Hrady Soblahov

Laugaricio. Latinský název, který zná snad každý Slovák. Tato dnes už téměř mrtvá řeč se v dávných dobách dostala i na naše území a jedním z důkazů je právě Trenčín. Konkrétně hradní skála, na které se tyčí jeden z nejznámějších hradů vůbec. Jeho siluetu znají i malé děti a byla by škoda nevědět o něm něco víc.

Na hradním bradle stálo hradiště už dříve. Na jeho místě vznikl nynější hrad. První byla rotunda a později obranná věž. První doložené údaje o existenci hradu pocházejí už z 9. století, jde tak o hrad patřící k těm starším. Jako jeden z mnoha hradů na Pováží měl mimořádně důležitou obrannou úlohu. Ochraňoval celou západní hranici Uherska.

Vraťme se v čase ještě o několik století zpět. Na hradním bradle je dodnes zachovalý římský nápis z roku 179 hlásající vítězství Římanů nad Germány. Celý hrad, včetně této historické vzácnosti, měl pod palcem nejznámější panovník, pán Váhu a Tater, Matúš Čák. Právem ho přezdívají Trenčanským. Daroval hradu nové opevnění a věž, která nese jeho jméno.

Žádný vládce nežije věčně. Ani Matúš Čák Trenčanský. Hrad spravovala i jiná známá jména jako Zikmund Lucemburský či Štefan Zápolský. Husitské výpravy ze západu a turecké útoky z jihu byly příčinou dalšího rozšiřování hradu. V tomto období patnáctého století vznikly i rozsáhlé hradby, které na hradě najdete dodnes. Do té doby se hrad vyznačoval hlavně gotickou vertikalitou, vlivem přestaveb se však hrad rozvíjel spíše v horizontálním směru.

Bohužel zkázu hradu způsobil, jak už to bývá zvykem, požár. Ten zachvátil dokonce i město. Psal se rok 1790. Hrad si na svou obnovu musel počkat až do 19. století, kdy došlo ke konzervaci hradních zdí.

Z hradu se stala jen zřícenina. Po množství oprav a dlouhých letech prací je hrad dnes otevřen veřejnosti. V jeho prostorách toho najdete víc než dost. Přitažlivá je obrovská obrazová galerie či expozice dobového nábytku. Pokud trpíte závratěmi, odpusťte si prohlídku Matúšovy věže. Krásný pohled na údolí Váhu, Pováží, Považský Inovec a samozřejmě celé město Vám vyrazí dech. Zbytečné psát něco víc, toto musíte vidět.

Po prohlídce hradu zapadněte do některé z kavárniček v nočních trenčínských uličkách. Příjemná atmosféra a nádech romantiky v „městě módy“ je jako stvořená pro romantický víkend ve dvou. Své dočasné hnízdečko lásky můžete najít v některém z hotelů či penzionů přímo v centru města. S přáteli nebo rodinou si zase vyberete z nabídky mnoha levných ubytování v soukromí roztroušených nejen v Trenčíně, ale i v blízkém okolí. Je zapotřebí už jen poslední. Vy.

Hrad Beckov zná asi každý z Vás. Pokud jste cestovali autem či vlakem přes Pováží, jeho majestátní hradby na skalním bradle jste mohli vidět i zpoza okna. V údolí řeky Váh a na okolních vrcholech je hradů víc než dost, jeden z nich Vám představíme i teď.

Hrad Beckov leží v blízkosti hlavního dopravního tahu vedoucího z Bratislavy do Žiliny. Díky skvělé poloze je mimořádně vyhledávaný. Tomu přispívá i nepřehlédnutelné hradní bradlo, hrdě se tyčící široko daleko. Stačí odbočit u Nového Města nad Váhom, ujet pár kilometrů a jste na místě.

Jak hrad vznikl? Na výběr máte více verzí, můžete si vybrat tu, která se Vám líbí víc. Jedna z legend říká, že hrad dostal darem knížecí šašek Becko. Ten jako jediný dokázal svého pána Stibora rozesmát. Stibor mu slíbil, že splní každé šaškovo přání. Becko nebyl troškař, rovnou si zažádal o celý hrad. Stibor slovo dodržel, ale hrad se mu tak zalíbil, že vyvážil Becka zlatem a hrad od něj odkoupil. Pod jednou podmínkou. Hrad musel nést šaškovo jméno. Od té doby se jmenuje Beckov.

Historická verze přichází s jiným sledem událostí. Hradní bradlo mělo mimořádně výhodnou strategickou pozici. Podél Váhu vedla důležitá obchodní cesta a navíc přímo přes Váh vedl i brod, spojující oba břehy. Poprvé se o hradě píše v roce 1208. Vesnice pod ním se už jmenovala Beckov, hrad měl jiný název. Říkali mu hrad Bludiště. Uspořádání jeho vnitřních budov bylo mimořádně komplikované a tento název ho naprosto vystihoval. O něco více než 100 let později se dočkal své kamenné podoby. Takto obnovený hrad byl velmi důležitým obranným bodem, který nezlomili ani Tataři v roce 1241.

