Národní parky a chráněná území Smolník

Červené skály je lokalita na území okresu Spišská Nová Ves v Košickém kraji, která je vyhlášena národní přírodní rezervací. Spadá pod státní ochranu přírody Slovenský ráj. Rezervace zasahuje do katastrů obcí Poráč, Olcnava a Slovinky. Nejkrašší částí katastru první jmenované obce je právě Poráčská dolina, kde se nachází i místy až 300 metrů hluboký kaňon s Červenou skálou. Ta je navzdory svému jménu z dálky spíše bílá. Červené skály tvoří stěnu kaňonu Poráčského potoka, který je rovněž předmětem ochrany. Kaňon s polokrasovým charakterem se prořezává přes Galmuskou planinu. Tato lokalita se skalními, lučními a lesními společenstvy je typickým představitelem biogeocenózy Slovenského rudohoří. Má rozlohu 390,5 ha a za chráněné území byla vyhlášena již v roce 1981

Chraňte přírodu, kráčejte jen po vyznačených stezkách

Podloží Poráčské doliny tvoří převážně vápenec, který umožnil s pomocí Poráčského jarku vznik kaňonovitých údolí a četných krasových jevů, jako jsou věžičky, skalní okna, vodopády i jeskyně. Nad Poráčskou dolinou se vypíná trojvrší Slovinská skála. Díky členitosti reliéfu se na tomto území nacházejí dvě oblasti, které se odlišují svou flórou. Na severu doliny se vyskytují zejména buky a teplomilné květiny. V jižní části rostou jedlobučiny, smrkové lesy a kromě teplomilné vegetace se ve stínech vyskytují chladnomilné horské rostliny. Na hřebenech skal se daří dealpínským borům a v nivě Poráčského potoka zase olšinám. Mezi chráněnými druhy lze nalézt zvonek karpatský, oměj moldavský, plamének alpský či koniklec slovenský. V lesích a na loukách nachází domov jelení a srnčí zvěř, prase divoké, rys, liška a zejména v posledních letech i vlk.

Národní přírodní památka Červené skály (pozn. lokalita je v úvodu správně uvedena jako rezervace) je chráněna 5. a 4. stupněm ochrany, proto je možné území navštívit jen v rámci vyznačených turistických stezek, cyklistických a lyžařských běžeckých tras, a je zde zakázána hospodářská činnost. Kaňon Poráčského potoka je nejlépe dostupný z obcí Slovinky a Poráč. Pěší přechod z jedné obce do druhé přes Poráčskou dolinu zabere přibližně dvě a půl hodiny a je to nenáročná túra s převýšením 319 m.

Využijte čas strávený v Červených skalách naplno
 

V okolí přírodní rezervace se nachází množství přírodních zajímavostí, jako je jeskyně Šarkanova diera. Pro ty, kteří po procházce v přírodě budou mít chuť na trochu historie, se nedaleko nachází také Markušovský hrad v Markušovcích nebo Báňský skanzen v obci Hnilčík. Daleko to není ani do Spišské Nové Vsi, která nabízí zoologickou zahradu, nebo do Spišského Podhradí, kde je kromě Spišského hradu i katedrála sv. Martina.

Zarezervujte si ubytování u přírodní rezervace Červené skály a poznejte tuto oblast důvěrněji. Nejblíže ke skalám budete, pokud se ubytujete v některé z chat v Poráči. Pokud by tato zařízení byla obsazená, zkuste si prohlédnout nabídku apartmánů ve Spišských Vlaších nebo jiného ubytování v Jamníku. O něco dále, v Spišském Podhradí, najdete i další možnosti kvalitního ubytování. Stačí si vybrat termín a můžete se začít těšit na krásný výlet!

Národní park Slovenský kras se rozprostírá v jihozápadní části naší země, u hranic s Maďarskem. Zasahuje do okresů Rožňava a Košice-okolí, část ochranného pásma také do okresu Revúca. Jeho rozloha je 34 611,08 ha, ochranné pásmo tvoří 11 741,57 ha. Území národního parku tvoří soustava náhorních plošin, kaňony řek, soutěsky a množství povrchových i podzemních krasových jevů. Slovenský kras je nejrozsáhlejším krasovým územím planinového typu v celé střední Evropě. 78 % jeho plochy pokrývají lesy.

Slovenský kras byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí 31. srpna 1973. Oblast byla 1. března 1977 jako první na Slovensku zapsána do mezinárodní sítě Biosférických rezervací UNESCO v programu Člověk a biosféra. Oblast se národním parkem stala 13. února 2002. Momentálně je známo více než 1 350 jeskyní a propastí, které jsou zapsány na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Asi nejvýznamnější jeskyní je unikátní Ochtinská aragonitová jeskyně. Území je známé rozmanitostí přírodních podmínek. Ty umožňují, aby se zde vyskytovaly živočišné i rostlinné druhy horských, lesostepních i stepních zástupců.

Klima národního parku a jeho “Nej”

Klima je v Národním parku Slovenský kras mírné. Oblast spadá do pásma mírně vlhkého a mírně teplého podnebí, výše položená místa spadají do oblasti mírně chladného klimatu. Průměrná teplota v lednu se drží v rozmezí -4 až -6 °C, v červenci se zase šplhá mezi 19 až 20 °C. Sněhová pokrývka území pokrývá od 50 do 115 dní, průměrně do maximální výšky 45 cm. Roční úhrn srážek není nijak výrazný, dosahuje hranice 630 až 990 mm. Voda vsakuje do podzemních dutin a následně vznikají tzv. vyvěračky (např. Brzotínská, Ardovská, Kečovská a jiné). V národním parku natrefíte na dva vodopády (Hrhovský, Hájské) a několik menších vodních nádrží. Jsou to různé rybníky, například Jasovské nebo Hrušovské.

