Hory Trstené

Sivý vrch je impozantní skalnatý štít Západních Tater. Přístupný je z Bobrovecké doliny na Liptově nebo z vesnic Zuberec či Huty na Oravě. Díky svému skalnatému povrchu je považován za jeden z nejkrásnějších vrcholů této části Tater.

Sivý vrch leží v nadmořské výšce 1 805 m n. m. Pyšní se vápnomilnou flórou. Najdeme zde přes 500 druhů rostlin, z nichž některé jsou skutečně vzácné, neboť se nevyskytují nikde jinde na Slovensku. Rostou zde například hvozdíky, šafrán, ale i hořce. Geomorfologická skladba a členitý reliéf dělají ze Sivého vrchu ráj pro botaniky.

Pokud se na Sivý vrch vydáte z oravské strany, zabere Vám to méně času. Z obce Huty Vám bude trvat cesta na vrchol přibližně 2,5 hodiny. Svou túru začněte od hájovny pod Bielou skalou, která je výchozím bodem mnoha tras Západních Tater.

Strmým stoupáním se dostanete k bradlům nad Hutnianským sedlem. Zde možná objevíte podle legendy skrytý Jánošíkův poklad. Pokud ho i nenajdete, nevadí. Pokladem pro Vás budou výhledy na všechny světové strany, protože cesta na Sivý vrch dále vede po hřebeni. Na této trase budete míjet Radové skaly. Zajímavý přírodní úkaz, který připomíná lidské postavy. Až na vrchol Sivého vrchu překonáte převýšení přes 1 000 výškových metrů.

Alternativní výstup na Sivý vrch je z liptovské strany z obce Bobrovec, respektive Jalovec. Z parkoviště od Bobrovecké vápenice se vydáte nejprve po asfaltce. Hned na začátku můžete obdivovat skalní stěny vrchů Mních a Sokol. Turistická značka Vás dále povede k Chatě pod Náružím. Té si Bobrovčané velmi cení, protože ji postavili vlastníma rukama místní brigádníci a přispěla na ni snad každá rodina v Bobrovci. Dnes je ve správě obce a střídají se v ní chataři. Tato trasa je o něco delší. Na Sivý vrch vystoupáte přibližně za 4 hodiny. Cestou dolů můžete ještě udělat okruh přes vrch Babky (1 566 m n. m.), populární zejména u fotografů kvůli panoramatickým výhledům.

V obou případech túru zvládnou již mírně pokročilí turisté, pro malé děti však takový výlet není úplně vhodný kvůli délce trasy, strmým úsekům, sypké hornině na vrcholu a v případě výstupu z oravské strany i kvůli několika řetězům. Nezapomeňte proto na pevnou obuv, dostatek tekutin a před túrou si určitě zkontrolujte předpověď počasí. V dešti se na stezkách velmi smýká a úseky mohou být nebezpečné. Během slunečného počasí se však nebudete moci vynadívat na okolní krásy.

Majestátní Sivý vrch je dominantou Západních Tater a oblíbenou destinací pro turisty. Pokud jste milovníci turistiky, připravili jsme pro Vás další tipy na vrcholy v Tatrách. Rozhodně se Vám vyplatí strávit dovolenou v této lokalitě. O ubytování se postará náš portál. Nabízíme Vám kvalitní ubytování v Západních Tatrách, určitě najdete i ubytování v blízkosti lokality Sivý vrch. Ať už hledáte chaty, apartmány nebo penziony, na naší stránce si máte z čeho vybírat.

Čerenová skala nad obcí Liptovská Anna představuje jeden z nejpůsobivějších vyhlídkových bodů v regionu Liptov, který návštěvníkům otevírá dechberoucí panoráma Liptovské Mary a okolních pohoří z monumentální skalní plošiny.

