Národní parky a chráněná území Telgárt

Národní park Slovenský raj je jedním z devíti slovenských národních parků a je považován za jeden z nejkrásnějších. Táhne se Banskobystrickým krajem, Prešovským krajem a Košickým krajem, kde zasahuje do regionu Spiš. Nachází se na území okresů Brezno, Poprad, Spišská Nová Ves a Rožňava. Území Slovenského ráje je opravdovým rájem turistů. Vodopády, kaňony, skály a překrásné výhledy – i tak by se dal charakterizovat náš nejnavštěvovanější národní park.

NP Slovenský raj je rájem pro zvířata i pro turisty

Slovenský raj byl za národní park vyhlášen v roce 1988. Nachází se zde 11 národních a 8 přírodních rezervací. Území parku leží na severu Slovenského rudohoří. Kvůli své fauně a flóře byl zařazen do nejvyššího pásma ochrany. Žijí zde medvědi, vlci, lišky, rysi a dokonce zde byl v roce 1963 uměle vysazen také kamzík horský. V potocích plavou pstruzi a najdeme zde různé druhy sokolů i orla skalního.

Rozloha Národního parku Slovenský raj je 19 414 hektarů. Parkem protékají dvě řeky, Hnilec a Hornád, které vytvářejí unikátní vodní úkazy – kaňony, rokle, soutěsky a vodopády. Nejdelší roklí je Prielom Hornádu, vyhlášený národní přírodní rezervací již v roce 1964. Úsek je dlouhý 16 km a patří do katastru obce Letanovce. Trasa je plná můstků, žebříků, stupaček a řetězů. Nádherné scenérie sem chodí obdivovat turisté z daleka.

Nejnavštěvovanější soutěskou Slovenského ráje je Suchá Belá, kterou protéká stejnojmenný potok. Dostanete se k ní z turistického centra Podlesok u obce Hrabušice. Údolí je protkáno několika vodopády, jako jsou Misové vodopády, Korytový či krásný Okienkový vodopád. S dobrou turistickou obuví zvládnou tuto nenáročnou a zajímavou túru i děti.

Prozkoumejte rokle, vodopády, i adrenalinovou ferratu 

Národní park Slovenský raj nabízí i další rokle k prozkoumání. Kláštorská dolina je poměrně krátká, ale oblíbená u rodin s dětmi. Na trase 1,5 kilometru můžete obdivovat Vodopád objaviteľov, Strakov vodopád či Dúhový vodopád. Výchozím bodem Vám bude Kláštorisko, které je zříceninou kartuziánského kláštera ze 13. století. Najdete zde turistické centrum i restauraci. Vstupem do této části Slovenského ráje je lanový most – lávka, která byla vybudována jako první při zpřístupnění soutěsky.

Doporučujeme Vám navštívit i další přírodní rezervace Slovenského ráje. V rokli Sokolia dolina, která je nejstrmějším údolím parku, najdete Závojový vodopád. Se svou výškou 75 metrů je nejvyšším vodopádem Slovenského ráje a navštívit ho můžete z Tomášovské Belé. Neméně známou soutěskou je Kyseľ, kde se nachází také druhý největší vodopád tohoto parku, Obrovský vodopád. Adrenalinové nadšence v rokli jistě potěší Ferrata Kyseľ. Místo, kde si můžete vyzkoušet skalní lezení.

Mezi další oblíbené soutěsky patří Piecky, Veľký Sokol či Tiesňavy. Rokle v NP Slovenský raj jsou zpoplatněny, ale jsou otevřeny celoročně. Počasí, tak jako na horách, zde bývá proměnlivé. Před Vaší návštěvou si vždy prohlédněte předpověď a zkontrolujte stav turistických stezek na stránce národního parku. Nezapomeňte na dobré a nepromokavé oblečení či pláštěnku. Slovenský raj svou vlhkostí připomíná prales.

Čeká Vás nejkrásnější výhled i kouzelná ledová jeskyňe

Nejkrásnější výhled ve Slovenském ráji se Vám nepochybně naskytne na Tomášovském výhledu. Na tento skalní výčnělek se dostanete z turistického centra Čingov nebo z obce Smižany. Výstup na něj zvládnou i senioři či rodiny s dětmi. Samozřejmě opatrnost je na místě. Z výšky 667 m n. m. uvidíte až na Vysoké Tatry.

