozantní výhledy.

Kromě jedinečné přírody Národního parku Muránska planina si můžete naplánovat výlet i do rekreačního areálu Predná hora. Právě zde si odpočinete ve špičkovém wellness centru a dopřejete odpočinek Vašemu tělu i mysli. Za historií a mnoha zajímavými expozicemi můžete zajít do zámečku Predná Hora (Kaštieľ Predná Hora). Při návštěvě tohoto regionu Vám jednoznačně doporučujeme podívat se na chov polodivokých koní, prohlédnout si zvědavé sysly nebo také s úžasem obdivovat parní ozubnicovou železnici v Tisovci.

Nabídka výletů je opravdu pestrá. Stejně tak široká je možnost ubytovat se u našich ubytovatelů. S radostí Vám nabídnou to nejlepší ubytování v Muráni, případně rovnou i ubytování u Muránského hradu. Můžete si zarezervovat pokoj v penzionech v Muráni nebo si vybrat z nabídky chat a chalup v Muráni. Rádi Vám pomůžeme vybrat to nejvhodnější ubytovací zařízení pro Vás.

Vodní nádrž Klauzy je menší přehrada na Bílém potoce ve východní části národního parku Slovenský ráj. Asi 6 km dlouhá část Bílého potoka mezi nádrží a jeho ústím do řeky Hornád se nazývá Tomášovská Belá. Nádrž byla vybudována již v roce 1781, aby sloužila ke splavování dřeva. Název nádrže pochází z někdejší odborné terminologie, akumulační nádrže se totiž nazývaly klauzury.´

Původní nádrž se nacházela asi 500 m nad současnou přehradou a využívali ji do roku 1787. Následně byla postavena na současném místě nová s hrází vysokou 7,8 m. Je tvořena netradiční kombinací dřevěné konstrukce se sypanou zeminou a jílem. V letech 1917 až 1928 ji obnovili, a tak tuto nádrž až do roku 1950 využívali k přepravě dřeva ke Smižanské Maši v obci Smižany. Později došlo ke změně systému dopravování dřeva. Státní lesy ji po rekonstrukci v roce 1980 začaly využívat k chovu ryb. Od 22. března 1985 je kulturní památkou. Během své existence měla nádrž několik majitelů, mezi nejznámější se řadí hraběcí rodina Csákyů.

Nádrž i v současnosti slouží k chovu ryb, není určena k rekreačnímu využití. Nelze jí však upřít, že zároveň zvyšuje turistickou přitažlivost této lokality. Zajímavou částí hráze je tzv. korunový přepad vody, tedy široký dřevěný žlab, nad nímž stojí strážní budka s valbovou stříškou. Hráz i okolí nádrže v létě 2008 poškodila vichřice. Břeh přehrady láká k odpočinku, poseďte zde a pozorujte krásu okolní přírody, která se odráží na hladině.

Okolím vodní nádrže vede turistická trasa, která Vás provede napříč národním parkem Slovenský ráj. Pokračovat tak můžete například do Sokolej doliny a rokliny Kyseľ, pod známý Tomášovský výhled. Túru ke Klauzám doporučujeme začít například v Letanovcích nebo v obci Čingov. K přehradě vede také žlutá turistická trasa ze západu z vrchu Bykárka a zelená trasa z jihu, z části Geravy.

Kromě vodní nádrže Klauzy si nenechte ujít ani jiné krásy národního parku Slovenský ráj. Zamířit můžete ke kterémukoliv vodopádu, vyberte si například Okienkový, Duhový či Kaskádový vodopád. Pokud Vás láká adrenalin, zkuste ferratu HZS Kyseľ nebo rafting na Hornádu. Milovníky historie nadchne zřícenina gotického kláštera kartuziánů – Kláštorisko.

Hledat ubytování v blízkosti vodní nádrže Klauzy je velmi jednoduché, protože se nacházíme v oblasti Slovenského ráje a nabídka je zde skutečně pestrá. Nezáleží na tom, zda hledáte chatu nebo penzion. Nejširší výběr najdete na stránce ubytování ve Smižanech. Dobrá nabídka ubytování je i v Hrabušicích či Spišských Tomášovcích. Pokud preferujete mít po ruce služby města, zvolte ubytování ve Spišské Nové Vsi.

Město Revúca je Vám pravděpodobně známé z hodin dějepisu jako sídlo prvního slovenského gymnázia. Slyšeli jste však i o turistických lákadlech a atrakcích, které toto okresní město situované v Banskobystrickém kraji nabízí? Jedním z nich je bezpochyby i letní koupaliště Revúca. Návštěvníky láká příjemným osvěžením v bazénech zasazených do malebného zeleného prostředí s širokou nabídkou sportovních možností. Máte chuť na rekreaci, relax a vodní zábavu v rodinné atmosféře? Zveme Vás do vodního světa v Revúci.

Koupaliště Revúca je menší letní areál vyhledávaný zejména rodinami s dětmi a dovolenkáři, kteří preferují příjemnou, klidnou atmosféru před přeplněnými vodními parky. Koupaliště nabízí vodní relax ve dvou bazénech. Plavci zajisté využijí 33 m dlouhý plavecký bazén, zatímco rodiny s dětmi zase uvítají dětský bazén o délce 15 m se dvěma skluzavkami a širokou nabídkou zábavných vodních atrakcí.

Vodní plochy jsou obklopeny travnatým porostem vhodným pro odpočinek a slunění. Prostor pro oddech najdete i na lavičkách umístěných po obvodu bazénů. Úkryt před ostrými slunečními paprsky zase poskytují stíny košatých korun stromů. Aktivní dovolenkáři zajisté využijí dostupnost tenisových kurtů a multifunkčního hřiště. Chutné občerstvení a pestrá nabídka oblíbených chlazených nápojů je zajištěna v bufetu přímo v areálu koupaliště. Samozřejmostí služeb jsou šatny, sprchy a toalety.