Lokalita se nachází nad obcí Liptovská Anna, v okrese Liptovský Mikuláš, na jižním okraji Chočských vrchů. Samotná skála je ve skutečnosti stolová hora s rozlehlou a relativně rovnou vrcholovou plošinou, která je zakončena strmým, několik desítek metrů vysokým skalním srázem. Výstup na vrchol vede přes malebné louky a strmější lesní úseky, přičemž odměnou za vynaloženou námahu je unikátní pohled na vodní hladinu Liptovské Mary, hřeben Nízkých Tater, část Západních Tater a Choč. Na vrcholu je osazen dřevěný dvojkříž, který dodává místu pietní a symbolický charakter, a lavičky, které zvou k delšímu pozorování okolní krajiny. Díky své poloze a orientaci je Čerenová skala oblíbeným místem zejména během východů a západů slunce, kdy světlo vytváří na skalních stěnách a hladině přehrady neopakovatelné barevné divadlo. Celý prostor si zachovává přírodní ráz bez výrazných zásahů infrastruktury, což ocení zejména turisté hledající únik z rušných horských středisek do ticha liptovských vrchů.

Co zde můžete najít?

Na vrcholu najdete prostornou skalní plošinu s dřevěným dvojkřížem a lavičkami k odpočinku. K dispozici jsou informační prvky označující směr k významným vrcholům v panorámatu a několik upravených vyhlídkových míst na okraji útesu. Přístupová cesta z obce je značená a vede kolem ruin historického kostelíka, který dotváří atmosféru lokality.

Pro koho je místo vhodné?

Lokalita je ideální pro středně zdatné turisty a rodiny se staršími dětmi, které zvládnou krátké, ale intenzivní stoupání v lesním terénu. Vyhledávají ji zejména fotografové krajiny a milovníci ticha, kteří preferují méně frekventované trasy Chočských vrchů před hlavními turistickými tepnami Tater. Pro bezpečný pohyb na skalní plošině se vyžaduje opatrnost, zejména u okrajů útesu, a pevná turistická obuv vhodná do nerovného terénu.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo na úpatí vrchu v obci Liptovská Anna si můžete prohlédnout malebnou zříceninu románsko-gotického kostelíka svaté Anny. V blízkém dosahu se nacházejí populární Prosiecka a Kvačianska dolina, které patří k nejkrásnějším soutěskám na Slovensku, nebo unikátní archeologická lokalita Havránok nad Liptovskou Marou. Pro relaxaci po túře jsou k dispozici termální bazény v Bešeňové nebo aquapark Tatralandia u Liptovského Mikuláše.

Baníkov je se svou výškou 2 178 m n. m. nejvyšším vrcholem v hlavním hřebeni Západních Tater. Nachází se v Žilinském kraji nad Žiarskou, Roháčskou, Bobroveckou a Jaloveckou dolinou. Ze severní strany jeho svahy sestupují směrem do Spálené doliny. Jeho poloha zasahuje do okresů Liptovský Mikuláš a Tvrdošín.

Tento majestátní vrchol je někdy označován také jako „král Roháčů“ či „zrádný krasavec“. Pokud se na něj turisté vydají přes Tři kopy, ocitnou se na nejnebezpečnější túře Západních Tater. Bohužel za krásný výhled z vrcholu každý rok průměrně jeden turista zaplatí životem. I z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme přechod přes Baníkovské sedlo, který se řadí k těm poměrně nenáročným.

Výstup na Baníkov je možný z několika směrů, při plánování však pamatujte na každoroční uzávěru turistických stezek TANAPu, která většinou platí od listopadu do poloviny června. Od Žiarské chaty půjdete po zelené turistické značce. Po žluté a červené turistické značce se vydáte z Roháčské doliny přes Baníkovské sedlo. Po červené turistické značce půjdete buď z Pachole, nebo ze Tří kop. A napokon ještě kombinací žluté, modré a červené turistické značky vyrazíte z obce Jalovec přes dolinu Parichvost.

Pokud se na kopec vydáte z oravské strany, a tedy z Roháčské doliny, doporučujeme Vám udělat si zastávku u Roháčského vodopádu. Ten budete mít po cestě ve výšce 1 340 m n. m. a rozhodně Vám nabídne ideální místo pro mírné vydýchání či příjemné zchlazení během horkého léta.

