Hory Zálesie (okres Kežmarok)

Lomnický štít sice není nejvyšším štítem Vysokých Tater, ale je určitě jedním z nejnavštěvovanějších. Díky visuté lanovce se sem dostanete ze stanice Skalnaté pleso jen za 8,5 minuty. Strávit zde můžete celých 50 minut a vychutnat si tak nádherné výhledy, či se občerstvit ve stylové kavárně Dedo.

Nachází se zde Observatoř Lomnický štít, která je nejvýše položenou na Slovensku. Pokud se rozhodnete vylézt na druhý nejvyšší vrchol Vysokých Tater pěšky, budete k tomu určitě potřebovat služby horského průvodce.

Na vrcholu Lomnického štítu můžete i přespat. Vaši návštěvu je však třeba předem rezervovat. Jinak je běžným návštěvníkům tento nezapomenutelný výlet dostupný lanovkou se dvěma přestupy. Určitě se zalíbí i rodinám s dětmi. Výchozí stanice je Tatranská Lomnica, kde pohodlně zaparkujete i své auto. V mezistanici Štart přestoupíte na moderní gondolu, která Vás vyveze na Skalnaté pleso. Zde se mohou Vaše ratolesti vyřádit na hřišti – Svištia krajinka. A potom vzhůru až na vrchol červenou visutou lanovkou, která překonává převýšení 855 metrů.

Lanovku na Lomnický štít slavnostně otevřeli již v roce 1941. Vybudovat ji dal ředitel Státních lázní Tatranská Lomnica Juraj Orságh. Materiál na ni byl vynášen na Skalnaté pleso na koních a odtud nosiči na vrchol štítu. Velké montážní lano neslo nahoru až 36 lidí. Je to vskutku obdivuhodné dílo.

Lomnický štít si svou výškou 2 634 m n. m. získá všechny své návštěvníky. Jednotlivé možnosti ubytování v blízkosti Lomnického štítu najdete na našem portálu. Rezervujte si už dnes a vydejte se za jedinečným výhledem.

Jahňací štít se tyčí v severovýchodní části Vysokých Tater, v nadmořské výšce 2 229,6 m n. m., a je nejvýchodnějším vysokotatranským vrcholem. Spadá do Prešovského kraje, pod okres Poprad. Vybíhají z něj čtyři hřebeny. Jihozápadní hřeben vede přes Kolový priechod ke Kolovskému sedlu. Severozápadní hřeben, nazývaný hřeben Jahnecov, odděluje Jahňací kotol od Kolové doliny. Jihovýchodní hřeben, nazývaný Kozí hřeben, odděluje Červenou dolinu od Doliny Bielych plies. A poslední, severovýchodní hřeben, vede přes Jahňací hrb do Kopského sedla.

Jahňací štít patří mezi 6 volně přístupných horských štítů. Výstup na něj je možné absolvovat pouze v období, kdy jsou otevřené turistické chodníky, obvykle mezi červnem a listopadem. Mezi turisty se říká, že je z něj jeden z nejkrásnějších výhledů v celých Vysokých Tatrách.

Anglický cestovatel Robert Townson se svým průvodcem Hansem Grossem při své návštěvě Uherska v roce 1793 uskutečnili první známý výstup na Jahňací štít. Je však pravděpodobné, že před nimi už na něm byli pastýři a pytláci, možná dokonce i horníci, kteří v 18. století v okolí štítu těžili měď. V roce 1911 byli na štítu první zimní horolezci.

Na vrchol se dostanete různými trasami. Nejkratší z nich vede po žluté a následně modré turistické značce od zastávky Biela voda na Chatu pri Zelenom plese, známou jako Brnčalka (přibližně 2,5 h), a následně (přibližně další 2 h) až na vrchol. Delší trasa vede od Skalnatého plesa přes Veľkou Svišťovku (po žluté a červené turistické značce), případně od Chaty Plesnivec (po žluté, červené a zelené turistické značce). Můžete také vyrazit z Tatranské Javoriny, Tatranské Kotliny, Tatranských Matliarů, Skalnaté chaty nebo Tatranské Lomnice. Z vrcholu následně uvidíte úžasné výhledy na Belianské Tatry, Lomnický štít, Dolinou Kežmarskej Bielej vody, Kolovou dolinu i Dolinu Bielych plies.

Jak plynul čas, měnil se i název štítu. Když Townson napsal v roce 1793 svůj itinerář prvovýstupu, označil ho jako Štít Bieleho plesa, v originále White Lake Peak. Později byl používán název Lastovica. Tvůrce názvu inspiroval murárik červenokrídly, lidově nazývaný skalní vlaštovka, který se v této lokalitě hojně vyskytoval. Současný název nelze s jistotou připsat pastýřům, i když by to slovo „jahňací“ mohlo evokovat. Pravděpodobnější důvod je německá a maďarská mutace názvu, kde se v překladu zachoval název „Kamzičí štít“. Existuje předpoklad, že při tvorbě názvu sehráli roli i tehdejší pytláci, kteří kdysi mladé kamzíky nazývali jahňaty. Každopádně za současný název vděčíme také Uhorskému karpatskému spolku, který byl na konci 19. a na začátku 20. století aktivní při tvorbě názvosloví objektů v Tatrách.

Výstup na Jahňací štít nepatří mezi extrémně náročné, i tak se však nedoporučuje podcenit přípravu. Na túru vyrazte odpočatí a plní sil. Toho docílíte například tím, že se ubytujete někde v okolí Jahňacieho štítu, a ráno tak nemusíte ztrácet čas dlouhým přesunem z domova. Na naší stránce najdete mnoho ubytovacích zařízení, ze kterých si každý určitě vybere to nejvhodnější.