Hrady Tichý Potok

Je jen málo případů, kdy se snoubí přírodní bohatství s tím kulturním. Jeden z nich je na Spiši, jednom z nejznámějších a nejnavštěvovanějších regionů Slovenska. A nejde jen o slovenský, ale o evropský unikát. Spišský hrad. Jeden z největších v celé Evropě.

Hrad je díky své majestátnosti nemožné přehlédnout. Uvidíte ho zdaleka, už od dálnice. Pod ním leží městečko Spišské Podhradí, které je proslulé svou katedrálou a kněžským seminářem. Spišský hrad stojí na místním travertinovém vrchu a se svou rozlohou přes 40 000 metrů čtverečních je jedním z největších v celé Evropě.

Celé hradní bradlo je dokonce národní přírodní památkou. A samotný hrad je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Travertinová kupa, na které hrad stojí, má vynikající strategické postavení. Tyčí se totiž až 200 metrů nad okolním terénem a závěrečné metry jsou téměř kolmé. V minulosti byla travertinová bradla velkou překážkou pro nepřátele. Hradiště bylo obýváno již v dávné době starými kulturami, dokonce ještě v době před naším letopočtem. Období od desátého do třináctého století znamenalo pro hrad velký rozmach. Kvůli útokům ze strany Tatarů vyvstala naléhavá potřeba obranného hradu. Jako první byla postavena mohutná majestátní věž, která byla zničena zemětřesením. Ve 13. století byla postavena její nástupkyně, věž, která stojí dodnes.

V tomto období byl na hradě čilý stavební ruch. Paradoxem je, že hrad vzkvétal i navzdory ničivým mongolským vpádům v roce 1241. O století později došlo k dalšímu rozšíření hradu. Nádvoří s rozměry 150 x 60 metrů bylo na své poměry mimořádně prostorné. Spodní mohutné nádvoří, díky kterému má hrad tak velkou rozlohu, začalo být postupem času na obtíž. Bylo zbytečné mít zde hlídky a bránit tak velké území. Proto se postupem času začalo využívat téměř výhradně k hospodářským účelům.

Hradu vládly nejznámější panovnické rody. Za zmínku stojí Thurzovci, Zápolští a Čákovci. Postupem času začal hrad pustnout a poslední roli sehrál během povstání. Sídlila zde císařská vojska, která hrad později opustila. Hřebíčkem do rakve hradu byl požár v roce 1780. Hrad poté chátral, což trvalo až do roku 1945. Na rekonstrukci si však musel ještě nějakou dobu počkat. Záchranné práce na hradě započaly až v roce 1961.

Prohlídka hradu je zajímavá pro každého. Hradní věž, mučírna, expozice dobových zbraní nebo procházka dolním nádvořím nabízí široké spektrum toho, co můžete vidět. Bylo by škodou vynechat i atrakce v okolí, katedrálu svatého Martina ve Spišské Kapitule či historickou Levoču.

Nejvýhodnější ubytování s nejlepším přístupem na Spišský hrad najdete ve Spišském Podhradí nebo nedaleké Žehře, která se pyšní kostelíkem zapsaným rovněž na seznamu UNESCO. Na výběr budete mít především z ubytování v soukromí, ale najdete i cenově dostupné a příjemné penziony. Poznejte naše evropsky známé unikáty a vydejte se poznávat taje Spiše.

Severovýchod Slovenska hraničící s Polskem by málokdo tipoval na místo, kde můžete najít zajímavé hrady. Přesto pro Vás máme tip na výlet i v této oblasti. Pokud se vydáte poznávat krásy Pienin či divokého Dunajce, navštivte město Stará Ľubovňa. Nad ním se tyčí známý Ľubovnianský hrad.

V minulosti, kdy ještě neexistovalo Slovensko, se mezi naší vlastí a okolím obchodovalo podobně jako dnes. Uhry a Polsko byly významnými partnery a jedna z nejvýznamnějších obchodních cest té doby vedla pod nynějším Ľubovnianským hradem. Ten vznikl jako strážní hrad, který zajišťoval obranu a bezpečnost cesty. Vybudován byl kolem roku 1280 manželem dcery uherského krále Bély IV.

Hrad si zpočátku prošel trnitým vývojem. Jeho majitelé se střídali takříkajíc jako na běžícím pásu; stávalo se, že ho určitý rod ovládal jen čtyři roky. Navzdory této nestabilitě se Ľubovnianský hrad zapsal do historie velkými písmeny. Polsko se s Uhrami dohodlo na míru, jelikož Uhry měly zájem rozšířit svou říši směrem k Dalmácii a Benátsku. Boje s Polskem je zbytečně oslabovaly, proto byl mír nejlepší cestou. Navíc Polsko Uhrám půjčilo peníze na dobývání nových území, proto potřebovalo záruku. A tak se v roce 1412 dostal Ľubovnianský hrad spolu s dalšími 16 spišskými městy do polské zástavy.

Období pod polskou nadvládou trvalo od roku 1412 až do roku 1769. Hrad tehdy osídlovali polští starostové zastupující zastavené území. Pro hrad šlo o výrazný přínos. V té době zaznamenal největší přestavby, podíl na tom měl i hradní požár z roku 1553. Král Zikmund August nařídil rozsáhlou přestavbu na renesanční pevnost. Zajímavostí je, že v té době byl na hradě vybudován nejmodernější bastion, obranná bašta. Jistou dobu byly na hradě uloženy i polské korunovační klenoty.

Polská nadvláda nad hradem skončila až v roce 1772 během panování Marie Terezie. Nejvýznamnějším rodem posledního období a zároveň posledním majitelem hradu byl rod Zamoyských v letech 1883 až 1945.

Jak je to s hradem dnes? Část hradu je v původní podobě, část jako zřícenina. Nudit se zde tedy rozhodně nebudete. V zachovalé části se nachází muzeum, ve kterém budete mít možnost vidět expozice dobového nábytku, zbraní či výstavní místnost. Přímo pod hradním bradlem leží další zajímavost – Muzeum lidové architektury. Na vlastní oči tak uvidíte, jak se žilo nejen šlechticům, ale i jejich poddaným.

Stará Ľubovňa nabízí v oblasti nejširší možnosti ubytování. Na své si přijdou i náročnější, kteří mají rádi příjemné hotely, ale i ti, kteří preferují levné ubytování. Dostatek ubytování v soukromí, ubytoven a chat Vás přesvědčí, abyste pod Ľubovnianský hrad zavítali i Vy.