Pokud máte chuť na letní relax v příjemném prostředí menšího vodního ráje, určitě Vám doporučujeme návštěvu koupaliště Revúca. Odpočinek a zábavu u vody si můžete spojit s turistikou v Národním parku Muránska planina, s výletem ke zřícenině Muránského hradu nebo s příjemnou procházkou v prostředí kaštelu Predná Hora a s návštěvou místního muzea. Začněte si již nyní hledat ubytování v blízkosti koupaliště Revúca, protože jeden den v tomto regionu Vám zaručeně stačit nebude. Ubytování v Revúci a v okolí svou nabídkou zajisté naplní Vaše dovolenková očekávání.

Závojový vodopád je se svou výškou 75 m nejvyšším vodopádem Národního parku Slovenský ráj a druhým nejvyšším vodopádem na Slovensku. Najdete jej při toulkách Sokolí dolinou, která je součástí přírodní rezervace Kyseľ. Trasa k němu sice patří mezi ty náročnější, které Slovenský ráj nabízí, avšak rozhodně stojí za to. Už zdálky uslyšíte silný hukot padající vody, která prochází několika kaskádami.

Kolem vodopádu Vás čeká, podle turistov, největší dobrodružství Slovenského ráje. Je jím soustava žebříků, můstků a různých stupaček, která se táhne v délce až 80 m. Přechod přes ni si nenechá ujít žádný turista bažící po adrenalinu, který zamíří k vodopádu. A proč je zárukou skutečného dobrodružství? Upřímně, ne každý zvládne jít přes žebřík, který se vlní, jelikož není pevně připoután po celé své délce. Když však překonáte strach, určitě nebudete litovat.

K vodopádu se dostanete přibližně po dvou hodinách šlapání po zelené turistické značce. Ta Vás sem zavede ze Spišských Tomášovců. Turisté však často svou túru začínají také od Kláštoriska. Túru až nahoru k vodopádu nedoporučujeme absolvovat s malými dětmi, žebříky jsou pro ně nebezpečné. Stejně tak lidé trpící panickým strachem z výšek by měli cestu po žebřících zvážit.

Ozvláštněte si výlet do této lokality a návštěvu Závojového vodopádu spojte i s prohlídkou Letanovského mlýna či Tomášovského výhledu. Okolí nabízí mnohé turistické i přírodní skvosty, jen je třeba je objevit. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Závojového vodopádu, například na stránce ubytování Letanovce. Naplánujte si výlety, které během Vašeho pobytu chcete absolvovat, a dobrodružství může začít!

Sokolia dolina v Slovenském ráji se pyšní několika vodopády. Nejmenším z nich je jen 3,5 m vysoký Skalný vodopád. Jeho výška mu však nic neubírá na kráse, právě naopak. Mnozí turisté ho objeví náhodou při túře k Závojovému vodopádu. Ten je naopak nejvyšším vodopádem Slovenského ráje. Jakmile ale Skalný vodopád jednou uvidíte, zamilujete si ho. Je úplně jedno, kdy k němu přijdete, trasa je přístupná celý rok.

Nejvhodnější je však naplánovat si výlet na jaro nebo na podzim. Tehdy se díky většímu množství vody v potoku stává mohutnějším. Trasa není úplně jednoduchá, ale rozhodně stojí za to. Absolvujete ji, když své kroky povedete po žluté turistické značce, která začíná v Sokolej dolině – ústí. Upozorňujeme, že trasa je jednosměrná a vede směrem proti potoku. Následně se na závěr doliny napojíte na Glackú cestu, která vede směrem od Kláštoriska na Geravy.

Sokolia dolina spadá do Národní přírodní rezervace Kyseľ. Nabízí Vám nenáročné procházky i pořádné túry. Je jen na Vás, kterou trasou se necháte vést. Pokud si najdete ubytování v blízkosti Skalného vodopádu, nebudete to mít daleko ani k dalším vodopádům v Letanovcích a okolí, k Průlomu Hornádu, Splavu Hornádu a v neposlední řadě musíme zmínit Tomášovský výhled. Ten láká začínající turisty i zkušené horolezce. Klikněte na stránku ubytování Letanovce a naplánujte si perfektní výlet.

Boční vodopád najdete ve Slovenském ráji v regionu Spiš nedaleko obce Hrabušice. Tento okouzlující vodopád je posledním v rokli Suchá Belá. Navštívit jej můžete kdykoliv, jelikož Národní park Slovenský ráj je přístupný celoročně. Nejkrasnější je však na jaře, v období tání ledů. Výlet je jako stvořený pro rodiny s dětmi. Túra Suchou Belou je zajímavá a Boční vodopád Vás na konci odmění svými skvosty.

Na Boční vodopád se dostanete z turistického centra Podlesok u Hrabušic. Zde můžete zaparkovat své auto a využít místní bufet či restauraci. Dále se vydejte po zelené značce roklinou Suchá Belá. Protéká jí stejnojmenný potok Belá, který vytváří zdejší vodopády.

Prvními vodopády, na které narazíte, jsou Misové vodopády. Dále následuje Okénkový a Korytový vodopád. V pořadí čtvrtý a zároveň poslední je Boční vodopád. Svůj název „Boční“ získal proto, že jako jediný neleží na toku Belé, ale je tak trochu stranou od turistické značky. Voda tohoto vodopádu se valí z výšky až 10 metrů a omývá skály. Vytváří tak krásné úkazy, které Vás nenechají chladnými.

Boční vodopád je nejvýše položeným vodopádem v tísňavě Suchá Belá. V letních horkých měsících však mívá sklon vysychat, takže pokud se sem vydáte v létě, tak nejlépe po deštích. Nezapomeňte na dobrou turistickou obuv a nepromokavé oblečení, které si túry ve Slovenském ráji opravdu vyžadují.

Svůj výlet na Boční vodopád můžete ukončit návratem zpět na Podlesok. Mnozí turisté se však vydají prohlédnout si i ostatní rokliny ve Slovenském ráji. Vodopády se to zde jen hemží. Zkuste například tísňavu Piecky nebo roklinu Velký Kyseľ, kde najdete druhý největší vodopád Slovenského ráje – Obří vodopád. Pokud máte rádi trochu historie, zastavte se na Kláštorisku, kde se nachází zřícenina kartuziánského kláštera ze 13. století.