Po výstupu na vrchol budete mít krásný výhled na dominanty Oravy, Liptova a Tater. Uvidíte Babí horu, Ďumbier, Oravskou přehradu, ale i Liptovskou Maru. Vyplatí se chvíli zde posedět, nechat se pohladit paprsky horského slunce a vnímat energii, kterou Vám okolní příroda dá plnými doušky.

Túra nepatří mezi nejnáročnější, rozhodně však přípravu nepodceňte a dopředu si nastudujte, která trasa je pro Vás nejvhodnější. Například cestu přes vrcholy Ostrý Roháč a Tři kopy doporučujeme jedině turistům s dobrou kondicí a zkušenostmi. Některé cesty jsou také naprosto nevhodné za špatného počasí. Obecně je nutná kondice a při sestupu dolů „silné nohy“, aby nebyl pro kolena příliš bolestivý. Když však cestou nahoru nebo i dolů uvidíte okolní nádheru, budete mít chuť pokračovat ještě dál a zdolat i nějaký další kopec, dolinu či údolí. To není žádný problém, zarezervujte si ubytování v okolí Baníkova a vychutnávejte si kouzlo Západních Tater například celý prodloužený víkend. Zda to bude na stránce ubytování Liptov nebo ubytování Orava, necháme na Vás. Hlavně přijeďte a užijte si perfektní výlet.

Během túry v Západních Tatrách určitě okamžitě rozpoznáte horu Tri kopy. Tyčí se do výšky 2 163,3 m n. m. a kromě toho, že je výrazná, je i velmi snadno identifikovatelná díky třem samostatným skalním vrcholům. Ty mají minimální výškové rozdíly, avšak poměrně hluboká sedla a časovou vzdálenost přibližně 5 minut. Hora Tri kopy zasahuje do dvou malebných regionů – na Liptov a na Oravu. Katastrálně spadá na území okresů Liptovský Mikuláš a Tvrdošín.

Na vrcholu každého cípu Tří kop Vás čeká úžasný výhled na oba regiony, ve kterých hora leží. Výstup až nahoru však vůbec není jednoduchý a pořádně prověří Vaši kondici. Masiv je totiž místy dosti exponovaný a přechod je i pro zkušeného turistu náročný jak fyzicky, tak technicky. Střídají se pasáže volného lezení s úseky zajištěnými řetězy. Výstup zkrátka v žádném případě není radno podcenit, ale je třeba si ho pořádně naplánovat – s čistou hlavou, odpočatým tělem a kvalitními turistickými botami.

Vrcholem vede červená turistická značka. Táhne se od Sivého vrchu po Pyšné sedlo. Výchozím bodem túry z liptovské strany je Žiarska dolina. Nachází se v ní jediná celoročně otevřená horská chata na území Západních Tater. Z opačné, oravské strany, turisté startují od chaty Zverovka. Nahoru na vrchol se dostanete přechodem ze Smutného sedla i z hory Baníkov. Záleží samozřejmě na trase – jak cestou nahoru, tak i dolů je možné naplánovat si trasu i kolem Roháčských ples. Tri kopy se často lezou v kombinaci právě s již zmíněným Baníkovem.

Výstup je náročný, túru je vhodné začít hned ráno. Abyste to neměli s přesunem z domova příliš zdlouhavé, zarezervujte si ubytování v blízkosti hory Tri kopy, například na našich stránkách ubytování Žiar nebo ubytování Zuberec. Kromě toho, že se už ráno probudíte v krásném prostředí, nabízí okolí mnoho dalších lákadel, která můžete vyzkoušet během dalších dní. Když už jste totiž na Liptově nebo na Oravě, nevyplatí se přijet jen na noc. Celoročně zde totiž najdete vše, co k perfektnímu odpočinku patří – vodní nádrže v létě, skvělá lyžařská střediska zase v zimě. A samozřejmě během každého ročního období perfektní hory určené pro turisty začátečníky i zkušené horolezce.

