Hory Záborie

Minčol je nejvyšším vrcholem Oravské Magury, přičemž se rozprostírá v její jihozápadní části, v podcelku Kubínská hoľa. Jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1 393,9 m n. m. Část území spadá do Národní přírodní rezervace Minčol. Zasahují sem i dvě ochranná pásma, konkrétně Národní park Malá Fatra a Chráněná krajinná oblast Horná Orava. Minčol katastrálně spadá pod město Dolný Kubín.

Když se dostanete na jeho vrchol, naskytnou se Vám krásné a skutečně daleké výhledy. Pokud si nejste jisti, které vrchy či pohoří vidíte, pomůže Vám s orientací tabule s podrobným popisem panoratu. Určitě tam budou uvedeny vrcholy Oravské Magury, Velká Fatra, Malá Fatra, Západní Tatry, Nízké Tatry, Vysoké Tatry, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i například Velký Choč. Výhledy jsou skutečně dechberoucí. Zejména v zimě, když jsou okolní vrcholky stromů pokryty sněhovou pokrývkou, kopce v dálce mají ocelově šedou barvu a obloha tomu všemu dodává chladný nádech. Tehdy máte pocit, že jste doslova v pohádce.

A když už tedy zmiňujeme zimu, na jihovýchodním svahu vrchu Minčol se rozprostírá vyhledávané lyžařské středisko Ski Park Kubínska hoľa. A kde se v zimě lyžuje, tam se v létě místo mění na bike park a zipline. Ten je dokonce nejdelší a současně nejmodernější ve střední a východní Evropě, byl by hřích ho nevyzkoušet. Pokud si ale přece jen nejraději obouváte toulavé turistické boty, vydejte se i na sousední vrchy. Z jedné strany je to Paráč, z druhé strany Kubínská hoľa.

Zmíněná Národní přírodní rezervace Minčol se rozprostírá na rozloze 96,1 ha. Vyhlášena byla v roce 1980 a příslušností spadá pod Národní park Malá Fatra. Nacházejí se zde vzácné porosty. Místy jsou pralesovitého rázu, jinde jsou smrkovo-bukovo-jedlové nebo čistě smrkové. Rezervace je bez ochranného pásma. K jejímu okraji se dostanete po veřejnosti zpřístupněných stezkách.

Dalším lákadlem vrchu Minčol by mohl být jeho severovýchodní svah. Nachází se zde totiž známé „Minčolské Mořské oko“. Místní tak přezdívají Puchmajerové jezírko. Je to jedinečné jezírko rašeliništního charakteru, které je zasazeno do oku lahodícího prostředí hustého jehličnatého lesa. Je hluboké téměř 6 m a plné krásné průzračné vody. Dokonce v hloubce vidíte staré kmeny obrovských stromů. Jde o typické rašeliniště, daří se zde zejména hydrofilní vegetaci. Dokonce se zde vyskytuje několik velmi vzácných a jedinečných rostlin. Jezírko má jen jedinou chybičku krásy. Jelikož se nachází ve 4. stupni ochrany a rašeliniště jsou naším nejohroženějším ekosystémem, vstup k němu je zakázán. Vzít Vás sem může jen osoba se speciálním povolením.

Jak se vlastně na Minčol dostanete? Můžete se vydat po červené turistické značce z obce Zázrivá, po zelené turistické značce přímo z Dolného Kubína nebo po modré turistické značce z Oravského Podzámku přes Kubínskou hoľu či ze sousedního Minčola (stejnojmenný vrch ležící na severu). Abyste si krásy okolí naplno užili, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti vrchu Minčol, například na stránce ubytování Dolný Kubín. Věříme, že se Vám na kouzelné Oravě zalíbí a nebude to naposledy, co tento malebný slovenský kraj navštívíte.

Malý Kriváň leží v nejatraktivnější části Krivánské Fatry, konkrétně v Krivánských Veterných holích. Díky své výšce 1 670,9 m n. m. je druhým nejvyšším vrcholem pohoří Malá Fatra. Katastrálně jej řadíme do Žilinského kraje a tvoří hranici okresů Martin a Žilina. Zasahuje jak do katastru města Turany, tak i do katastrů obcí Belá, Krasňany a Sučany. V jeho okolí se nacházejí další turisticky velmi atraktivní vrcholy Hole, Meškalka, Ostredok, Mojský Grúň, Stratenec, Koniarky i Kuriková.

Vrcholem túry na Malý Kriváň budou nepochybně krásné panoramatické výhledy do širokého okolí. Jako na dlani budete mít Žilinskou i Turčianskou kotlinu včetně okolních pohoří, stejně tak Krivánskou Fatru a Martinské hole. Pokud Vám bude počasí přát, možná zahlédnete také Nízké Tatry, Západní Tatry, Velkou Fatru, Kremnické vrchy, Vtáčnik, Javorníky, Súľovské vrchy, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy a jiné. Tipem od turistů, kteří na Malý Kriváň šlapou pravidelně, je přenocování ve stanu. Východ i západ slunce jednoznačně stojí za to. Zážitek budete mít naprosto dokonalý.