Národní park Slovenský kras se pyšní několika nej. Nejvýše položené místo je ve výšce 925 m n. m. na vrcholu Matesovy skály. Nejníže položené místo je ve výšce 217 m n. m. na úpatí Plešivecké planiny. Nejdelší a současně nejhlubší jeskyní je jeskynní systém Skalistého potoka (délka 8 123 m, výškový rozdiel 373 m, vertikální rozpětí 376 m). Nejstarší přírodní rezervace pochází z roku 1925 (Jasovská jeskyně). Nejníže položená klasická ledová jeskyně (Silická lednice) se nachází ve výšce 503 m n. m. Nejmenší přírodní rezervace má rozlohu 1,22 ha (Pod Fabiankou), zatímco největší (Brzotínské skály) má rozlohu 433,78 ha.

Slovenský kras má pestré zastoupení flóry i fauny 

Národní park Slovenský kras má ve svém zastoupení flóru rozličných oblastí. Rostliny spolu se svými společenstvy patří mezi nejpůsobivější složky zdejší přírody. Je zde pěkně viditelný vliv jak karpatské, tak panonské flóry, což vytváří jakousi mozaiku vegetace. Dokonce zde rostou všechny druhy rmutů, které se v naší zemi vyskytují. Vzhledem k výškovému rozpětí Slovenského krasu jsou zřetelně vytvořeny tři vegetační stupně: planární, kolinní, submontánní. Za endemit národního parku je v současné době považována chudina drsnoplodá Klášterského. Nahradila rmut turnianský, který byl ještě donedávna považován za zdejší endemit. Mezi další endemity území patří například šafrán spišský, koniklec prostřední nebo tařička slovenská. Největší zastoupení mají kalcifyty a xerotermní druhy. Jejich hlavní vlastností je dobrá adaptabilita na prostředí, přežijí ve stavu sucha i v extrémních mrazech. V Národním parku Slovenský kras se vyskytuje až 1 500 taxonů vyšších rostlin, ale vážou se k němu i další „nej“. Najdete zde největší území s porostem kandíku psího zubu a nejnižší nadmořskou výšku s výskytem astry alpské.

Fauna Národního parku Slovenský kras je taktéž rozmanitá. Území je domovem všech našich šelem, množství bezobratlých, téměř všech druhů netopýrů. Bohaté zastoupení mají taktéž avifauna (ptactvo), herpetofauna (plazi) a batrachofauna (obojživelníci). V jeskyních a podzemních prostorách se díky podmínkám pro život vyskytují kromě netopýrů také pavouci a měkkýši. Každoročně probíhá sčítání netopýrů během jejich zimování v jeskynních systémech. V tomto období zde žije 24 druhů v zastoupení více než 50 000 jedinců. Avšak typická pro toto území je zejména fauna stepního a lesostepního pásma. Mezi zajímavé živočichy národního parku patří kutilka stepní, krátkonožka evropská, ještěrka zelená, užovka stromová, sysel obecný, puštík dlouhoocasý či datel černý. Fauna Slovenského krasu má také svá „nej“. V národním parku žije největší zimující kolonie netopýrů, hnízdí zde náš největší (orel skalní) i nejmenší opeřenec (králíček ohnivohlavý), svůj brloh zde má náš největší savec (medvěd hnědý).

Skvělé místo na procházky, turistiku i horolezectví

Součástí národního parku je 6 přírodních rezervací, 10 národních přírodních rezervací a 16 národních přírodních památek (zejména jeskyní). Každé z těchto míst je něčím jiným výjimečné a vyniká jinou devizou, která láká turisty. Turisté je mohou navštěvovat celoročně. Je možné si naplánovat nenáročné procházky, stejně jako vícedenní přechody. Všechno je to pouze o zvážení vlastních schopností, sil a možností. V létě je v národním parku typická pěší turistika, cykloturistika i horolezectví. V zimě není ničím nezvyklým potkat běžkaře. Co se týče zmíněného horolezectví, celoroční je možné pouze v lokalitách Stěnka za chatou, Stěnka nad potokem (strana od potoka i ze stěny Masivu Zadního komína) a Májová věž. V ostatních lokalitách platí vzhledem k vysokému stupni ochrany přírody uzávěra od 1. 2. do 31. 7. Hlavním střediskem horolezectví v Slovenském krase je NPR Zádielská soutěska.

Mezi další možnosti, které nabízí Národní park Slovenský kras, patří agroturistika, rybaření i jezdectví. Perfektní výlet Vás čeká také k Turnianskému hradu, Štítniku či Plešivci, které jsou zříceninami hradů. Velmi pěkně je i u Zádielského hradiště, hradu Krásna Hôrka či zámečku Betliar. Na našich stránkách najdete nabídku ubytování v okolí Národního parku Slovenský kras, díky kterému budete k atrakcím okolí skutečně blízko. Potom je Vaším úkolem už pouze sbalit si batoh, obout toulavé boty a vydat se poznávat jeho krásy.