Brestová je turisticky velmi oblíbený vrchol ležící na hlavním hřebeni Roháčů v Západních Tatrách. Tyčí se do výšky 1 902,7 m n. m. a v některých zdrojích ho můžete najít pod názvem Malá Brestová. Zasahují sem katastry obcí Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Vypíná se západně od Salatínské doliny, jižně od doliny Dlhá jama a východně nad známou Bobroveckou dolinou, v povodí řeky Váh.

Brestovou má většina návštěvníků spojenou s perfektním lyžováním. Právě na východním svahu Brestové, v Salatínské dolině, se nachází vyhlášené lyžařské středisko Zverovka – Spálená. Zde čeká perfektní vyžití na lyžaře začátečníky i profesionály. Brestová však nepochybně patří mezi oblíbené turistické cíle i mimo lyžařskou sezónu.

Turisté si výstup na Brestovou často kombinují s túrou po Roháčské hřebenovce Spálená – Salatín – Brestová. Brestová se nachází na hlavním hřebeni, ten následně pokračuje dále na vrch Baníkov, případně na druhou stranu do Hutianského sedla. Výstup na Brestovou se výborně kombinuje rovněž s jízdou lanovkou.

Jedna z nejoblíbenějších tras na Brestovou vede po červené turistické značce z obce Kvačany, následně pokračujete přes Hutianské sedlo a Sivý vrch. Po červené turistické značce projdete i z vrchu Baníkov přes vrch Salatín. Při plánování túry však myslete na zimní uzávěru, která platí v období od 1. 11. do 14. 6. Ve zbývajících ročních obdobích však túru rozhodně doporučujeme. Odměnou za výstup na vrchol Vám bude panoramatický výhled do Roháčské doliny a na severní stranu Roháčského hřebene.

Naplánujte si výstup na tento krásný vrchol Západních Tater. Zarezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Brestová, ideálně v blízkosti některého z výchozích bodů túry. Posloužit Vám k tomu mohou naše stránky ubytování Kvačany nebo ubytování Zuberec. Zabalte si batoh a vyrazte za dobrodružstvím. Stačí Vám kvalitní turistické boty, láhev s vodou a chuť strávit den v přírodě.

Na polsko-slovenské státní hranici se majestátně tyčí vrch Volovec. Na slovenské straně zasahuje do okresů Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Je součástí pohoří Západní Tatry a patří mezi nejoblíbenější štíty Roháčů. Se svou výškou 2 063 m n. m. ho řadíme k těm vyšším vrchům, avšak ze všech dvoutisícovek je asi nejsnadněji dostupný. Túra je krásná, mírně náročná, podtržená nádhernými výhledy do okolí, které nenechají nikoho chladným. Uvidíte jak slovenskou, tak polskou stranu Západních Tater.

Z jeho vrcholu se Vám naskytne čarokrásný panoramatický výhled. Záleží však samozřejmě na počasí, co všechno uvidíte. Budou to vrcholky Deravé, Barance, Plačlivého, Kasprovského vrchu, Ostrého Roháče, Spálené, Brestové či přímo Vysoké Tatry? Cestou k Ťatliakově chatě, která je jedním z výchozích bodů na vrchol Volovce, projdete i naučnou stezkou Roháčská plesa. Pohled na ně také patří mezi okouzlující. Samotná Roháčská plesa uvidíte taktéž i z vrcholu Volovce, když se zahledíte směrem do Smutné doliny.

Kromě zmíněné Ťatliakovy chaty se na Volovec dostanete i od Chaty Zverovka, následně dále do Roháčské doliny. Další možností je cesta po červené turistické značce. Půjdete po hřebeni ve směru z Plačlivého nebo z Hrubého vrchu. Červená trasa je považována za nejsnadnější výstup. Můžete to zkusit i z Oravic. Tam se budete muset nechat vést modrou turistickou značkou.

Na túru budete potřebovat kvalitní boty, sportovní oblečení, láhev s vodou, dobrou náladu, hodně energie a čistou mysl. To poslední přichází spolu s odpočinkem, který nejlépe načerpáte vydatným spánkem. Zarezervujte si tedy ubytování v okolí vrchu Volovec, lépe se Vám bude šlapat do kopce hned zrána. Zkuste kliknout na stránku ubytování Zuberec nebo ubytování Oravice, určitě pro sebe najdete vhodné nocleh.

