Hory Vikartovce

Kráľova hoľa je se svou výškou 1 946,1 m n. m. nejvyšším vrcholem Kráľovohoľských Tater. Patří mezi nejnavštěvovanější hory Nízkých Tater. Je otázkou, zda je to tím, že je již léta opředena pověstmi a opěvována básníky, nebo neskutečným výhledem, který se z ní naskýtá. Uvidíte z ní Spiš, Liptov, Horehroní, Vysoké Tatry a mnoho jiného, dokonce lze dohlédnout do Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a na Ukrajinu.

Kráľově holi se říká také „matka čtyř řek“. Vyvěrají pod ní totiž prameny největších slovenských řek, konkrétně Černého Váhu, Hnilce, Hornádu a Hronu. Na jejím vrcholu je od roku 1960 umístěn televizní a rozhlasový vysílač. Jeho stožár má výšku 137,5 m, antény rozhlasového vysílání jsou ve výšce 59 m. Signál pokrývá čtvrtinu území Slovenska.

Kráľova hoľa se pyšní jedním neuvěřitelným rekordem. Byly z ní pozorovány a zdokumentovány Apusenské vrchy v Rumunsku. To znamená, že byla zdokumentována vzdálenost pozorování více než 300 km. Jedná se o první pokoření tohoto rekordu na Slovensku, ale podle všeho i v rámci celé střední Evropy.

Tato známá hora je atraktivní jak v létě, tak i v zimě. V létě se to tam hemží turisty, cyklisty a běžci. Zajímavou akcí je trailrunningové podujetí Nízkotatranská stíhačka, ovšem na něj si troufnou jen kondičně velmi dobří běžci. V zimě zase není výjimkou potkat tam skialpinisty.

Na Kráľovu hoľu se dostanete jedině pěšky nebo na kole. Asfaltová cesta vede z obce Šumiac (přibližně 3 h), ale značené stezky vedou i z obcí Telgárt (červená značka nebo zelená značka přes vrchol Kráľova skala, přibližně 3,5 h), Liptovská Teplička (zelená značka, přibližně 5 h) a Spišské Bystré (modrá značka přes Smrečínske sedlo, přibližně 7 h). Turistická modrá značka vede přes Predné sedlo i z obce Šumiac a je ideální, pokud se chcete vyhnout asfaltce. Pokud si za trasu výstupu vyberete právě tu z obce Šumiac, přibližně v polovině cesty se můžete zastavit v Chatě pod Kráľovou hoľou.

Znáte známou větu: „Na Kráľovej holi stojí strom zelený.“? No jasně, vždyť kdo by ji neznal. Ale viděli jste ho na vlastní oči? On tam totiž opravdu je. Nebo není? Existuje jen jediný způsob, jak to zjistit. Přijít tam a osobně si to ověřit. Zarezervujte si pěkné ubytování u Kráľovy hole, například na stránce ubytování Šumiac nebo ubytování Telgárt, a vyrazte za dobrodružstvím.

Gerlachovský štít patří mezi největší dominanty Vysokých Tater. Není to jen díky jeho výšce 2655 m n. m., díky čemuž je to nejvyšší hora Slovenska, ale i díky jeho nezaměnitelnému vzhledu, nedotčené přírodě a turistickým možnostem. Pokud však chcete také patřit mezi šťastlivce, kteří tento majestátní štít pokořili, mějte na paměti, že výstup na něj je možný pouze v doprovodu horského vůdce.

Kdysi, ještě v 18. století, byl na základě měření nadmořské výšky stanoven za nejvyšší horu Kriváň, další nenapodobitelný tatranský gigant. V 19. století však Ľudovít Greiner určil za nejvyšší vrchol Vysokých Tater právě Gerlachovský štít a své prvenství si drží dodnes. Je součástí vrcholů, které tvoří známý Gerlachovský kotel – kotlinu, která byla údajně nejdříve navštěvována jen pytláky lovícími kamzíky. Za první známý výstup na Gerlach se považuje výstup Jána Stilla se společníky v roce 1834. První spolehlivě doložený výstup absolvovali vídenští vojenští mapéři v roce 1868.