Boční vodopád je krásnou túrou a celý samotný Slovenský ráj je ideálním místem pro turistiku a aktivní dovolenou. Přijďte si sem vychutnat krásy přírody, které se Vám zde nabízejí. Na naší stránce najdete tipy na výlety v této lokalitě. U nás si vyberete i ubytování v blízkosti Bočního vodopádu, hledejte na stránce ubytování Slovenský ráj či ubytování Hrabušice. Vyberte si přesně podle Vašeho gusta chaty, chalupy, dřevěnice či apartmány. Neváhejte a rezervujte si svou dovolenou už dnes.

Kaskádový vodopád najdete v rokli Piecky v Národním parku Slovenský ráj. Patří do katastru obce Hrabušice v regionu Spiš. Vodopádu se říká také prostě Kaskády. Voda teče stupňovitě mezi skalami a vytváří tak překrásné úkazy. Turisté tuto soutěsku milují, protože zde najdete hned tři vodopády. Přes Kaskádový vodopád vedou žebříky a lávky, takže procházíte přímo jím. Je to opravdu dobrodružství.

Ke Kaskádovému vodopádu se vydejte z turistického centra Pila. Je to nedaleko obce Hrabušice, kousek za Podleskem. Můžete zde zaparkovat své auto a občerstvit se v místním bufetě. Rokle Slovenského ráje jsou zpoplatněny, takže nezapomeňte zaplatit vstupné. Soutěska Piecky není vhodná pro malé děti, protože žebříky, které zde zdoláváte, jsou opravdu vysoké a kluzké. I Vy si zajistěte kvalitní turistickou obuv a nepromokavé oblečení.

Kaskádového vodopádu dosáhnete následováním žluté turistické značky do rokle Piecky. Prvním vodopádem je zde Velký vodopád s výškou 13 metrů. Zdoláte zde i nejvyšší žebřík Slovenského ráje. Hned za ním následuje o něco menší, asi 12 metrů dlouhý Kaskádový vodopád. Procházejte po stupačkách a žebřících a užívejte si jeho krásy. Teče v kaskádovitém tvaru a voda těchto kaskád zdolává hned několik. Každý stupeň vytvoří koryto, kde voda nabere větší sílu, aby mohla vytvořit další kaskádu.

Kaskádový vodopád Vás povede soutěskou dále až k Terasovému vodopádu s výškou 8 metrů. Za ním se na vrcholu Piecky rokle uzavírá a Vy můžete pokračovat přes Malou Poľanu zpět k výchozímu bodu Pila. Délka této doliny jsou 4 km a přechod Vám zabere přibližně 2 hodiny. Pokud se rozhodnete vydat se ještě dále a prohlédnout si jiné rokle, můžete se pustit po zelené značce do doliny Suchá Belá, po červené značce soutěskou Velký Sokol nebo po modré značce do rokle Kyseľ.

Kromě vodopádu Kaskády Vám Slovenský ráj nabízí i další nádherné vodopády. Pokud i Vy milujete turistiku, přijďte si sem užít aktivní dovolenou. Na našem portálu najdete ubytování v blízkosti Kaskádového vodopádu či ubytování ve Slovenském ráji. Vyberte si ze široké nabídky chat, apartmánů nebo penzionů. Rezervujte si Vaši dovolenou už dnes a vychutnejte si krásy přírody Slovenského ráje.

Machový vodopád najdete v Národním parku Slovenský ráj v regionu Spiš v okrese Spišská Nová Ves. Přesněji se nachází v jedné z roklí nazývané Kyseľ. Tento krásný vodopád je také velmi fotogenický. Skála, ze které padá, je obrostlá mechem, díky čemuž si vysloužil nejen svůj název, ale i oblibu u turistů. Túra k Machovému vodopádu je nenáročná a vhodná i pro rodiny s dětmi.

Rokle Kyseľ se rozděluje na Malý Kyseľ, Veľký Kyseľ a Kyseľ Ferrata. Machový vodopád se nachází v Malém Kyselu. Je jedním ze tří vodopádů v rokli Malý Kyseľ. Se svou výškou 8 metrů je zároveň nejvyšším vodopádem této části. Kromě něj zde najdeme ještě 7 metrů vysoký Malý vodopád a 3 metry vysoký vodopád, který nebyl pojmenován.

Machový vodopád leží v nadmořské výšce 814 m n. m. Mech, který roste všude kolem, obrostl stromy i kameny a vytváří nepochybně jedno z nejkrásnějších míst ve Slovenském ráji. Voda řítící se po mechové skále připomíná deštný prales. Pochází z potoka Malý Kyseľ a protéká celou roklí.

Výlet k Machovému vodopádu můžete začít v obci Podlesok, kde také zaparkujete své auto. Odtud se dostanete ke známému výchozímu bodu pro túry – Kláštorisku. Dále se vydejte po turistické značce k rozcestí Nad Kyseľom a poté po modré trase roklí Malý Kyseľ.

Délka rokle je 1,5 kilometru a převýšení, které zde zdoláte, činí 224 metrů. Cestu k Machovému vodopádu zvládnou i starší děti. Dbejte však na to, aby měly vhodnou turistickou obuv, protože lávky a žebříky jsou zde velmi kluzké.

Turistická trasa k Machovému vodopádu je přístupná celoročně, ale vodopád je nejkrásnější na jaře v době tání ledů nebo po prudkých deštích. Nezapomeňte si vzít také nepromokavé oblečení nebo pláštěnku, protože suší z této rokle neodejdete. Túru můžete spojit i s návštěvou dalších vodopádů. Doporučujeme Vám například Obrovský vodopád nebo kouzelný Duhový vodopád (Dúhový vodopád).

Machový vodopád si svým pohádkovým vzhledem získal mnoho turistů. Určitě stojí za to ho navštívit. Kromě něj pro Vás máme i další tipy na výlet ve Slovenském ráji. Abyste si mohli vychutnat všechny túry, nabízíme Vám i ubytování ve Slovenském ráji či ubytování v blízkosti Machového vodopádu na našem portálu. Rezervujte si oblíbené chaty, dřevěnice či komfortní apartmány nebo penziony pro rodiny s dětmi. Dovolenka ve Slovenském ráji pro Vás bude nezapomenutelným zážitkem.