Když se řekne „Chopok“, většina lidí bez váhání odpoví „Jasná“. Tento třetí nejvyšší vrchol (2 023,6 m n. m.) Nízkých Tater však nabízí mnohem víc než jen skvělé lyžování na upravených sjezdovkách. Nachází se v geomorfologickém podcelku Ďumbierské Tatry na hlavním hřebeni na hranici Žilinského a Banskobystrického kraje, na rozhraní okresů Brezno a Liptovský Mikuláš.

Chopok bývá často jen přestupní stanicí před dalším pokračováním túry. Nejčastější kroky turistů z něj vedou na Ďumbier a k Chatě M. R. Štefánika, následně s pokračováním přes Králičku do sedla Čertovica. Hlavní vrchol se nachází nad Kamennou chatou pod Chopkem. Má však také druhý, vedlejší vrchol, a to západně od rotundy.

Právě v jeho blízkosti se nachází meteorologická stanice. Její měření, která začala 1. prosince 1954, poskytují nejen turistům zajímavé informace. Díky ní víme, že průměrná roční teplota na vrcholu dosahuje pouze -1,1 °C. Maximální teplota 22 °C byla naměřena 9. srpna 2013 a minimální -31,5 °C nebyla překonána od 17. ledna 1963. Chopok je navíc považován za jedno z největrnějších míst na Slovensku. Průměrná rychlost větru dosahuje 9,3 m/s, 14. dubna 1988 byla naměřena dokonce rychlost 51 m/s, což je v přepočtu více než 180 km/h.

Chopok je turisticky vyhledávaný vrchol v létě i v zimě, za což vděčí nejen svému panoramatickému výhledu, ale také dobré dostupnosti. Až pod samotný vrchol se mohou turisté pohodlně vyvézt lanovkou jak ze severní, tak i z jižní strany. Zmiňovaný kruhový výhled zahrnuje řadu pohoří středního i severního Slovenska, vrcholy Nízkých Tater a samozřejmě také Vysoké Tatry. Pokud Vám bude počasí přát, uvidíte dokonce i Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy, Stolické vrchy, Oravské Beskydy s Pilskiem a Babí horou, Oravskou Maguru, Kriváňskou Fatru, Vtáčnik i maďarský Kékes.

Nejmenší turisté mají Chopok v oblibě díky drakovi Demiánovi. Impozantní socha z dílny uměleckého kováře Vladimíra Eperješiho zobrazuje nejmocnějšího strážce demänovských pokladů. Oči má vykládané polodrahokamy a šupiny jsou ručně kované. Jeho hlavy chrlí oheň i dým a v hrdle jedné z nich se nachází měděný zvoneček. Když ho rozezníte, přivoláte si štěstí. Ať už je to legenda nebo skutečnost, stojí za to to alespoň vyzkoušet. Vydejte se na rodinnou dobrodružnou Dračí cestu na Chopok a pomozte malému dráčkovi najít šťastný konec příběhu o dracích. Během dobrodružství Vás bude provázet deník a na konci cesty čeká šikovné děti odměna. A pokud na pohádkové draky nevěříte, zkuste se lépe podívat na neobvyklou hromadu kamenů na vrcholu. Nepřipomínají Vám spícího draka?

V zimě patří svahy Chopku mezi velmi kvalitní lyžařské terény na Slovensku. Podle toho, na které straně Chopku se nacházíte, si můžete vybrat středisko, ve kterém si užijete lyžování. Severní strana nabízí střediska Biela púť, Otupné a Záhradky, jižní strana pak střediska Srdiečko a Kosodrevina.

Přístup na Chopok je velmi dobrý. Nejjednodušší je nastoupit na kabinovou nebo sedačkovou lanovku a vyvézt se až nahoru. Od lanovek však vedou také turistické trasy. Po modré turistické značce se vydáte z Demänovské doliny přes Lukovou, výstup začíná u oblíbeného Vrbického plesa.

