Hrady Slovenský Grob

Bratislavský hrad, hrdě se tyčící nad Dunajem, je považován za jeden z našich národních symbolů. Navštívit naše hlavní město by mělo být povinností pro každého a hrad není výjimkou. Ne vždy však byla jeho minulost růžová.

Hrad leží na hradním vrchu, který je považován za nejjižnější výběžek pohoří Malé Karpaty. Nacházel se zde významný strategický bod, brod, díky kterému získal hrad dobré spojení i s druhým břehem Dunaje.

Na hradním vrchu přebývali první obyvatelé již pravděpodobně před 4500 lety, to se však nepodařilo dokázat. Kamenné stavby na hradním vršku stály již v průběhu 9. století. Stála zde dokonce i zděná bazilika. S hradem se však setkáváme až v roce 907, kdy nesl název Pressalauspruch. Došlo k zániku Velké Moravy a hrad se stal významným pohraničním hradem.

Bratislavský hrad byl vystaven tvrdým nájezdům Tatarů. Odolal jim v roce 1241. Navzdory úspěchu hradu se tehdejší král Béla IV. rozhodl zlepšit současné opevnění. Zaměřil se hlavně na posílení západní strany hradu, odkud očekával nejvíce nájezdů. Byla postavena velká obytná věž a také obranná věž, dnes známá jako Korunovační věž.

Hrad prošel vícerými výraznými změnami, jedna z největších začala během panování Zikmunda Lucemburského, který se dostal k vládě v roce 1387. Důvodem bylo hrozící riziko husitských nájezdů. Vybudován byl nový dvoupatrový palác.

Když se stala Bratislava centrem celé země, bylo zapotřebí hrad znovu renovovat. Událo se tak v letech 1552–1560. Hrad dostal dvě nová křídla a zrekonstruovány byly i jeho vnitřní prostory.

Možná si to v současnosti nedokážete představit, ale dlouhá staletí měl hrad jen dvě patra a dvě věže. Současné kontury začal hrad nabývat až během vlády rodu Pálffyů, kdy bylo dobudováno třetí patro a zbylé dvě věže v letech 1635 až 1639. Zlaté období hradu přetrvávalo i během panování Marie Terezie, ale po její smrti v roce 1780 hrad postupně upadal. Byl již nepotřebný a stal se z něj seminář. Studoval zde mimo jiné i Anton Bernolák a Juraj Fándly. Ani tento seminář neměl dlouhého trvání. Hrad získala v roce 1802 armáda, která si v něm zřídila kasárna. V roce 1811 hrad zachvátil strašný požár, který z něj udělal ruinu. Následně hrad dlouhá léta chátral a důstojné rekonstrukce sa dočkal až po roce 1953. Nejnovější rekonstrukci absolvoval jen nedávno a o jeho temné minulosti již není ani vidu ani slechu.

Na závěr jedna zajímavost. Myslíte si, že hrad má tvar čtverce? Omyl! Mnoho lidí si to myslí, ale není to pravda. Skutečnost je taková, že každá hradní zeď má jinou délku. Zdi měří 85,20 metrů, 85,17 metrů, 77,15 metrů a poslední má necelých 60 metrů. Různá je i jejich šířka. Návštěvu hradu si dopřejte, kromě stálé expozice Slovenského národního muzea nabízí tento národní symbol neopakovatelný výhled na Staré Mesto, Petržalku i na hluboké vody Dunaja.

Nejideálnější je ubytovat se v blízkosti hradu ve Starém Městě. Najdete zde luxusní hotely nebo stylové penziony. Levnější ubytování nabízejí okrajové části města, kde není nouze o množství privátů a apartmánů k pronájmu. Bratislava má desítky krásných míst a to první, které byste měli navštívit, je Bratislavský hrad.

Na Slovensku se nachází množství hradních zřícenin. Ale hradů, které dodnes vypadají přesně tak jako před staletími, je již podstatně méně. Pokud chcete nahlédnout do života těch nejbohatších v minulosti a vidět, jak žili a bydleli, máte jedinečnou šanci. Hrad Červený Kameň je mimořádně zachovalý a dodnes vypadá přesně tak jako před staletími.

Hrad najdete v horách Malých Karpat. Leží nedaleko od města Modra, známého nejen překrásnou a vzácnou keramikou, ale i tradičním vinařstvím. Dostanete se k němu z obce Častá nebo z vesničky Píla. Přístup k hradu je vhodný i pro starší lidi a děti. Zaparkovat, resp. nechat se vyvézt autobusem, můžete přímo před hradem.

Historie hradu sahá již do první poloviny 13. století. Postavila ho česká královna vdova Konstancie Uherská. Později se hrad stal královským hradem a tvořil důležitou obrannou linii hraniční zóny. Ta se táhla od Bratislavy celým Povážím až k Žilině. Hrad prošel rukama několika významných rodů. Panovali zde Matúš Čák Trenčianský, rod Zápolských či Thurzů.

Nová historie hradu Červený Kameň se začala psát v roce 1535. Hrad získala jedna z nejbohatších evropských rodin, Fuggerové. Ti se pustili do významné přestavby. Z hradu chtěli vytvořit obrannou pevnost, kde by skladovali zboží. Tato obchodnická rodina začala hrad bourat a zároveň stavěla nové části. Dnešní podoba hradu pochází právě z tohoto období. K obraně pevnosti sloužily čtyři mohutné obranné bašty a postupně byly přistavovány i obytné budovy. Dominantou je obrovské obytné křídlo. Z hradu se stala moderní a komfortní obchodní pevnost s vynikající obchodní polohou nedaleko Vídně.

Politická situace se zhoršovala a riziko vpádu Turků a Tatarů bylo stále akutnější. Rod Fuggerů se nakonec rozhodl hrad prodat a kupci se stali Pálffyové. Ti vlastnili hrad od roku 1588 až do roku 1945. Několik let poté byl hrad prohlášen za státní kulturní majetek. Dnes zde najdete krásné expozice nábytku, koberců a tradičních bojových umění. Největší koberec na hradě pokrývá více než 44 metrů čtverečních. V místní knihovně je neuvěřitelných 14 312 knih, a kdybyste je chtěli dát pouze do jedné řady, byla by dlouhá téměř 300 metrů. Hrad je plný superlativů a někdejšího luxusu, o kterém se můžete přesvědčit na vlastní oči.

Malé Karpaty jsou oblíbené u turistů nejen díky krásné přírodě. Právě jednou z největších atrakcí je hrad Červený Kameň. Ubytování najdete přímo pod hradem, v obci Častá. Jsou zde mnohá ubytování v soukromí v rodinných domech. Pokud hledáte ruch města, vyberte si ubytování v Modře. Jsou v ní mnohé hotely a penziony, některé i s vlastním sklípkem, který ocení hlavně milovníci vína. Přijďte i Vy objevovat krásy Malých Karpat.