V Národním parku Slovenský raj se nachází velké množství jeskyní, z nichž většina je stále neprozkoumaná. Veřejnosti je přístupná Dobšinská ledová jeskyně u vesničky Dobšiná. A jak už název napovídá, jeskyně je kouzelným krajem ledu. Takže pokud Vaše děti milují Ledové království, Elsu, Annu či sněhuláka jménem Olaf, návštěva jeskyně pro ně bude nezapomenutelným zážitkem.

Pokud budete hledat ve Slovenském ráji místo ke koupání či lenošení, abyste si po vydatné turistice odpočinuli, vyzkoušejte vodní nádrž Klauzy. Dokonalou relaxaci Vám poskytnou i břehy vodní nádrže Palcmanská Maša v obci Dedinky. Tato největší vodní nádrž Slovenského ráje pro Vás bude také ideálním výchozím bodem pro další toulky po národním parku.

Slovenský raj je díky svému nespočetnému množství přírodních krás tím správným místem pro aktivní dovolenou. Vydejte se sem na túry a obdivujte, co příroda vytvořila. Připravili jsme pro Vás tipy na výlety ve Slovenském ráji. Naplánujte si svou dovolenku už teď. Nabízíme Vám kvalitní ubytování v blízkosti Národního parku Slovenský raj. Rezervujte si ho na stránce ubytování Slovenský raj či ubytování Dedinky na našem portálu. Ze široké nabídky si jistě vyberete. K dispozici jsou možnosti pro rodiny s dětmi i ubytování pro turisty. Rezervujte si Vaši dovolenku ve Slovenském ráji už dnes.

Národní park Muránska planina pokrývá západní část Slovenského rudohoří. Řadíme ho mezi nejmladší národní parky na území Slovenské republiky. Cílem jeho zřízení byla ochrana Muránské planiny. Národní park zasahuje do oblasti okresů Revúca, Brezno a Rimavská Sobota. Jeho rozloha je 20 318 ha, ochranné pásmo je na ploše 21 698 ha. Turisté si přijdou na své díky značeným turistickým stezkám a naučným trasám, které mají délku až 300 km.

Území bylo vyhlášeno národním parkem od 1. října 1997, přičemž jeho správa sídlí ve městě Revúca. 86 % jeho území pokrývají lesy. Tak jako každý národní park, i Muránska planina má svá „nej“, která jsou lákadlem nejednoho návštěvníka. Nejvyšším bodem národního parku je vrchol Stolice v nadmořské výšce 1 476 m n. m. Najdete zde taktéž nejníže položenou kleč našeho území, která roste ve výšce 750 m n. m.

Klima Muránské planiny

Díky tomu, že se území národního parku nachází v mírném klimatickém pásmu, nestetkáváme se zde s extrémními teplotními výkyvy. Většina území spadá do oblasti s chladným horským klimatem. Ochranné pásmo má místa s mírně teplou oblastí, nejnižší jižní části mají typ mírně chladného horského klimatu, zatímco pro vrcholové části je typické studené horské klima. Průměrné teploty vzduchu v lednu dosahují hodnot -6 až -7 °C, teploty v červenci se pohybují na hranici 11,5 až 13,5 °C. Ročně na území spadne přibližně 1 000 až 1 400 mm srážek. Co se týče sněhové pokrývky, ta se na území drží přibližně 140 až 160 dní v roce, přičemž maximální výška místy přesahuje i 75 cm.

Jádro národního parku tvoří vápencová a dolomitová planina. Tyto nerosty jsou charakteristické tím, že snadno podlehnou procesu zkrasovění. Zejména díky tomu je Národní park Muránska planina plný rozličných povrchových i podzemních krasových jevů. Do dnešní doby bylo objeveno více než 500 jeskyní a propastí, přičemž více než 250 jeskyní není veřejnosti zpřístupněno. Bobačka, což je nejrozsáhlejší z tamních jeskynních systémů, má délku více než 5 km a pyšní se bohatou sintrovou výzdobou. Dále se na území parku nacházejí nejrůznější soutěsky, skalní věže a jehly, škrapy, krasové jámy i skalní brány.

Jaké rostliny a živočichy najdete v Národním parku Muránska planina?

