Hory Východná

Ačkoli Kriváň není nejvyšší slovenskou horou, je asi nejznámější a díky jedinečné siluetě se stal symbolem naší země, který najdete i na slovenských euromincích. Tyčí se nad Nefcerskou, Kôprovou a Važeckou dolinou. Túra na Kriváň začíná na Štrbském plese nebo na Třech studničkách, přičemž na vrchol vede středně náročná trasa.

S výškou 2495 m n. m. je Kriváň desátým nejvyšším slovenským štítem a zároveň je to druhý nejvyšší přístupný bod ve slovenských horách. Jižní a jihozápadní svahy ještě i dnes nesou stopy po hornické činnosti, která zde probíhala v 15. až 18. století. Horníci, kteří zde pracovali, byli jistě prvními dobyvateli vrcholu, avšak první písemně zaznamenaný výstup uskutečnil v roce 1772 spišskonovoveský evangelický kazatel a přírodovědec Andreas Jonas Czirbesz s přáteli. Prvním zimním výstupem se do historie Kriváně zapsal v roce 1884 Theodor Wundt s vůdcem Jakubem Horvayem.

Ke Kriváni se váže tradice národních vycházek, které jsou nejstarší kulturně-turistickou akcí na Slovensku. První výstup se konal 16. srpna 1841 a zúčastnili se ho i Ľudovít Štúr a Michal M. Hodža. Největší kriváňskou pouť uspořádal Štefan M. Daxner v roce 1861. Národní výstupy se nadále konají, převážně v druhé polovině srpna, a tradičně si připomínají památku SNP.

Pokud se chystáte na Kriváň, po sestupu se Vám pravděpodobně nebude chtít cestovat domov. Zarezervujte si proto prostřednictvím našeho portálu apartmán nebo pokoj v hotelu či penzionu na Štrbském Plese, případně vyhledejte útulnou chatu například v blízkém Tatranském Lieskovci nebo levný privát ve Štrbě.

Predné Solisko je poslední vyvýšeninou Soliskového hřebene, jehož celková délka je 4 km. Soliskové sedlo ho odděluje od Mlynického Soliska. Soliskový hřeben je hranicí dělící dvě doliny, Mlynickou a Furkotskou. Je také rozvodnicí dvou úmoří, jelikož ze strany Furkotské doliny vody odtékají do Černého moře, ze strany Mlynické doliny zase do Baltského moře. Predné Solisko se tyčí ve výšce 2 117 m n. m. jako jeden z nejnižších a nejdostupnějších, ale o nic méně oblíbených vrcholů Vysokých Tater.

První zaznamenaný výstup se připisuje H. Rumpeltovi z roku 1906. Svůj název nese vrchol podle soliska pro krávy a ovce, které se pásly v okolních dolinách. Následně název převzal celý hřeben se všemi svými vrcholy i štěrbinami, zářezy, věžemi i kopami. Většina lidí si Predné Solisko okamžitě spojí s Chatou pod Soliskom. Ta stojí nedaleko konečné stanice vleku v nadmořské výšce 1 850 m n. m. Chata už má svá léta, avšak prošla značnou rekonstrukcí. Jako znak 10. výročí její přestavby zdobí vrchol Predného Soliska od roku 2013 dřevěný dvojkříž.

V minulosti byl na prodlouženém hřbetu Predného Soliska postaven první lyžařský vlek na Slovensku. S výstavbou se začalo v roce 1942, ukončena byla v roce 1943, v roce 1944 se na něm už svezli první lyžaři a v roce 1969 byl vlek zrušen. V té době byly na Predném Solisku tři sjezdovky, vysekané v kosodřevině. Koncem 50. let vyrazilo na sjezdovku první vozidlo pro úpravu tratě. Dnes lyžařům, ale i turistům slouží moderní a pohodlná sedačková lanovka.