Pokud patříte mezi aktivní lidi, kteří mají rádi turistiku, historii a krásné výhledy, doporučujeme Vám návštěvu starého Jelšavského hradu. Hrad se nachází na kopci uprostřed lesa, nedaleko města Jelšava, v regionu Gemer, okrese Revúca, v nadmořské výšce 477 m n. m.

K hradu se dostanete tak, že po opuštění města odbočíte před magnezitovými závody doleva. Pokračujte přibližně 1 km na místo, kde se cesta rozvětvuje. Zde je možné zaparkovat auto. Modrá turistická značka Vás zavede až k zřícenině hradu. Výstup Vám potrvá přibližně 30–40 minut. Počítejte s převýšením 133 m. Túru zvládnou i rodiny se staršími dětmi. Nádherné výhledy na údolí a město Jelšava jsou za pěkného počasí tou nejkrásnější odměnou za vynaloženou námahu.

Starý hrad Jelšava nebyl velký. Rozkládal se na ploše přibližně 60 x 20 m. Jeho dominantou byla čtyřhranná věž s půdorysem 10 x 10 m, která měla až 3 m široké zdi. Hrad obklopovalo opevnění s půlkruhovou věžičkou z lomového kamene. Cesta do hradu vedla přes příkop a byla chráněna palisádami.

O výstavbu hradu se zasloužil palatin Leustach Jolsvai z rodu Ratoldů. Hrad byl postaven ve 14. století. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1421. V 15. století sehrál hrad významnou roli v bojích s vojsky Jana Jiskry a bratříky. Tyto události ho však vážně poškodily. V roce 1461 ho obnovili Perényiové. Význam hradu postupně zanikal a centrem hospodářského i společenského života se postupně stal nedaleký Muráňský hrad. Definitivní zánik jelšavského hradu pravděpodobně způsobily těžké boje s Turky v roce 1566. Tuto dramatickou historickou událost popisuje ve své básni i známý slovenský básník Samo Chalupka, který studoval na nedalekém gemerském evangelickém gymnáziu.

Pokud se nacházíte v tomto regionu, určitě si nenechte ujít návštěvu nedaleké jedinečné Ochtinské aragonitové jeskyně, kterou přijíždějí obdivovat turisté z celého světa. Byla objevena náhodou při ražení průzkumné báňské štoly a obsahuje jednu z nejkrásnějších aragonitových výzdob na světě. Možná Vás svou historií a vzhledem zaujme Hrad Štítník. A pokud patříte mezi obdivovatele technických památek, nevynechejte ze svých plánů návštěvu Slavošovského tunelu. Po zajímavých výletech po hradech a jeskyních Vám možná přijde vhod i osvěžení na letním Koupališti v Revúci.

Říkáte si, že byste chtěli navštívit všechna tato zajímavá místa? Jeden den Vám na to nebude stačit. V takovém případě možná oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti hradu Jelšava. Je jen na Vás, zda si vyberete útulné chaty a chalupy, nebo upřednostníte pohodlné apartmány v Jelšavě.

„Tam, kde ze skály voda padá“ je výmluvný a vžitý název místních pro Vodopád pod Orlovou. Vodopád má výšku 5 m a napájí ho potok Kopanica. Leží ve výšce 1 165 m n. m. pod Orlovou, majestátním nízkotatranským vrcholem. Přestože nepatří mezi velmi známé vodopády, zejména v dobách své největší vydatnosti je mimořádně působivý. Když budete v okolí obce Pohorelá, určitě si k němu udělejte výlet.

Celoročně k němu vede cesta po okružní turistické trase z již zmíněné obce Pohorelá. Není to vůbec náročná túra, není zapotřebí mít žádnou extra speciální kondici. Hravě ji zvládnou i rodiny s dětmi či senioři. Velkým benefitem stezky je okolí, kterým procházíte. Cestou se Vám totiž otevírají nádherné výhledy, a to na vrcholy Nízkých Tater, Muráňskou planinu i údolí Hronu.

Okolí vodopádu je krásné. Všude plno skal, zeleně, stromů. K tomu zvuky padající vody a zurčícího potůčku, jako v pohádce. Během chůze se dívejte nejen kolem sebe, ale i pod nohy. Můžete si totiž všimnout kořenů stromů a hub, ale také zmijí. Zejména tedy v teplém období. Místní Vás budou varovat i před medvědem, je tedy dobré mít to na paměti a dělat v lese „přirozený hluk“.

Při Vašich toulkách přírodou Nízkých Tater určitě doporučujeme zastavit se na tomto pěkném místě. Je vhodné si zarezervovat ubytování v okolí Vodopádu pod Orlovou, nejlépe na stránce ubytování Pohorelá. A vezměte s sebou i rodinu či přátele. Příroda sama o sobě je krásná, ale v dobré společnosti pobyt v ní nabývá úplně jiného rozměru.

V přenádherném prostředí Národního parku Slovenský ráj leží roklina Suchá Belá, ve které je více vodopádů. Jedním ze zurčících vodopádů, který se v zimě změní v dechberoucí ledopád, je Okienkový vodopád. Sice se svou 8m výškou neřadí mezi největší, rozhodně stojí za to ho vidět. Jeho krásné kaskády Vám učarují na první pohled.

Spodní část vodopádu je tvořena krásným jezírkem, do kterého teče čistá studená voda potoka Suchá Belá. Když se dostanete nad vodopád, zjistíte původ jeho názvu. Nachází se tam skalní okno. Dostanete se k němu po žebříku, avšak dávejte si pozor. Stříkající voda ho zvykne smáčet a může být dost kluzký. Během procházky 3,5 km dlouhou roklinou se na toku potoka nachází ještě mnoho dalších vodopádů a jezírek.

Výlet do Suché Belé se Vám bez debat vyplatí udělat si na jaře. Příroda se probouzí, sníh taje a vodopády nabírají na objemu. V létě sem unikněte před horkým městem a zchladíte se pod korunami stromů, na podzim zase zůstanete v němém úžasu ze všech těch krásných barev. No a zima je jistě také super, kouzelné ledopády zejména v dětských očích vyvolávají jiskřičky, když v jejich okolí pohledem hledají Olafa. Vždyť kdo by nemal rád hřejivá objetí?