Nejoblíbenější trasa výstupu vede od Slezského domu přes Velickou próbu, se sestupem přes Batizovskou próbu. Za nejatraktivnější trasu je však turisty považována Martinova cesta buď z Litvorového sedla, nebo z Polského hřebene a následně slaněním z Velického štítu. Ať už se na vrchol dostanete jakkoli, odměnou Vám budou dechberoucí výhledy na téměř všechna okolní pohoří a tatranské vrcholy. Malou a Velkou Fatru, Nízké Tatry, Kozí hřbety, Slovenský ráj a mnohé jiné budete mít jako na dlani. V případě příznivých povětrnostních podmínek dokonce uvidíte Kékes v Maďarsku, Lysou horu v Moravskoslezských Beskydech v sousedním Česku a rovněž mnohé polské a ukrajinské hory.

Znáte známá observatoře na Skalnatém plese a Lomnickém štítě? Původně se uvažovalo o tom, že jedno z nich bude umístěno právě na Gerlachu, a to poté, co zamítli jeho výstavbu na Slavkovském štítě. A to je jen jedna ze zajímavostí, Gerlachovský štít jich skrývá ještě mnoho. Nejvíce Vám však o nich řeknou vůdci, kterým se právě tento tatranský majestát stal druhým domovem.

Túru na Gerlach je třeba si pořádně naplánovat. Navrhujeme začít nalezením vhodného ubytování v okolí Gerlachovského štítu, které najdete právě na naší stránce. Výstup na Gerlachovský štít patří mezi životní zážitky, přejeme Vám při něm mnoho sil a šťastný návrat domů ve zdraví.

Predné Solisko je poslední vyvýšeninou Soliskového hřebene, jehož celková délka je 4 km. Soliskové sedlo ho odděluje od Mlynického Soliska. Soliskový hřeben je hranicí dělící dvě doliny, Mlynickou a Furkotskou. Je také rozvodnicí dvou úmoří, jelikož ze strany Furkotské doliny vody odtékají do Černého moře, ze strany Mlynické doliny zase do Baltského moře. Predné Solisko se tyčí ve výšce 2 117 m n. m. jako jeden z nejnižších a nejdostupnějších, ale o nic méně oblíbených vrcholů Vysokých Tater.

První zaznamenaný výstup se připisuje H. Rumpeltovi z roku 1906. Svůj název nese vrchol podle soliska pro krávy a ovce, které se pásly v okolních dolinách. Následně název převzal celý hřeben se všemi svými vrcholy i štěrbinami, zářezy, věžemi i kopami. Většina lidí si Predné Solisko okamžitě spojí s Chatou pod Soliskom. Ta stojí nedaleko konečné stanice vleku v nadmořské výšce 1 850 m n. m. Chata už má svá léta, avšak prošla značnou rekonstrukcí. Jako znak 10. výročí její přestavby zdobí vrchol Predného Soliska od roku 2013 dřevěný dvojkříž.

V minulosti byl na prodlouženém hřbetu Predného Soliska postaven první lyžařský vlek na Slovensku. S výstavbou se začalo v roce 1942, ukončena byla v roce 1943, v roce 1944 se na něm už svezli první lyžaři a v roce 1969 byl vlek zrušen. V té době byly na Predném Solisku tři sjezdovky, vysekané v kosodřevině. Koncem 50. let vyrazilo na sjezdovku první vozidlo pro úpravu tratě. Dnes lyžařům, ale i turistům slouží moderní a pohodlná sedačková lanovka.