Jedním z významných vládců hradu byl především Matúš Čák Trenčanský. Tehdy dostal hrad nový systém opevnění. O největší rozkvět hradu se však postaral někdo jiný. Král Zikmund Lucemburský v roce 1388 daroval hrad svému věrnému služebníkovi Stiborovi ze Stibořic. Šlechtic ovládal hrady téměř celého Pováží a v okolí ho považovali za víc než krále. Stibor dal hradu romantičtější nádech. Provedl gotickou přestavbu a přistavěl i kapli. Hrad prošel rukama mnoha majitelů. Odolal zdrcujícímu útoku Turků a Tatarů v roce 1599, ale zničil ho jiný živel. Oheň. Od požáru v roce 1729 hrad chátral a staly se z něj ruiny.

Beckov je dodnes jednou z nejzachovalejších zřícenin na Slovensku. Byl citlivě a důkladně zrestaurován, přičemž zdi jsou na mnoha místech zakonzervovány. Hrad dýchá starobylou atmosférou. Na hradním bradle si můžete zkusit zalézt nebo se vykoupat v blízkém jezeře Zelená voda. Okolí nabízí mnoho nejrůznějších aktivit a přímo v vesnici Beckov najdete ubytování podle Vaší chuti. Bezprostředně u hradní skály leží příjemný penzion v budově historické kurie. Ubytovat se budete moci i v některé z chat nebo v soukromém privátu. Hrad budete mít před očima, až budete vstávat, a v noci si během procházky pod hvězdami vychutnáte krásný pohled na jeho osvětlené zdi. Romantiku starých časů zažijete i dnes.

Na Slovensku je mnoho hradů a zámků, které jsou vyhledávanými turistickými atrakcemi. Představíme Vám jeden, jehož prohlídku si bohužel nevychutnáte. Zaujme však svou historií a zvláštní atmosférou, která vyzařuje z jeho staletých zdí.

Mluvíme o městě Ilava a Ilavském hradě. Městečko najdete na Pováží, na cestě mezi Žilinou a Trenčínem. Jde o území Slovenska, které mělo v minulosti významné postavení. Nachází se zde proto neobvykle hustá síť obranných hradů chránících naše území ze západu. Jedním z těchto strážných hradů je i Ilavský hrad.

Historie hradu je opředena mnoha tajemstvími. Už jen datum samotného vzniku je více než nejasné. Známý slovenský historik Matěj Bel se domníval, že hrad stál již během panování rodu Arpádovců, mezi lety 1000 a 1300. Obecně se uznává, že byl postaven na přelomu 11. a 12. století. Uherský král Gejza II. povolil rytířskému řádu Templářů usadit se na Slovensku a ti si vybrali právě Ilavu. Jiné zdroje považují za správný rok vzniku 1431.

Ať už to bylo s počátkem hradu jakkoliv, v roce 1457 se stal majetkem krále Matyáše Korvína. Dlouhá léta jej spravoval rod Zápolských, následně rodina Ostrošičů. Z hradu vytvořili přepychové a luxusní sídlo, později se zaměřili na zvelebení opevnění z důvodu obav před Turky. Vládce Matyáš byl obviněn z povstání a na hrad vstoupila císařská vojska. Ta zničila hradní opevnění a zasypala všechny příkopy.

Nastalo mírumilovné období v historii Ilavského hradu. Byl zde založen první klášter řádu trinitářů v Uhrách. Hrad upravili v barokním slohu a užívali jej až do svého odchodu. Zanechali zde opuštěnou budovu hradu, kostela i nemocnice. Celý komplex odkoupil v roce 1855 uherský stát. Zřídil zde krajskou trestnici. Podobně je tomu až dodnes.

Ilavský hrad si nebudete moci prohlédnout jako jakýkoliv jiný. Sídlí zde totiž státní nápravně výchovný ústav, lidově řečeno vězení. Současná podoba hradu je tak do velké míry tajemstvím, jelikož je zakázáno budovu fotografovat. Je zde přibližně 800 odsouzených, dozorců a ostatního personálu. Prohlídku hradu si tak vychutnáte pouze v případě vraždy či krádeže. O takový výlet však zajisté nikto nestojí.

Ilavský hrad je známý, ale pravděpodobně nebude tou atrakcí, kvůli které sem budete cestovat. Pokud budete chtít poznat krásnou okolní přírodu, udělejte si určitě výlet do Trenčína. Možností ubytování je však dost i přímo v Ilavě. Od turistických ubytoven přes penziony až po hotely. Na své si přijdou i příznivci ubytování v soukromí. Stačí nabrat odvahu, nebát se neznámé lokality a vychutnat si netradiční pobyt.