Když se rozhodnete Okienkový vodopád navštívit, startovat budete z Podlesku. Od parkoviště Vaše kroky povedou po zelené turistické značce. Po přibližně půlkilometrovém úseku se ocitnete na začátku rokliny. Dále již budete pokračovat skrz skutečnou divočinu. Připravte sa na stoupačky, můstky a zejména žebříky. Proto nepodceňte jak oblečení, tak kvalitní turistickou obuv. S dobrou přípravou je túra nenáročná, kondičně ji zvládnou děti i senioři.

Nejlepší začátek výletu je ten, když se probudíte v ubytování blízko Okienkového vodopádu. Ideální místo, kde můžete vyhovující nocleh najít, je stránka ubytování Hrabušice. Když tam již budete, zůstaňte na více dní. Košický kraj totiž nabízí mnoho dalších tipů na výlety, které se vyplatí absolvovat.

V údolí řeky Slaná, jen 5 km od okresního města Rožňava, leží nevelká, ale poměrně známá obec Betliar. Její název se již tradičně spojuje s malebným barokním zámkem rodu Andrássyů. Právě v exteriéru této vzácné architektonické památky je veřejnosti přístupný i další historický klenot. Je jím kamenná Hermesova studna z 18. století. Situována je v přírodně-krajinářském parku, jen pár metrů za zámkem. Návštěvníkům zpříjemňuje procházky, láká je k odpočinku a rekreaci.

Hermesova studna je drobná, ale o to zajímavější parková architektonická památka. Představuje okrouhlou kamennou stavbu překrytou kupolí. Vybudována byla jako místo pro odpočinek a osvěžení během dlouhých procházek parkem. Stavitelé našli inspiraci v antických lázních s bazény a sochami. Studna je upravena do zajímavé podoby jeskyně, jejíž vnitřek je díky otvoru v kupoli přirozeně osvětlen. V interiéru se nachází fontánka, kterou kdysi zdobilo sousoší antického boha Herma s delfíny. Socha však byla poškozena a v současnosti je proto umístěna v depozitářích muzea.

Procházku parkem a odpočinek u vzácné historické studny si určitě spojte s prohlídkou slavného zámku v Betliaru. V blízkém okolí si můžete dopřát i pozorování noční oblohy ve hvězdárně Rožňava nebo vodní rekreaci na koupališti v Rožňavě. Za návštěvu rozhodně stojí i místní Hornické zážitkové centrum Sentinel či měšťanský dům z konce 15. století, ve kterém dnes sídlí Galerie Hornického muzea. Dominantou širokého okolí je i překrásný hrad Krásna Hôrka. Pokud se rozhodnete navštívit Gemer, určitě Vám doporučujeme ubytování v blízkosti Hermesovy studny. Vyberete si z nabídky ubytování v Betliaru nebo nedalekého ubytování v Rožňavě. Místní zajímavosti budete mít během pobytu jako na dlani.

Národní park Muránska planina pokrývá západní část Slovenského rudohoří. Řadíme ho mezi nejmladší národní parky na území Slovenské republiky. Cílem jeho zřízení byla ochrana Muránské planiny. Národní park zasahuje do oblasti okresů Revúca, Brezno a Rimavská Sobota. Jeho rozloha je 20 318 ha, ochranné pásmo je na ploše 21 698 ha. Turisté si přijdou na své díky značeným turistickým stezkám a naučným trasám, které mají délku až 300 km.

Území bylo vyhlášeno národním parkem od 1. října 1997, přičemž jeho správa sídlí ve městě Revúca. 86 % jeho území pokrývají lesy. Tak jako každý národní park, i Muránska planina má svá „nej“, která jsou lákadlem nejednoho návštěvníka. Nejvyšším bodem národního parku je vrchol Stolice v nadmořské výšce 1 476 m n. m. Najdete zde taktéž nejníže položenou kleč našeho území, která roste ve výšce 750 m n. m.

Klima Muránské planiny

Díky tomu, že se území národního parku nachází v mírném klimatickém pásmu, nestetkáváme se zde s extrémními teplotními výkyvy. Většina území spadá do oblasti s chladným horským klimatem. Ochranné pásmo má místa s mírně teplou oblastí, nejnižší jižní části mají typ mírně chladného horského klimatu, zatímco pro vrcholové části je typické studené horské klima. Průměrné teploty vzduchu v lednu dosahují hodnot -6 až -7 °C, teploty v červenci se pohybují na hranici 11,5 až 13,5 °C. Ročně na území spadne přibližně 1 000 až 1 400 mm srážek. Co se týče sněhové pokrývky, ta se na území drží přibližně 140 až 160 dní v roce, přičemž maximální výška místy přesahuje i 75 cm.

Jádro národního parku tvoří vápencová a dolomitová planina. Tyto nerosty jsou charakteristické tím, že snadno podlehnou procesu zkrasovění. Zejména díky tomu je Národní park Muránska planina plný rozličných povrchových i podzemních krasových jevů. Do dnešní doby bylo objeveno více než 500 jeskyní a propastí, přičemž více než 250 jeskyní není veřejnosti zpřístupněno. Bobačka, což je nejrozsáhlejší z tamních jeskynních systémů, má délku více než 5 km a pyšní se bohatou sintrovou výzdobou. Dále se na území parku nacházejí nejrůznější soutěsky, skalní věže a jehly, škrapy, krasové jámy i skalní brány.

Jaké rostliny a živočichy najdete v Národním parku Muránska planina?

Území národního parku je mimořádně bohaté na rozmanitost živočišných i rostlinných druhů. Flóra Národního parku Muránska planina zahrnuje mnohé rostliny. Od náročnějších teplomilných druhů přes subalpínské po alpínské druhy. Dosud zde bylo objeveno a popsáno více než 1 400 druhů rostlin. Většinu území pokrývají lesy. Zatímco v minulosti převládaly bukové a jedlobukové, dnes je to již směs. Od jihu se táhnou vápnomilné bučiny, přecházejí do lipojavorových a teplomilných dubových lesů. Náhorní části planiny jsou pokryty převážně bukovými, jedlobukovými lesy, taktéž se přimíchává smrk. Pro severní části je typické pokrytí smrčinami a smíšenými smrkovobukovými lesy. Na skalních hřebíncích zůstaly zachovány reliktní borovicové i modřínové lesy.