Území národního parku je mimořádně bohaté na rozmanitost živočišných i rostlinných druhů. Flóra Národního parku Muránska planina zahrnuje mnohé rostliny. Od náročnějších teplomilných druhů přes subalpínské po alpínské druhy. Dosud zde bylo objeveno a popsáno více než 1 400 druhů rostlin. Většinu území pokrývají lesy. Zatímco v minulosti převládaly bukové a jedlobukové, dnes je to již směs. Od jihu se táhnou vápnomilné bučiny, přecházejí do lipojavorových a teplomilných dubových lesů. Náhorní části planiny jsou pokryty převážně bukovými, jedlobukovými lesy, taktéž se přimíchává smrk. Pro severní části je typické pokrytí smrčinami a smíšenými smrkovobukovými lesy. Na skalních hřebíncích zůstaly zachovány reliktní borovicové i modřínové lesy.

Muránska planina je domovem několika chráněných a vzácných druhů dřevin (tis červený, jeřáb Hazslinszkého, jeřáb mišulkový, zimolez alpský), kleče (borovice kleč) a bylin (okrotice červená, okrotice bílá, střevíčník pantoflíček, kruštík pontický, kandík psí zub). Kolorit oblasti je doplňován podhorskými loukami a pastvinami, některé z nich jsou již také velmi vzácné a ohrožené. Cenné přírodní společenstvo je dotvářeno vegetací skal a strmými svahy. Právě na nich se nachází nejvzácnější rostlina území, kterou je lýkovec muránský. Je vzácným pozůstatkem ještě z dob třetihor. Asi nejvíce ohrožená jsou mokřadní společenstva. Ta jsou domovem skvostů naší přírody (například upolínu nejvyššího nebo prvosenky pomoučené) a mají výrazný vplyv pro zdravé fungování krajiny. Zajímavými rostlinami, které zde žijí, jsou tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá. Obě jsou masožravé.

Fauna Národního parku Muránska planina pokrývá i některé dnes již ohrožené a vzácné druhy živočichů. V lesích se ukrývá medvěd hnědý, vlk obecný, kočka divoká a rys ostrovid. Čisté horské potoky jsou domovem mnoha ryb, dokonce i některých původních druhů a taktéž našeho vzácného predátora – vydry říční. Není ale jediná, která na vodní živočichy číhá. Spolu s ní si na nich pochutnává vzácný čáp černý. Z ptactva, které našlo své místo hnízdění právě na Muránské planině, zmíníme orla skalního, sokola stěhovavého, kulíška nejmenšího, sýce rousného či ohroženého tetřeva hlušce. V jeskynních systémech zimuje 23 druhů netopýrů. Zajímavé jsou i počty dosud nalezených obratlovců (více než 270 druhů) a bezobratlých (více než 2 700 druhů). Endemity Muránské planiny jsou brouci běžec a sněhulčík, ale taktéž chvostoskok jarva obyčajná a vázaná dřepčík.

Tipy na výlety

Zajímavými tipy na výlety jsou naučné stezky, například Stožky (13,5 km), Jakuba Surovce (4 km), Tŕstie (6 km) nebo stezka s nejoriginálnějším názvem – Poďte s nami za sysľami (6,3 km). Jinak, ti sysli. Právě Syslovisko Biele vody je jednou z největších atrakcí národního parku. Přibližně od března zde můžete sledovat jednu z největších slovenských kolonií sysla obecného. Přestože za běžných okolností je to velmi plaché zvíře, ti zdejší jsou na přítomnost člověka zvyklí. Dokonce až tak, že v dobách začátku sezóny, kdy jsou ještě vyhladovělí, přijímají potravu přímo z Vaší ruky. Nabídněte jim mrkev, slunečnici, jablko, červenou řepu, oves, ječmen či vlašské ořechy. Sysli si pochutnají a Vy budete mít zážitek. A to jak děti, tak i dospělí. Navštivte také Lesnický skanzen Vydrovo, Muránský hrad či Chmarošský viadukt v Telgártu.

Možností výletů je mnoho. Abyste k nim byli co nejblíže, zarezervujte si ubytování v okolí Národního parku Muránska planina, například na stránce ubytování Slovenské rudohoří. Je na Vás, s kým přijdete, či kam půjdete. Důležité je užít si výlet, vnímat krásy přírody a myslet na to, že národní park je naše nejvýznamnější přírodní dědictví. Chovejte se k přírodě pozorně, s pokorou a respektem. Dbejte na její ochranu a vštěpujte už odmalička dětem lásku k živému, rostlinkám i živočichům. Příroda Vám za to poděkuje.