Na jižním hřbetu Predného Soliska byl v roce 1927 postaven dřevěný skokanský můstek pro lyžaře. O rok později se zde již konaly mezinárodní lyžařské závody. V roce 1935 se zde dokonce uskutečnilo první mistrovství světa v severském lyžování, pro jehož účely byl můstek upraven pro delší doskok. Zaznamenaný rekord doskoku byl 76,5 m. Můstek byl však zničen během vichřice v roce 1941. Následně po opravě sloužil do roku 1960. O 10 let později se však rozhodlo, že dějištěm dalšího mistrovství světa bude Štrbské Pleso. Tehdy byl vybudován nový moderní můstek včetně komplexu lyžařských zařízení.

Predné Solisko se nachází přímo nad Štrbským plesem, jehož okolí je za příznivých povětrnostních podmínek dobře vidět. Kromě toho uvidíte i Kriváň, Mlynickou dolinu, vodopád Skok, Satan, Patriu či Končistou. Neskutečný výhled směrem do doliny se otevírá i během inverzí, kdy máte pocit, že je pod Vámi sněhobílá hustá vata.

Celoročně se na Predné Solisko dostanete směrem ze Štrbského Plesa (obce i jezera). Vede odtud značená turistická trasa, ale svou stanici zde má i lanovka. Ta je oblíbená zejména u rodin s dětmi. Její stanice se nachází pod skokanskými můstky a vyveze Vás k Chatě pod Soliskom. Vyrazit však můžete i ze Štrby, Tatranské Štrby nebo od Tří Studniček. Na výstup je třeba si vyhradit dostatek času a rozumně si rozložit síly. Možná se to nezdá, ale túra Vám dá zabrat, zejména pokud nemáte potřebnou kondici.

Pojďte i Vy objevovat krásy Vysokých Tater. Pokud si hned netroufáte na složité výstupy, začněte právě zde, na Predném Solisku. Zarezervujte si ubytování v okolí Predného Soliska, například na stránce ubytování Štrbské Pleso, a vyhraďte si na tuto lehkou túru, nebo spíše středně náročnou procházku, dostatek času. Věřte nám, nebudete litovat. A navíc, pokud jste fanouškem sociálních sítí, tolik „selfie pozitivních“ míst, která cestou na vrchol projdete, Vám bude za tu námahu určitě stát.

Tři štíty nazývané Rysy patří mezi nejpopulárnější turistické cíle na Slovensku. Tvoří hlavní hřeben Vysokých Tater a nacházejí se na hranici Slovenské a Polské republiky. Výchozím bodem je obec Štrbské Pleso.

Jedná se o náročnější výstup vhodný spíše pro mírně pokročilé nebo zkušené turisty. Túra totiž začíná ve výšce 1 347 m n. m. u jezera Štrbské pleso a končí ve výšce 2 499 m n. m. Značné převýšení i délka samotné túry (cca 8 hodin tam a zpět) je časově i kondičně náročná, odměnou jsou však nádherné výhledy z vrcholu. Dokonce si vychutnáte hned tři vrcholy – nejdříve jihovýchodní a hlavní a nakonec přes strmé serpentiny vyhlídkový vrchol Rysů.

Během téměř 10km trasy narazíte na další zajímavá místa a výhledy. Nejdříve budete mít možnost porovnat Štrbské a Popradské pleso. Dále se cesta táhne Mengusovskou dolinou nad Velkým Žabím plesem. Adrenalin si vychutnáte při překonávání traverzu pomocí řetězů. Právě kvůli této pasáži se nedoporučuje výstup na Rysy během polomrazy nebo letního sněhu, jelikož je úsek mimořádně nebezpečný. Po náročné cestě oceníte odpočinek a občerstvení na Chatě pod Rysy – nejvýše položené horské chatě. Odtud Vás čeká poslední pasáž strmě nahoru až na samotné Rysy.