Po zelené turistické značce můžete vyrazit z rekreačního střediska Tále a z Trangošky, následně po žluté turistické značce až na vrchol. Po červené turistické značce se na Chopok dostanete buď ze západu po hlavním hřebeni od Derešů, nebo z východu po hlavním hřebeni od Ďumbiera. Žlutá turistická značka vede od Táľů přes Dereše.

Horské slunce, výhledy do krajiny a dobrá dostupnost. To vše platí pro vrchol Chopok. Pokud jste ho ještě nenavštívili, možná stojí za to to změnit. Ať už v létě nebo v zimě, pěšky nebo lanovkou, sami nebo s přáteli, to už záleží jen na Vás. Pokud plánujete v oblasti zůstat déle, můžete využít nabídku ubytování v okolí Jasné nebo v okolí Brezna, která nabízí různé možnosti přenocování v regionu.

Ďumbier, který se tyčí do výšky 2 045,9 m n. m., je nejvyšším vrcholem Nízkých Tater. Je součástí centrální části geomorfologického podcelku Ďumbierské Tatry. Tvoří hranici Žilinského a Banskobystrického kraje a zasahuje do katastrálních území Brezno, Liptovský Ján a Horná Lehota.

Túra na Ďumbier patří mezi nejkrásnější, které lze na Slovensku podniknout. Vydat se na ni mohou klidně i rodiny s dětmi, ovšem v tom případě je třeba počítat s celodenním šlapáním. To samo o sobě není náročné, ale je nutné mít na paměti, že celkově musíte překonat přibližně 1 000 výškových metrů. Zajímavým zpestřením a v neposlední řadě i usnadněním výstupu je využití lanovek či přestávka na oblíbené horské Chatě M. R. Štefánika či Kamenné chatě pod Chopkem.

Na Ďumbier vedou trasy po čtyřech turistických značkách. Po modré trase půjdete z Liptovského Jána a následně kolem Štefánikovy chaty. Po žluté trase půjdete z Mýta pod Ďumbierom rovněž kolem chaty generála Štefánika, nebo z obce Vyšná Boca přes Králičku. Po zelené trase půjdete z Demänovské doliny – Lúček přes Širokou dolinu nebo z rekreačního střediska Tále a Trangoška kolem Štefánikovy chaty. No a nakonec ještě červená trasa, ta Vás povede Cestou hrdinů SNP po hlavním hřebeni, z východu ze sedla Čertovica kolem Štefánikovy chaty, ze západu od vrcholu Chopok přes Ďumbierské sedlo.

Po výstupu na vrchol si můžete pořídit turisty oblíbenou fotografii u dřevěného slovenského dvojkříže. Ten je zde jako symbol slovenské hrdosti, jelikož se v okolních horách odehrávaly boje SNP. Na jejich památku se u nedaleké Chaty M. R. Štefánika nachází také pomník padlým partyzánům. Odměnou za túru Vám bude zejména nádherný panoramatický výhled. Je možné pozorovat prakticky všechna pohoří středního a severního Slovenska. Uvidíte Tatry, Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy a Stolické vrchy. Za příznivých podmínek lze zahlédnout Oravské Beskydy s Pilskem a Babí horou, Oravskou Maguru, Vtáčnik, Krivánskou Fatru, Sitno a dokonce maďarský Kékes.

Na vrcholu Ďumbieru se na rozloze 2 043,76 ha rozprostírá národní přírodní rezervace Ďumbier, vyhlášená v roce 1973. Je součástí Národního parku Nízké Tatry a zahrnuje východní svahy Krakovy hole a Tanečnice, severní svahy Ďumbieru, vrchol Štiavnica a západní svahy Rovné hole.

Tak co, necháte se nalákat na tuto jedinečnou túru? Garantujeme Vám, že nebudete litovat a hned po návratu domů budete přemýšlet, kterou další trasu vyzkoušíte příště. Ďumbier je prostě srdcovka Slováků. Zarezervujte si na naší stránce ubytování v blízkosti Ďumbieru. Nezapomeňte si s sebou vzít turistickou obuv, lehké, ale odolné oblečení, batoh a můžete vyrazit za dobrodružstvím.