Hory okres Brezno

Ďumbier, který se tyčí do výšky 2 045,9 m n. m., je nejvyšším vrcholem Nízkých Tater. Je součástí centrální části geomorfologického podcelku Ďumbierské Tatry. Tvoří hranici Žilinského a Banskobystrického kraje a zasahuje do katastrálních území Brezno, Liptovský Ján a Horná Lehota.

Túra na Ďumbier patří mezi nejkrásnější, které lze na Slovensku podniknout. Vydat se na ni mohou klidně i rodiny s dětmi, ovšem v tom případě je třeba počítat s celodenním šlapáním. To samo o sobě není náročné, ale je nutné mít na paměti, že celkově musíte překonat přibližně 1 000 výškových metrů. Zajímavým zpestřením a v neposlední řadě i usnadněním výstupu je využití lanovek či přestávka na oblíbené horské Chatě M. R. Štefánika či Kamenné chatě pod Chopkem.

Na Ďumbier vedou trasy po čtyřech turistických značkách. Po modré trase půjdete z Liptovského Jána a následně kolem Štefánikovy chaty. Po žluté trase půjdete z Mýta pod Ďumbierom rovněž kolem chaty generála Štefánika, nebo z obce Vyšná Boca přes Králičku. Po zelené trase půjdete z Demänovské doliny – Lúček přes Širokou dolinu nebo z rekreačního střediska Tále a Trangoška kolem Štefánikovy chaty. No a nakonec ještě červená trasa, ta Vás povede Cestou hrdinů SNP po hlavním hřebeni, z východu ze sedla Čertovica kolem Štefánikovy chaty, ze západu od vrcholu Chopok přes Ďumbierské sedlo.

Po výstupu na vrchol si můžete pořídit turisty oblíbenou fotografii u dřevěného slovenského dvojkříže. Ten je zde jako symbol slovenské hrdosti, jelikož se v okolních horách odehrávaly boje SNP. Na jejich památku se u nedaleké Chaty M. R. Štefánika nachází také pomník padlým partyzánům. Odměnou za túru Vám bude zejména nádherný panoramatický výhled. Je možné pozorovat prakticky všechna pohoří středního a severního Slovenska. Uvidíte Tatry, Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy a Stolické vrchy. Za příznivých podmínek lze zahlédnout Oravské Beskydy s Pilskem a Babí horou, Oravskou Maguru, Vtáčnik, Krivánskou Fatru, Sitno a dokonce maďarský Kékes.

Na vrcholu Ďumbieru se na rozloze 2 043,76 ha rozprostírá národní přírodní rezervace Ďumbier, vyhlášená v roce 1973. Je součástí Národního parku Nízké Tatry a zahrnuje východní svahy Krakovy hole a Tanečnice, severní svahy Ďumbieru, vrchol Štiavnica a západní svahy Rovné hole.

Tak co, necháte se nalákat na tuto jedinečnou túru? Garantujeme Vám, že nebudete litovat a hned po návratu domů budete přemýšlet, kterou další trasu vyzkoušíte příště. Ďumbier je prostě srdcovka Slováků. Zarezervujte si na naší stránce ubytování v blízkosti Ďumbieru. Nezapomeňte si s sebou vzít turistickou obuv, lehké, ale odolné oblečení, batoh a můžete vyrazit za dobrodružstvím.

Kráľova hoľa je se svou výškou 1 946,1 m n. m. nejvyšším vrcholem Kráľovohoľských Tater. Patří mezi nejnavštěvovanější hory Nízkých Tater. Je otázkou, zda je to tím, že je již léta opředena pověstmi a opěvována básníky, nebo neskutečným výhledem, který se z ní naskýtá. Uvidíte z ní Spiš, Liptov, Horehroní, Vysoké Tatry a mnoho jiného, dokonce lze dohlédnout do Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a na Ukrajinu.

Kráľově holi se říká také „matka čtyř řek“. Vyvěrají pod ní totiž prameny největších slovenských řek, konkrétně Černého Váhu, Hnilce, Hornádu a Hronu. Na jejím vrcholu je od roku 1960 umístěn televizní a rozhlasový vysílač. Jeho stožár má výšku 137,5 m, antény rozhlasového vysílání jsou ve výšce 59 m. Signál pokrývá čtvrtinu území Slovenska.

Kráľova hoľa se pyšní jedním neuvěřitelným rekordem. Byly z ní pozorovány a zdokumentovány Apusenské vrchy v Rumunsku. To znamená, že byla zdokumentována vzdálenost pozorování více než 300 km. Jedná se o první pokoření tohoto rekordu na Slovensku, ale podle všeho i v rámci celé střední Evropy.

Tato známá hora je atraktivní jak v létě, tak i v zimě. V létě se to tam hemží turisty, cyklisty a běžci. Zajímavou akcí je trailrunningové podujetí Nízkotatranská stíhačka, ovšem na něj si troufnou jen kondičně velmi dobří běžci. V zimě zase není výjimkou potkat tam skialpinisty.

Na Kráľovu hoľu se dostanete jedině pěšky nebo na kole. Asfaltová cesta vede z obce Šumiac (přibližně 3 h), ale značené stezky vedou i z obcí Telgárt (červená značka nebo zelená značka přes vrchol Kráľova skala, přibližně 3,5 h), Liptovská Teplička (zelená značka, přibližně 5 h) a Spišské Bystré (modrá značka přes Smrečínske sedlo, přibližně 7 h). Turistická modrá značka vede přes Predné sedlo i z obce Šumiac a je ideální, pokud se chcete vyhnout asfaltce. Pokud si za trasu výstupu vyberete právě tu z obce Šumiac, přibližně v polovině cesty se můžete zastavit v Chatě pod Kráľovou hoľou.

Znáte známou větu: „Na Kráľovej holi stojí strom zelený.“? No jasně, vždyť kdo by ji neznal. Ale viděli jste ho na vlastní oči? On tam totiž opravdu je. Nebo není? Existuje jen jediný způsob, jak to zjistit. Přijít tam a osobně si to ověřit. Zarezervujte si pěkné ubytování u Kráľovy hole, například na stránce ubytování Šumiac nebo ubytování Telgárt, a vyrazte za dobrodružstvím.