Malý Kriváň leží na hlavním hřebeni Krivánské Fatry, přes který prochází červená turistická značka. Túra je o něco náročnější, avšak rozhodně velmi atraktivní. Svůj výchozí bod si můžete vybrat hned z několika míst. Oblíbená je trasa z Vrátné, odkud pojedete lanovkou a projdete Snilským sedlem po červené značce na vrchol. Výchozím bodem může být i obec Krasňany, odkud Vás povede modrá značka přes vrch Príslopok a sedlo Priehyb, a následně se napojíte na zmíněnou červenou značku. Z obce Belá vyrazíte z části Bránica, odkud zelenou značkou projdete do sedla Malá Bránica, přes sedlo Na koni do sedla Bublen a následně se opět napojíte na hlavní červenou značku. Zajímavá je také stezka z Nezbudské Lúčky a odtud přímo po červené trase na vrchol.

Túra je atraktivní v létě i v zimě. Neplatí zde žádná sezónní uzávěra. V létě můžete obdivovat krásnou přírodu. Ta je tvořena převážně vápnomilnou a vysokohorskou vegetací. Na vrcholu Malého Kriváně jsou většinou vápencová skaliska. Severní strana spadá do Národní přírodní rezervace Prípor, která je součástí Národního parku Malá Fatra. To, co v létě hraje všemi odstíny zelené, v zimě pokrývá bohatá sněhová nadílka. Potkat skialpinistu je tedy naprosto běžná součást zimní turistiky.

Túru na tento krásný, ale náročný kopec jednoznačně doporučujeme všemi deseti. Jelikož je časově náročná, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti hory Malý Kriváň, například na stránce ubytování Nezbudská Lúčka. Ráno budete čerstvě odpočatí a do kopce se Vám bude šlapat mnohem snadněji.

Nejvyšší vrchol pohoří Malá Fatra se tyčí ve výšce 1 708,7 m n. m. Je jím majestátní Velký Kriváň. Nese po něm název i celý hlavní hřeben, ve kterém se nachází, Krivánská část Malé Fatry. Katastrálně spadá pod obec Terchová a město Turany. Sousedními vrcholy jsou Chleb a Pekelník. Výstup na Velký Kriváň se řadí mezi náročné trasy, u kterých je třeba překonat značný výškový rozdíl. Převýšení je přibližně 1 000 m. Pokud se rozhodnete, že si túru chcete zjednodušit, využijte při výstupu lanovku Vrátna – Chleb.

Na vrcholu a v jeho okolí se v sezóně můžete osvěžit borůvkami, které zde volně rostou. Kromě nich se zde nacházejí převážně louky, pod vrcholem se nachází pásmo kosodřeviny. Výhled do okolí je krásný, panoramatický. Uvidíte Vysoké Tatry, Západní Tatry, Nízké Tatry, vrcholy Oravských Beskyd, Kysuckých Beskyd i Velké Fatry. Kromě vrcholů však budete mít jako na dlani i celé okolí, včetně Vrátné doliny.

Trasa začíná ve Vrátné, u chaty Vrátna. Začínáte po zelené turistické značce až do Snilovského sedla ve výšce 1 524 m n. m. Dotud se můžete dostat i sedačkovou lanovkou. Zde přejdete na červenou turistickou značku, po které budete pokračovat až na vrchol Velkého Kriváně. Jako zajímavost uvedeme, že Vrátna dolina, která je v okolí výchozího bodu, byla kdysi navštěvována zejména botaniky a zlatokopy. Mějte tedy oči otevřené, nikdy nevíte, na co cestou narazíte.

Zarezervujte si ubytování v okolí Velkého Kriváně. Zkuste například stránku ubytování Terchová, kde najdete bohatou nabídku rozmanitých ubytovacích možností. Když zde budete, využijte volný čas a naplánujte si výlet i jinam po okolí. Na stránce atrakce Terchová najdete mnohé tipy na výlety v okolí. Vyzkoušejte, určitě nebudete litovat.

Výstup na vrch Chleb patří k oblíbeným turistickým trasám v Malé Fatře. S výškou 1 646 m n. m. mu patří třetí místo mezi vrcholy tohoto pohoří. Díky snadné dostupnosti je vhodným cílem výletů i pro rodiny s menšími dětmi či seniory. Na své si však přijdou i zdatnější turisté, kteří mohou vyzkoušet delší a náročnější turistické trasy z Terchové i ze Šútova.

Jaké jsou tedy možnosti výstupu? Pohodlným turistům a dospělým, kteří s sebou berou své ratolesti, doporučujeme využít lanovku, která vede od chaty Vrátna do Snilovského sedla. Odtud Vás čeká příjemná, asi 40minutová procházka po červené stezce s velmi mírným stoupáním. Pod vrcholem příjemně překvapí Chata pod Chlebom, kde si odpočinete a koupíte občerstvení.