Poprvé byly Rysy zdolány v roce 1840 návštěvníkem Eduardem Blasym, dnes tuto trasu absolvuje kolem 25 000 turistů ročně. Na výstup je třeba se patřičně připravit a počítat s celým dnem. Proto je nejlepší najít si ubytování ve Vysokých Tatrách. Inspiraci na ubytování v blízkosti Rysů v chatě, apartmánu, penzionu či v hotelu najdete na naší stránce.

Kôprovský štít je jedním z majestátních vrcholů Vysokých Tater na konci Mengusovské doliny. Patří do katastrálního území Štrbské Pleso v Prešovském kraji. Výstup na něj je středně náročnou túrou. Zvládnou ji turisté, kteří už mají po horách něco nachozeno. Shora se Vám naskytne pohled na všechny strany okolních štítů Tater.

Kôprovský štít se tyčí do výšky 2 363 m n. m. a je jedním z osmi vrcholů, na které si ve Vysokých Tatrách můžete vyjít bez turistického průvodce. Převýšení, které překonáte, je kolem 1000 metrů a trasa je dlouhá přibližně 20 kilometrů tam a zpět. Určitě si sbalte dostatek tekutin a jídla, protože jediná chata, kterou budete míjet, je Chata u Popradského plesa.

Turistická stezka na Kôprovský štít začíná od Štrbského plesa směrem na Popradské pleso. Sem se dostanete asfaltovou cestou a na Chatě u Popradského plesa se můžete občerstvit. Dále se vydejte směrem k rozcestí nad Žabím potokem, kosodřevinou až do Mengusovské doliny. Když překročíte Hincův potok a pokračujete strmým úsekem nahoru, dostanete se k Velkému Hincovu plesu. Je to největší a nejhlubší pleso na slovenské straně Vysokých Tater. Kvůli vysoké poloze je většinu roku zamrzlé. Zastavte se a pokochejte se zde nádherným výhledem na okolní kopce.

Když budete mít štěstí, cestou můžete kromě turistů potkat i kamzíky, skákající po skalách. A pokud budete potichu, uslyšíte pískání svišťů. Od Velkého Hincova plesa vystoupáte Vyšným Kôprovským sedlem až na Kôprovský štít. Nenajdete zde žádný kříž, jako na jiných vrcholech, ale výhledy Vás okouzlí a na tento úžasný výstup budete ještě dlouho vzpomínat. V dálce můžete vidět kopce na všechny světové strany: Mengusovské štíty, Vysokou, Kriváň a za dobrého počasí i Lomnický štít.

Pokud se rozhodnete jít na Kôprovský štít méně frekventovanou trasou, zkuste to z Kôprové doliny. Túra začíná od Troch studničiek. Trvá sice déle, ale v Tatrách se vyplatí strávit hodně času. Pro turisty je toto místo přímo ideální pro dovolenou.

Vydejte se na túru na Kôprovský štít a ubytování ve Vysokých Tatrách nebo ubytování na Štrbském Plese si můžete rezervovat na našem portálu. Když budete mít chuť i na další turistiku v Tatrách, zkuste si prohlédnout ostatní vysokotatranské štíty na našich stránkách.

Na polsko-slovenské státní hranici se majestátně tyčí vrch Volovec. Na slovenské straně zasahuje do okresů Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Je součástí pohoří Západní Tatry a patří mezi nejoblíbenější štíty Roháčů. Se svou výškou 2 063 m n. m. ho řadíme k těm vyšším vrchům, avšak ze všech dvoutisícovek je asi nejsnadněji dostupný. Túra je krásná, mírně náročná, podtržená nádhernými výhledy do okolí, které nenechají nikoho chladným. Uvidíte jak slovenskou, tak polskou stranu Západních Tater.