Muránska planina je domovem několika chráněných a vzácných druhů dřevin (tis červený, jeřáb Hazslinszkého, jeřáb mišulkový, zimolez alpský), kleče (borovice kleč) a bylin (okrotice červená, okrotice bílá, střevíčník pantoflíček, kruštík pontický, kandík psí zub). Kolorit oblasti je doplňován podhorskými loukami a pastvinami, některé z nich jsou již také velmi vzácné a ohrožené. Cenné přírodní společenstvo je dotvářeno vegetací skal a strmými svahy. Právě na nich se nachází nejvzácnější rostlina území, kterou je lýkovec muránský. Je vzácným pozůstatkem ještě z dob třetihor. Asi nejvíce ohrožená jsou mokřadní společenstva. Ta jsou domovem skvostů naší přírody (například upolínu nejvyššího nebo prvosenky pomoučené) a mají výrazný vplyv pro zdravé fungování krajiny. Zajímavými rostlinami, které zde žijí, jsou tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá. Obě jsou masožravé.

Fauna Národního parku Muránska planina pokrývá i některé dnes již ohrožené a vzácné druhy živočichů. V lesích se ukrývá medvěd hnědý, vlk obecný, kočka divoká a rys ostrovid. Čisté horské potoky jsou domovem mnoha ryb, dokonce i některých původních druhů a taktéž našeho vzácného predátora – vydry říční. Není ale jediná, která na vodní živočichy číhá. Spolu s ní si na nich pochutnává vzácný čáp černý. Z ptactva, které našlo své místo hnízdění právě na Muránské planině, zmíníme orla skalního, sokola stěhovavého, kulíška nejmenšího, sýce rousného či ohroženého tetřeva hlušce. V jeskynních systémech zimuje 23 druhů netopýrů. Zajímavé jsou i počty dosud nalezených obratlovců (více než 270 druhů) a bezobratlých (více než 2 700 druhů). Endemity Muránské planiny jsou brouci běžec a sněhulčík, ale taktéž chvostoskok jarva obyčajná a vázaná dřepčík.

Tipy na výlety

Zajímavými tipy na výlety jsou naučné stezky, například Stožky (13,5 km), Jakuba Surovce (4 km), Tŕstie (6 km) nebo stezka s nejoriginálnějším názvem – Poďte s nami za sysľami (6,3 km). Jinak, ti sysli. Právě Syslovisko Biele vody je jednou z největších atrakcí národního parku. Přibližně od března zde můžete sledovat jednu z největších slovenských kolonií sysla obecného. Přestože za běžných okolností je to velmi plaché zvíře, ti zdejší jsou na přítomnost člověka zvyklí. Dokonce až tak, že v dobách začátku sezóny, kdy jsou ještě vyhladovělí, přijímají potravu přímo z Vaší ruky. Nabídněte jim mrkev, slunečnici, jablko, červenou řepu, oves, ječmen či vlašské ořechy. Sysli si pochutnají a Vy budete mít zážitek. A to jak děti, tak i dospělí. Navštivte také Lesnický skanzen Vydrovo, Muránský hrad či Chmarošský viadukt v Telgártu.

Možností výletů je mnoho. Abyste k nim byli co nejblíže, zarezervujte si ubytování v okolí Národního parku Muránska planina, například na stránce ubytování Slovenské rudohoří. Je na Vás, s kým přijdete, či kam půjdete. Důležité je užít si výlet, vnímat krásy přírody a myslet na to, že národní park je naše nejvýznamnější přírodní dědictví. Chovejte se k přírodě pozorně, s pokorou a respektem. Dbejte na její ochranu a vštěpujte už odmalička dětem lásku k živému, rostlinkám i živočichům. Příroda Vám za to poděkuje.

Misové vodopády se nacházejí v roklině Suchá Belá ve Slovenském ráji. Výchozím bodem je obec Hrabušice v okrese Spišská Nová Ves. Tyto největší vodopády v Suché Belé jsou opravdovým potěšením pro Vaše oči. Jsou dobře přístupné a šikovné větší děti vylezou po žebřících levou zadní. Misové vodopády jsou překrásné a romantické duše jistě nenechají chladnými.

Na túru k Misovým vodopádům se vydejte z turistického centra Podlesok u Hrabušic. Nachází se zde parkoviště, bufet i restaurace. Celoročně jsou rokliny ve Slovenském ráji zpoplatněny, takže za menší poplatek, který slouží k údržbě turistických stezek, si můžete tyto krásné vodopády vychutnat i Vy.

Vydejte se po zelené turistické značce. Jelikož Misové vodopády jsou hned první v této roklině, dostanete se k nim velmi rychle. Vodopády tvoří potok Belá, který protéká celou soutěskou. Jejich výška dosahuje 29,5 metru a jsou nejvyššími vodopády Suché Belé. Turistická stezka k nim vede již od roku 1908, kdy Slovenský ráj nebyl ještě ani národním parkem. Tato stezka byla však první, kterou ve Slovenském ráji zpřístupnili veřejnosti.

Misové vodopády jsou zabezpečeny žebříky a řetězy, které zjednodušují jejich přechod. Opatrnosti však nikdy není dost, a proto si dávejte pozor. Mějte dobrou obuv, protože na žebřících hrozí uklouznutí. Na vrcholu vodopádu se nachází nejužší místo soutěsky Suchá Belá. Má jen 1 metr a skalní stěny v této části sahají až do výšky 150 metrů. Větší dospělý člověk se zde doslova musí protáhnout. O to víc se zde líbí dětem, které po lávce procupitají nejužším místem jako veverky.