Zvolit samozřejmě můžete i pěší variantu, která z Vrátné doliny přes Snilovské sedlo na Chleb trvá 3 hodiny. Náročné turisty možná osloví výstup ze strany Šútova a Kraľovan. Tato trasa začíná v části Rieka a pokračuje Šútovskou dolinou, Šútovským vodopádem, Mojžíšovými prameny, Kopisky, Sedlem pod Hromovým a nakonec vysněným Chlebem. Výstup trvá 4 a půl hodiny, převýšení je 1 223 metrů. Během sněhové pokrývky je však trasa těžko průchodná.

Vrch Chleb je součástí národní přírodní rezervace. Nacházejí se zde vzácné rostliny i živočichové, významná jsou také společenstva chráněné kosodřeviny a alpských luk. Na první pohled Vás upoutají specifická skalní bradla, rokle a kamenná moře. Ze samotného vrcholu se naskýtají krásné výhledy na okolní krajinu.

Chleb je přístupný celoročně. Zatímco na jaře, v létě a během pestrobarevného podzimu nabízí kvalitní turistiku a poznávání fatranské přírody, v zimě lokalita nabízí výborné lyžování. Vyzkoušet zde můžete jednu z nejstrmějších sjezdovek v Malé Fatře – Oštiepkovou muldu. Taktéž blízké lyžařské středisko Vrátna Free Time Zone je otevřeno až 4 měsíce v roce.

Pokud Vás možnost turistiky či lyžování v této lokalitě zaujala, rezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Chleb a využijte tak například prodloužený víkend k poznávání celého Národního parku Malá Fatra. Pokud máte rádi přírodu, nenechte si ujít túru na Veľký Kriváň a pokochejte se pohledy na Šútovský vodopád. Nebo se inspirujte chatami a malebnými dřevěnicemi a rezervujte si ubytování v Terchové. Čeká zde na Vás socha Juraje Jánošíka i křížová cesta v Terchové. Možností využití volného času v okolí vrchu Chleb je skutečně mnoho, tak neváhejte a naplánujte si výlet už teď

V pohoří Velké Fatry se ve výšce 1 574,3 m n. m. tyčí její třetí nejvyšší vrchol – Krížna. Nachází se v podcelku Hôľna Fatra a vrchol zároveň tvoří hranici několika okresů a obcí. Setkávají se zde okresy Banská Bystrica, Martin a Ružomberok, stejně jako katastry obcí Blatnica, Liptovské Revúce a Turecká. Zajímavostí je, že se na vrcholu kříží hned tři turistické trasy značené červenou barvou, podle čehož vrchol pravděpodobně získal i svůj název.

Po výstupu na vrchol Krížnej vás okouzlí nádherné panoramatické výhledy do širokého okolí. Dohlédnete na Chočské vrchy, Kremnické vrchy, Malou Fatru, Nízké Tatry, Poľanu, Štiavnické vrchy, Vtáčnik i Západní Tatry. Právě výhledy patří k hlavním důvodům, proč je Krížna mezi turisty tak oblíbená. Na vrcholu se nachází také oplocený vojenský objekt – vysílač, který pravděpodobně slouží jako navigační stanice pro letadla. Nedaleko si můžete odpočinout na lavičce nebo si projít informační tabule s popisem okolních vrcholů.

Krížnou místní někdy nazývají „matkou všech lavin“. V zimním období je proto nutná zvýšená opatrnost, protože svahy jsou silně lavinové. V létě je vrchol oblíbený také mezi cyklisty. Vedou sem trasy z Horného Jelenca a Valentovej. Stačí kvalitní horské kolo a dostatek energie, o zbytek se postará krásná okolní příroda. Přes vrchol vede také známá Cesta hrdinů SNP, na kterou navazuje Velkofatranská magistrála.

Na vrchol se pěšky dostanete několika trasami. Za nejjednodušší se považuje výstup po modré turistické značce z obce Staré Hory. Zelená značka vás sem dovede z Liptovských Revúc přes Rybovské sedlo. Další možností jsou červeně značené trasy – například z Kráľovej studne (ze západu), z Ploské a Ostredku (ze severu) nebo z vrcholu Zvolen (z východu). Ať už si vyberete jakoukoli trasu, výstup si určitě užijete. Jednotlivé trasy lze navíc kombinovat i podle ročního období, protože Krížna nemá žádné sezónní uzávěry.

Přestože výstup nepatří mezi nejnáročnější, není radno podcenit přípravu. Důležité je vyrazit odpočatí a s dostatkem energie. Ideální je proto zajistit si ubytování v okolí Krížnej, abyste mohli vyrazit hned ráno. Nic totiž nedokáže túru zkomplikovat více než špatné počasí a pozdní start. Vhodné možnosti ubytování najdete například v obci Staré Hory. Přejeme vám příjemný pobyt, dobré počasí a šťastný návrat z túry.