Z jeho vrcholu se Vám naskytne čarokrásný panoramatický výhled. Záleží však samozřejmě na počasí, co všechno uvidíte. Budou to vrcholky Deravé, Barance, Plačlivého, Kasprovského vrchu, Ostrého Roháče, Spálené, Brestové či přímo Vysoké Tatry? Cestou k Ťatliakově chatě, která je jedním z výchozích bodů na vrchol Volovce, projdete i naučnou stezkou Roháčská plesa. Pohled na ně také patří mezi okouzlující. Samotná Roháčská plesa uvidíte taktéž i z vrcholu Volovce, když se zahledíte směrem do Smutné doliny.

Kromě zmíněné Ťatliakovy chaty se na Volovec dostanete i od Chaty Zverovka, následně dále do Roháčské doliny. Další možností je cesta po červené turistické značce. Půjdete po hřebeni ve směru z Plačlivého nebo z Hrubého vrchu. Červená trasa je považována za nejsnadnější výstup. Můžete to zkusit i z Oravic. Tam se budete muset nechat vést modrou turistickou značkou.

Na túru budete potřebovat kvalitní boty, sportovní oblečení, láhev s vodou, dobrou náladu, hodně energie a čistou mysl. To poslední přichází spolu s odpočinkem, který nejlépe načerpáte vydatným spánkem. Zarezervujte si tedy ubytování v okolí vrchu Volovec, lépe se Vám bude šlapat do kopce hned zrána. Zkuste kliknout na stránku ubytování Zuberec nebo ubytování Oravice, určitě pro sebe najdete vhodné nocleh.

Během túry v Západních Tatrách určitě okamžitě rozpoznáte horu Tri kopy. Tyčí se do výšky 2 163,3 m n. m. a kromě toho, že je výrazná, je i velmi snadno identifikovatelná díky třem samostatným skalním vrcholům. Ty mají minimální výškové rozdíly, avšak poměrně hluboká sedla a časovou vzdálenost přibližně 5 minut. Hora Tri kopy zasahuje do dvou malebných regionů – na Liptov a na Oravu. Katastrálně spadá na území okresů Liptovský Mikuláš a Tvrdošín.

Na vrcholu každého cípu Tří kop Vás čeká úžasný výhled na oba regiony, ve kterých hora leží. Výstup až nahoru však vůbec není jednoduchý a pořádně prověří Vaši kondici. Masiv je totiž místy dosti exponovaný a přechod je i pro zkušeného turistu náročný jak fyzicky, tak technicky. Střídají se pasáže volného lezení s úseky zajištěnými řetězy. Výstup zkrátka v žádném případě není radno podcenit, ale je třeba si ho pořádně naplánovat – s čistou hlavou, odpočatým tělem a kvalitními turistickými botami.

Vrcholem vede červená turistická značka. Táhne se od Sivého vrchu po Pyšné sedlo. Výchozím bodem túry z liptovské strany je Žiarska dolina. Nachází se v ní jediná celoročně otevřená horská chata na území Západních Tater. Z opačné, oravské strany, turisté startují od chaty Zverovka. Nahoru na vrchol se dostanete přechodem ze Smutného sedla i z hory Baníkov. Záleží samozřejmě na trase – jak cestou nahoru, tak i dolů je možné naplánovat si trasu i kolem Roháčských ples. Tri kopy se často lezou v kombinaci právě s již zmíněným Baníkovem.

Výstup je náročný, túru je vhodné začít hned ráno. Abyste to neměli s přesunem z domova příliš zdlouhavé, zarezervujte si ubytování v blízkosti hory Tri kopy, například na našich stránkách ubytování Žiar nebo ubytování Zuberec. Kromě toho, že se už ráno probudíte v krásném prostředí, nabízí okolí mnoho dalších lákadel, která můžete vyzkoušet během dalších dní. Když už jste totiž na Liptově nebo na Oravě, nevyplatí se přijet jen na noc. Celoročně zde totiž najdete vše, co k perfektnímu odpočinku patří – vodní nádrže v létě, skvělá lyžařská střediska zase v zimě. A samozřejmě během každého ročního období perfektní hory určené pro turisty začátečníky i zkušené horolezce.