Na jižním hřbetu Predného Soliska byl v roce 1927 postaven dřevěný skokanský můstek pro lyžaře. O rok později se zde již konaly mezinárodní lyžařské závody. V roce 1935 se zde dokonce uskutečnilo první mistrovství světa v severském lyžování, pro jehož účely byl můstek upraven pro delší doskok. Zaznamenaný rekord doskoku byl 76,5 m. Můstek byl však zničen během vichřice v roce 1941. Následně po opravě sloužil do roku 1960. O 10 let později se však rozhodlo, že dějištěm dalšího mistrovství světa bude Štrbské Pleso. Tehdy byl vybudován nový moderní můstek včetně komplexu lyžařských zařízení.

Predné Solisko se nachází přímo nad Štrbským plesem, jehož okolí je za příznivých povětrnostních podmínek dobře vidět. Kromě toho uvidíte i Kriváň, Mlynickou dolinu, vodopád Skok, Satan, Patriu či Končistou. Neskutečný výhled směrem do doliny se otevírá i během inverzí, kdy máte pocit, že je pod Vámi sněhobílá hustá vata.

Celoročně se na Predné Solisko dostanete směrem ze Štrbského Plesa (obce i jezera). Vede odtud značená turistická trasa, ale svou stanici zde má i lanovka. Ta je oblíbená zejména u rodin s dětmi. Její stanice se nachází pod skokanskými můstky a vyveze Vás k Chatě pod Soliskom. Vyrazit však můžete i ze Štrby, Tatranské Štrby nebo od Tří Studniček. Na výstup je třeba si vyhradit dostatek času a rozumně si rozložit síly. Možná se to nezdá, ale túra Vám dá zabrat, zejména pokud nemáte potřebnou kondici.

Pojďte i Vy objevovat krásy Vysokých Tater. Pokud si hned netroufáte na složité výstupy, začněte právě zde, na Predném Solisku. Zarezervujte si ubytování v okolí Predného Soliska, například na stránce ubytování Štrbské Pleso, a vyhraďte si na tuto lehkou túru, nebo spíše středně náročnou procházku, dostatek času. Věřte nám, nebudete litovat. A navíc, pokud jste fanouškem sociálních sítí, tolik „selfie pozitivních“ míst, která cestou na vrchol projdete, Vám bude za tu námahu určitě stát.

Je úžasné dosáhnout vrcholu Slavkovského štítu, který se nachází 2452 m n. m. ve Vysokých Tatrách nad Starým Smokovcem. Tento štít je jedním z nejvyšších zdolatelných vrcholů i bez horského průvodce nebo jakékoli horolezecké techniky.

Po cca 5:15 hodinovém výstupu po modré turistické značce si můžete užívat jedinečné pohledy do Malé i Velké Studené doliny, na masiv Lomnického štítu, Zbojnickou chatu i na Gerlachovský štít. Túra je náročná, má více než 1442metrové převýšení, proto je vhodná zejména pro lidi s dobrou kondicí, odhodláním a časem strávit celý den v horách. Túru si můžete usnadnit i pozemní lanovkou ze Starého Smokovce na Hrebienok, čímž získáte hodinu svého času k dobru.

První výstup na Slavkovský štít byl realizován již 11. června 1664. Z původní vícečetné skupiny se na vrchol dostali čtyři turisté, kterým túra trvala celkem tři dny. Zimní výstup byl realizován poprvé 15. ledna 1873 dvěma osobami. Tento štít si vzal svou první oběť v roce 1921, oběť byla českého původu.

Pokud jste odhodláni a láká Vás nádherný výhled ze Slavkovského štítu, určitě doporučujeme naplánovat si výlet mimo zimní uzávěru, která trvá od listopadu do června. Doporučujeme Vám vyhledat si také vhodné ubytování pro tuto celodenní túru – chaty Slavkovský štít, hotely blízko Slavkovského štítu nebo i ubytování v soukromí u Slavkovského štítu. S vyhledáním ubytování příliš neváhejte, abyste si zarezervovali právě takové, které bude splňovat všechny Vaše požadavky a kritéria.