V roklině Suchá Belá můžete kromě Misových vodopádů obdivovat Okénkový vodopád, Korytový vodopád a nejmenší Boční vodopád. Tato dolina patří mezi nejnavštěvovanější ve Slovenském ráji, proto zvažte období, kdy se sem vydáte. Uprostřed léta zde může být fronta na žebříky. Každopádně je Národní park Slovenský ráj místem, které je třeba vidět a zkusit. Misové vodopády Vám dosvědčí, že příroda dokáže vytvořit překrásné úkazy.

Pokud se rozhodnete okusit i ostatní doliny Slovenského ráje a zůstanete na dovolenou, máme pro Vás ubytování v blízkosti Misových vodopádů či ubytování ve Slovenském ráji na našem portálu. Rezervujte si svou chatu, apartmán či rodinný penzion už dnes. Vyzkoušejte i další tipy na výlety ve Slovenském ráji, které jsme pro Vás připravili na našich stránkách. Turisté, neváhejte a vyrazte do ráje.

Zažijte divočinu na vlastní kůži v Národním parku Slovenský ráj, kde je k tomu přímo určena Ferrata HZS Kyseľ. V letním období je to ideální místo, jak se pobavit a zažít adrenalin na vlastní kůži. Přijeďte na Spiš a užívejte si všechny jeho krásy a vymoženosti.

Mezi nejkrásnější ferraty Slovenského ráje můžeme zařadit právě Ferratu HZS Kyseľ. Nastupte na Vámi zvoleném místě a vydejte se objevovat krásy přírody. Můžete si zvolit parkoviště v obci Čingov, nebo začít v Podlesku a jít přes Kláštorisko. Nebo si raději vyberete delší trasu z obce Dedinky přes Geravy a Klauzy? Cest je více.

Vstup na ferratu je možný jen s ferratovým vybavením. Dlouhá léta bylo toto místo neobjevené i proto, že rokli před více než 40 lety zdevastoval požár. Železné stupačky, ocelové můstky a jisticí fixační lana budou součástí Vaší cesty. Na tu svou si nezapomeňte vzít batoh, přilbu, rukavice a ferratový set s pevnou obuví. Vězte, že se Vám to všechno sejde. Pokud některou věc nemáte, v okolí je mnoho míst k zapůjčení výstroje.

Obdivovat krásu panenské přírody je úžasné. Hlavně pokud jdete kolem pěti vodopádů – Barikádového, Kaplnkového, v Temnici, Obrovského a Karolinina. Nezapomínejte na to, že se nacházíte v národním parku a je třeba dodržovat pravidla při procházení kolem kaňonů, lesů, povrchových krasových jevů a jiných úkazů. Od 15. června do 31. října si zakupte lístek a vydejte se směrem do rokle. Možná i za pomoci profesionálního průvodce.

Doporučujeme Vám koupit si vícedenní lístek a poznávat vše, co Národní park Slovenský ráj nabízí. Stačí Vám zarezervovat si ubytování u Ferraty HZS Kyseľ a užívat si zhruba pětihodinový zážitek. Večer se unavení po túře hodíte do postele v chatě v Letanovcích. Případně si můžete naplánovat ještě výlet na Duhový vodopád či jiný v okolí.

Spolu s dětmi je fajn nenáročná procházka na Tomášovský výhled. Či si raději zvolíte o něco nebezpečnější splav Hornádu? Spolu s nimi se vrátíte na večeři do některého z penzionů v Letanovcích a o příjemný začátek večerní zábavy máte následně postaráno. Možností i představ o krásné letní dovolené na Slovensku je mnoho. Stačí si u nás vybrat to nejlepší ubytování!

Kláštorisko je zřícenina gotického kláštera řádu kartuziánů ze 13. století, kterou najdete při toulkách Spiší, v krásném prostředí Slovenského ráje. Je známo i pod názvy Skála útočiště či Strážný vrch. Nachází se v nadmořské výšce 760 m n. m. v katastru obce Letanovce. Spolu s oblastmi Čingov a Podlesok patří Kláštorisko k nejvýznamnějším střediskům severu Slovenského ráje.

Zakládací listina kláštera se datuje k prosinci 1299. Archeologické nálezy potvrzují, že se zde nacházela stavba hradiště ještě z dob lužické kultury. Podle legendy je klášter trestem za smrt probošta křižovníků v Chmeľově. Měl ho zabít magister Kokoš z významné rodiny Brezovických, který za trest a své vykoupení z takového krvavého zločinu musel založit šest klášterů. Podařilo se mu však založit jen dva. Podle některých historiků však za jeho vznikem stojí něco jiného.

Náhorní plošina Kláštorisko měla svou velmi významnou strategickou polohu. Je z ní totiž výhled na celou Spišskou kotlinu i její okolí. Právě proto si ji za své útočiště vybrali obyvatelé již v pozdní době bronzové (11. století před Kristem), následně ve starší době železné (600 let před Kristom) již na místě postavili i jakousi pevnost. V dobách tatarských vpádů do Uher nastaly pro běžné lidi bída, hlad a utrpení. Spišáci se snažili zachránit své děti a manželky před krutostí Tatarů. Historici se domnívají, že právě lidé, kteří se na skále ukryli a přečkali tak tatarský vpád, postavili na těchto místech provizorní dřevěný kostelík. Za hradbami byl později vybudován klášter jako poděkování za záchranu života.

První byla vybudována kaple severně od kostela, později využívaná jako kapitulní síň. Prostor jižně od presbytáře sloužil mnichům jako sakristie. Po celém obvodu nádvoří byla postavena velká klášterní chodba. Po jejím obvodu se nacházely příbytky mnichů oddělené zídkami. Na velký ambit se v jihovýchodní části napojuje malá klášterní chodba, která stojí naproti společenským prostorám. Právě pro kartuziánský řád je takové rozdělení klášterních chodeb specifické, jelikož se v něm propojuje jejich požadavek na život v samotě, mlčení a přísné askezi. Zlaté období fungování kláštera bylo na přelomu 14. a 15. století.

