Kláštorisko
Kláštorisko je zřícenina gotického kláštera řádu kartuziánů ze 13. století, kterou najdete při toulkách Spiší, v krásném prostředí Slovenského ráje. Je známo i pod názvy Skála útočiště či Strážný vrch. Nachází se v nadmořské výšce 760 m n. m. v katastru obce Letanovce. Spolu s oblastmi Čingov a Podlesok patří Kláštorisko k nejvýznamnějším střediskům severu Slovenského ráje.
Zakládací listina kláštera se datuje k prosinci 1299. Archeologické nálezy potvrzují, že se zde nacházela stavba hradiště ještě z dob lužické kultury. Podle legendy je klášter trestem za smrt probošta křižovníků v Chmeľově. Měl ho zabít magister Kokoš z významné rodiny Brezovických, který za trest a své vykoupení z takového krvavého zločinu musel založit šest klášterů. Podařilo se mu však založit jen dva. Podle některých historiků však za jeho vznikem stojí něco jiného.
Náhorní plošina Kláštorisko měla svou velmi významnou strategickou polohu. Je z ní totiž výhled na celou Spišskou kotlinu i její okolí. Právě proto si ji za své útočiště vybrali obyvatelé již v pozdní době bronzové (11. století před Kristem), následně ve starší době železné (600 let před Kristom) již na místě postavili i jakousi pevnost. V dobách tatarských vpádů do Uher nastaly pro běžné lidi bída, hlad a utrpení. Spišáci se snažili zachránit své děti a manželky před krutostí Tatarů. Historici se domnívají, že právě lidé, kteří se na skále ukryli a přečkali tak tatarský vpád, postavili na těchto místech provizorní dřevěný kostelík. Za hradbami byl později vybudován klášter jako poděkování za záchranu života.
První byla vybudována kaple severně od kostela, později využívaná jako kapitulní síň. Prostor jižně od presbytáře sloužil mnichům jako sakristie. Po celém obvodu nádvoří byla postavena velká klášterní chodba. Po jejím obvodu se nacházely příbytky mnichů oddělené zídkami. Na velký ambit se v jihovýchodní části napojuje malá klášterní chodba, která stojí naproti společenským prostorám. Právě pro kartuziánský řád je takové rozdělení klášterních chodeb specifické, jelikož se v něm propojuje jejich požadavek na život v samotě, mlčení a přísné askezi. Zlaté období fungování kláštera bylo na přelomu 14. a 15. století.
Na konci 15. století však život kláštera doprovázelo pustošení spojené s ničivým ohněm. Byl napaden husity, později bratříky, kteří našli své útočiště na Marcelově hradě. To mělo za následek přestěhování mnišské komunity do Levoče, kde si postavili nový klášter a krátký čas v něm pobyli. Klášter v Letanovcích se díky návratu mnichů dočkal rekonstrukce v roce 1478. Proběhly nejen nutné opravy, ale i různá vylepšení, vznikly některé slohové architektonické obměny. V roce 1517 byl vybudován v jeho jižní části hospic. Zbytek života kláštera ovlivnily politické změny, zastavování majetků městu Kežmarok, jakož i vyplenění loupeživým rytířem Matějem Bašou. V roce 1543 byl klášter z nařízení Generální kapituly opuštěn a zdemolován.
Ke klášteru se dostanete pěšky z Hrabušic – Podleska přes Průlom Hornádu nebo z Čingova přes Tomášovský výhled. Odvážnější mohou jít i přes osadu v Letanovcích. Areál je dostupný celoročně, v létě je pro zájemce k dispozici i odborný doprovod. Celý prostor Kláštoriska je velmi oblíbenou turistickou destinací. Dokonce se zde nachází i symbolický hřbitov s vystavenými uměleckými díly mladých umělců Spiše. Expozice připomíná osobnosti, které se zasloužily o rozvoj národního parku, ale i vyhaslé životy těch, kteří zahynuli právě ve Slovenském ráji.
Ať už Vás tedy zajímá historie kláštera, nebo Vás láká turistika ve Slovenském ráji, jste zde na správném místě. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Kláštoriska na stránce ubytování Letanovce a přijďte obdivovat nejen krásy této památky, ale i známý Letanovský mlýn či některý z vodopádů Letanovce.