Na konci 15. století však život kláštera doprovázelo pustošení spojené s ničivým ohněm. Byl napaden husity, později bratříky, kteří našli své útočiště na Marcelově hradě. To mělo za následek přestěhování mnišské komunity do Levoče, kde si postavili nový klášter a krátký čas v něm pobyli. Klášter v Letanovcích se díky návratu mnichů dočkal rekonstrukce v roce 1478. Proběhly nejen nutné opravy, ale i různá vylepšení, vznikly některé slohové architektonické obměny. V roce 1517 byl vybudován v jeho jižní části hospic. Zbytek života kláštera ovlivnily politické změny, zastavování majetků městu Kežmarok, jakož i vyplenění loupeživým rytířem Matějem Bašou. V roce 1543 byl klášter z nařízení Generální kapituly opuštěn a zdemolován.

Ke klášteru se dostanete pěšky z Hrabušic – Podleska přes Průlom Hornádu nebo z Čingova přes Tomášovský výhled. Odvážnější mohou jít i přes osadu v Letanovcích. Areál je dostupný celoročně, v létě je pro zájemce k dispozici i odborný doprovod. Celý prostor Kláštoriska je velmi oblíbenou turistickou destinací. Dokonce se zde nachází i symbolický hřbitov s vystavenými uměleckými díly mladých umělců Spiše. Expozice připomíná osobnosti, které se zasloužily o rozvoj národního parku, ale i vyhaslé životy těch, kteří zahynuli právě ve Slovenském ráji.

Ať už Vás tedy zajímá historie kláštera, nebo Vás láká turistika ve Slovenském ráji, jste zde na správném místě. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Kláštoriska na stránce ubytování Letanovce a přijďte obdivovat nejen krásy této památky, ale i známý Letanovský mlýn či některý z vodopádů Letanovce.

Při turistice ve Slovenském ráji bývá častým cílem turistů Kláštorská roklina. Je to určitě díky čarokrásné přírodě i množství vodopádů, mezi které patří i Kartuziánský vodopád. Tato tísňava i přes svou nepříliš velkou délku v sobě ukrývá celkem sedm vodopádů. Kartuziánský je první, nebo poslední. Záleží na tom, ze které strany k němu přicházíte. Se svou výškou 4 m patří spíše k těm nižším, ovšem nic mu to neubírá na kráse. Ať už v období od jara do podzimu, kdy se z něj valí voda, nebo i v zimě, kdy se mění v okouzlující ledopád.

Kartuziánský vodopád se nachází u vrcholu zmíněné rokliny. Ta za ním již končí a Vaše kroky nebudou vést k žádnému dalšímu vodopádu, ale ke Kláštorisku. Jsou to velmi oblíbené a vyhledávané zříceniny bývalého kartuziánského kláštera, které skvěle zapadají do okolního prostředí. Společně to pěkně ladí a mění obyčejnou procházku v romantický zážitek napříč přírodou. Nabije Vás pozitivní náladou a zbaví Vás stresu.

Kláštorná roklina se nachází v Košickém kraji, na hranicích Národního parku Slovenský ráj. Nabízí tedy neomezené možnosti více či méně náročné turistiky, romantické procházky, jemné i hučící vodopády, typickou zdejší faunu a flóru. Pokud jste aktivní typ člověka a pro dokonalý pobyt potřebujete mít program dne naplněný na maximum, zkuste se inspirovat naší stránkou tipy na výlety Košický kraj. Určitě najdete i takové, které jste již dávno chtěli navštívit. Teď máte tu správnou příležitost.

Když si zarezervujete ubytování v blízkosti Kartuziánského vodopádu, například na stránce ubytování Letanovce, budete to mít blízko i k dalším atrakcím v okolí. Nevynechejte možnost jít k Letanovskému mlýnu, na Tomášovský výhled, na již zmíněné Kláštorisko nebo na Ferratu HZS Kyseľ. Nic z toho však nebude mít ten správný efekt, když půjdete sami. Vezměte rodinu, přátele či kolegy a vyrazte za dobrodružstvím. Poznáte krásný kus naší země, který byste jinak možná nikdy neprobádali.

Kde se minulost Spiše setkává s uměním

Hledáte místo, kde se příběh země setkává s lidskou tvořivostí a legendami o dávných obrech? Chtěli byste, aby Vás obklopovala surová krása někdejšího důlního lomu, kde se kdysi těžilo bohatství země, ale dnes zde najdete klid obklopený uměním?

V obci Hnilčík na Spiši narazíte na areál Obři v ráji (Obri v raji), který vznikl rekultivací průmyslového prostoru. Dnes zde namísto těžebních strojů objevíte otevřenou galerii pod širým nebem, kde se geologické vrstvy hornin doplňují s instalacemi inspirovanými místní hornickou minulostí. Projekt spojuje historii s novou vizí využití krajiny a zve Vás objevovat zákoutí tohoto areálu vlastním tempem.

Co zde najdete?

V areálu uvidíte soubor soch a objektů z přírodních materiálů, které připomínají hornickou tradici a dávnou legendu o obrech. Procházet můžete vyznačenými chodníky vedoucími přes členitý terén lomu, přičemž na děti čeká dětské hřiště. Prostor je přizpůsoben pro cyklisty a během zimních měsíců slouží jako zázemí pro zimní aktivity.

Pro koho je místo vhodné?

Místo je vhodné pro rodiny s dětmi, turisty, cyklisty a majitele psů, kteří vyhledávají netradiční propojení přírody s industriální historií. Vzhledem k členitému povrchu lomu doporučujeme vhodnou obuv. Parkování je možné v blízkosti vyznačených ploch.

Co můžete navštívit v okolí?

V širším okolí objevíte město Spišská Nová Ves, které slouží jako vstupní brána do Národního parku Slovenský ráj. Milovníci historie mohou zamířit ke Spišskému hradu. Okolí obce Hnilčík nabízí rozmanité možnosti pro cyklisty díky síti značených tras ve Volovských vrších, které jsou vhodné pro rodinné výlety i pro horská kola.

Pokud plánujete v regionu zůstat déle, máte několik možností ubytování. V obci Hnilčík a jeho okolí najdete nabídku soukromých chat a penzionů, které nabízejí autentický klid v horách. Pro milovníky městské infrastruktury je skvělou volbou ubytování v nedaleké Spišské Nové Vsi, kde najdete hotely i apartmány vhodné jako základna pro Vaše výlety.